Mazací tramvaj má po naší celonoční směně novou výzdobu: vánoční stromeček. A ne ledajaký. Rozsvítit si ho můžete sami pomocí dálkového ovládání přímo ze stránek Slow TV nebo v ulicích Prahy přes speciální webovou stránku na mobilu.
Vlny jsou všude kolem nás. To není bláznův výkřik do tmy. To je fakt. Alespoň tedy podle vysvětlení kvantové mechaniky. Podle ní se totiž, velice zjednodušeně řečeno, i na ty nejzákladnější částice hmoty musíme dívat jako na vlny. A proč o tom čtete v adventním čase na Technetu v článku o mazací tramvaji s vánočním stromkem?
Když se pozorně podíváte na způsob, jakým stromeček na zádi tramvaje bliká, zjistíte, že se rozsvěcí ve vlnách. Odkud a v jaké barvě se vlna "rozjede" určujete vy, čtenáři a diváci Slow TV . Stačí vybrat barvu a kliknout na příslušné místo na stromečku - viz obrázek. Váš impulz počítač zpracuje a pošle světelnou vlnu z místa, na které jste na stromečku poklepali.
Ovládání stromečku: Kliknutím na stromeček vyberete místo, odkud se má barevná vlna začít šířit. Dole můžete změnit barvu vlny. Stejně to funguje i na mobilních stránkách Ovladejstromek.cz, kde je navíc dostupná mapa s aktuální polohou tramvaje. Stačí kliknout na menu vpravo nahoře.
Nečekejte, že hned uvidíte právě svoji barevnou vlnu. Obraz má zhruba 20 sekund zpoždění za realitou, takže musíte počkat. Navíc se vaše vlna a vaše barva sečte s impulzy dalších uživatelů, takže výsledkem bude třeba úplně jiná barevná kompozice. Čím více lidí bude v danou chvíli stromeček rozsvěcet, tím více bude zářit. Teoreticky se při maximálním vytížení celý strom rozzáří bíle. Použili jsme světelné řetězy skládající se z jednotlivě adresovatelných RGB LEDek (WS2811). Celé to řídí počítač Raspberry Pi Model 2, který počítá numerický model vlnové rovnice. Samotné webové rozhraní pro ovládání stromečku běží na vlastním serveru mimo tramvaj. Vlny v dopravě
Podobně jako barevné vlny na stromku se chovají například i auta v koloně na dálnici. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikl náš dálkově ovládaný stromeček právě jako "vedlejší produkt" výzkumu vln. Konkrétně zde zkoumají například využití elektrických vln pro manipulaci s mikroskopickými objekty nebo možnosti cestování mnoha autonomních vozidel v koloně s velmi těsnou vzdáleností mezi dvěma sousedními vozidly. Pokud se totiž podíváme na řetěz vozidel jako na "médium", skrz které prostupuje vlna vybuzená například rozhodnutím prvního vozidla zrychlit či naopak zpomalit, dostaneme se právě k oné vzájemné interakci vln, kterou můžete sledovat na stromečku. Když vaše vlna s barvou potká jinou vlnu, něco se stane. A co přesně, to je právě jedním z předmětů výzkumu inženýrů na Katedře řídicí techniky FEL ČVUT.
Jednou ze zásadních výhod takto řízené dopravy v koloně těsně za sebou by bylo například snížení její energetické náročnosti. Vždyť právě proto se i závodní cyklisté rádi vozí ve "vzduchovém pytli". Jednoduchý (a přitom vypovídající) model interakce mezi těsně za sebou jedoucími vozidly je možné si představit jako sadu hmotných bodů propojených pružinami a tlumiči. Ty samozřejmě nejsou reálné. Jsou realizovány softwarově v řídicím počítači na palubě každého vozidla. Systém měří vzdálenost k předchozímu (a případně i bezprostředně následujícímu) vozidlu a na základě odchylky mezi požadovaným s změřeným stavem "šlape na plyn". Tak ve zkratce vypadá budoucnost možná nejen silniční nákladní dopravy. My se k tématu na Technetu ještě vrátíme.
Náš adventní hold jednomu ze základních fyzikálních fenoménů můžeme ještě rozšířit za hranice klasické či moderní fyziky. Ukazuje se totiž, že existuje i mnoho dalších jevů v technice či dokonce i ve společnosti, u kterých lze pozorovat chování blízké vlnám.
Teď je to na vás. Dejte své vlny dohromady a společně rozsviťte Prahu.