Analýza řeči může být vodítkem při včasné diagnóze Parkinsonovy nemoci (PN ) i dalších neurodegenerativních nemocí. "Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet," upřesnil prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Zjištění, které se podařilo jeho týmu ve spolupráci s kolegy z ČVUT Praha, již publikoval mezinárodní odborný časopis Sleep Medicine.
Včasná diagnóza pomocí přesné identifikace postižení mluvy může být podle prof. Růžičky zásadní pro stanovení prognózy choroby a co nejvčasnější nasazení adekvátní léčby. V publikované studii se českým vědcům podařilo prokázat poruchy řeči u pacientů s tzv. poruchou chování v REM fázi spánku (rapid eye movement sleep behavior disorder, RBD). Pro REM spánek jsou typické bohaté, dějové a emočně podbarvené sny, které se ale neprojevují chováním člověka navenek – v REM spánku jsou fyziologicky "odpojeny" nervové dráhy, které vedou povely ke svalům. Člověk tak sice ve snu vnímá své chování a pohyb jako skutečné, ale přitom zcela klidně bez pohybu leží. Jinak je tomu ovšem u osob s RBD – jedinec s touto poruchou se ve spánku viditelně pohybuje a chová podle právě probíhajícího snu, může tedy vydávat hlasité zvuky a činit prudké pohyby, jež mohou vést až ke zranění. Kromě toho je nemocný s RBD mj. ve vysokém riziku, že se u něj později objeví PN nebo jiné neurodegenerativní onemocnění: odhady rozvoje PN jsou 33 % při 5letém trvání této specifické poruchy spánku, 76 % při 10letém a 91 %, pokud se pacient s RBD potýká 14 let. "Analýzou řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí," upozornil prof. Růžička.
Jednoduché vyšetření by mohlo zamířit i do "chytrých" telefonů
Hlavním řešitelem týmu zabývajícího se analýzou poruch řeči je Ing. Jan Rusz, Ph. D., z Katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. "Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je tedy jedním z prvních signálů onemocnění mozku," vysvětlil. Podle něj lze řeč rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus, artikulace atd. Vyšetření případné vady je jednoduché, rychlé, levné a neinvazivní: pacient mluví do mikrofonu záznamového přístroje a plní postupně tři úkoly – prvním je hluboký nádech s co nejdelším vyslovením hlásky a, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce nebo vyslovení monologu. "Následné digitální zpracování a automatické vyhodnocení řeči a hlasu vyšetřovaného umožňuje na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů mnohem objektivnější posouzení závažnosti jejich postižení," vysvětlil Ing. Rusz.
Do budoucna tým plánuje rozšíření výzkumu poruch řeči na další neurodegenerativní onemocnění i vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při jejich běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.
Ing. Rusz získal Discovery Award za rok 2014 za soubor prací Využití akustické analýzy řeči v diferenciální diagnostice a studiu mechanismů neurodegenerativních onemocnění.