Vzdělávání v IT: české školy a technologické novinky

Už jsme psali o tom, jaké vysoké školy u nás existují, co si o nich myslí studenti a jaké technologie právě frčí. Teď to trochu spojíme a podíváme se na to, jak si ve školách stojí žhavé novinky posledních let jako cloud, big data, 3D tisk, kryptoměny apod. Kurzy už jsou, ale specializované obory chybí.

Vysoké školy by samozřejmě měly být lídrem inovací a výzkumu, přestože v IT je to trochu jinak a velkou roli v technologickém vývoji hraje i soukromý sektor. Tak jako tak, obvykle nemálo let trvá, než se z věci zkoumané stane věc vyučovaná. Je k tomu třeba, aby se odvětví trochu ustálilo, aby se připravila koncepce výuky, dobře strukturované materiály apod. Není to snadné, ale asi se shodneme na tom, že by se vysoké školy kurzy o nových technologiích měly snažit nabídnout.

A to hovoříme jen o jednotlivých kurzech. Než se vyvine třeba celý obor, trvá to ještě mnohem mnohem déle. V článku se podíváme na to, jaké možnosti školy nabízejí kolem nejrůznějších rozvíjejících se technologií nebo těch technologií, které nabírají druhý dech. Článek neberte jako objektivní srovnávání, ale spíš obecný náhled na to, v čem se modernizace výuky daří a kde naopak trochu zaostáváme.

3D tisk

U 3D tisku se setkává víc oborů, ale pokud jde o samotný hardware a software, je to prostě IT. Na FIT ČVUT v Praze už déle než tři roky funguje Laboratoř 3D tisku, na jejímž založení a rozvoji měli velký podíl samotní studenti. Později se zde začal vyučovat i volitelný předmět 3D tisk. Lidé z laboratoře navíc velmi přispívají k popularizaci 3D tisku i za hranicemi univerzity.

Abychom byli přesní, 3D tisk není až taková novinka. Zásadní rozdíl je ale v tom, že na ČVUT na rozdíl od některých dalších univerzit začali používat a dokonce sami stavět otevřené tiskárny RepRap namísto statisícových komerčních řešení. Technologie je tak pro studenty mnohem dostupnější a mohou v jejím objevování pokračovat i po skončení kurzu. Tiskárny RepRap jsou vynikajícím příkladem vhodnosti použití svobodných technologií ve vzdělávání.

Kryptoměny a blockchain

Kryptoměny už jsou na světě víc než pět let a už tomu bude tři roky, co vešly v širší povědomí – zejména kvůli boomu první kryptoměny Bitcoin. Nejde jen o měnu, ale hlavně o chráněnou decentralizovanou databázi – blockchain. Proto mě docela překvapilo, když jsem na informatických fakultách a oborech v ČR nenašel kurz věnující se kryptoměnám, blockchainu nebo příbuzným technologiím. Je pravda, že se stále jedná o velmi rychle se rozvíjející odvětví. Na druhou stranu už je zde mnoho teoretických konceptů a řada praktických aplikací, jak blockchain používat.

Zatím se s ním tak studenti setkávají jen na přednáškách externistů nebo v závěrečných pracích. Jeden předmět o kryptoměnách v ČR přece jen najdeme. Vyučuje se na pražské VŠE a nazývá se Kryptoměny a další alternativní měnová řešení ve světové praxi. Kryptoměny však rozebírá zejména z ekonomického a podnikatelského hlediska, nikoliv technického.

Kryptografie

Ano, kryptografií už se lidstvo zabývá dlouhá desetiletí. V poslední době však zájem o ni roste a začíná se stávat větší součástí našich životů. Kolik z nás má zašifrovaný notebook nebo telefon? Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnu najde uplatnění čím dál víc odborníků na kryptografii. Vzhledem ke stáří oboru samozřejmě není problém najít kryptografické kurzy na téměř každé vysoké škole s informatickými obory. A pokud se kryptografii chcete věnovat především, existuje u nás i několik na ni zaměřených studijních oborů.

Za ten nejlepší a pravděpodobně i nejobtížnější můžeme považovat bakalářský i magisterský obor Matematické metody informační bezpečnosti na MFF UK, který se zaměřuje hlavně na matematické hledisko kryptografie, to aplikační už méně. Na dalších školách nalezneme obory, které se zaměřují na bezpečnost praktičtěji a kryptografie samozřejmě je jejich důležitou součástí.

Zmiňme např. obory Bezpečnost a informační technologie (bakalářský) a Počítačová bezpečnost (navazující magisterský) na FIT ČVUT v Praze nebo navazující magisterský obor Bezpečnost informačních technologií na FIT VUT v Brně. Masarykova univerzita rovněž v Brně pak nabízí navazující magisterský obor Bezpečnost informačních technologií.

Kybernetická bezpečnost

Příbuzným, ale přesto poměrně odlišným oborem, je kybernetická bezpečnost, která se dostává do popředí až v posledních letech. Internet se stal prostorem, kde mezi sebou vedou pomyslné kybernetické války státy, zločinecké organizace i soukromé firmy. Ať už jde o krádeže dat nebo například DoS útoky. I zde lze očekávat velký růst poptávky po absolventech, kteří disponují znalostmi z informační bezpečnosti a zároveň práva.

Poměrně čerstvě obory kybernetické bezpečnosti nabízejí tři vysoké školy, přičemž každá má trochu jiný poměr informatiky a práva, takže je z čeho vybírat. V navazujícím magisterském oboru na FI MU převládá spíš informatika, na MBA studiu v Cevro Institutu zase spíš právo a management. Rovnoměrný mix nabídne nově otevřený bakalářský obor na FEKT VUT, který nese název Informační bezpečnost. Na FEKT později chtějí nabídnout i navazující magisterské studium.

Cloud a big data

Obyčejné servery už jsou nuda, dnes frčí servery virtuální a teď hlavně kontejnery á la Docker. Reflektuje to výuka na vysokých školách? Řekl bych že ano, ale ne dostatečně. Samozřejmě nelze očekávat, že by byly zřizovány obory postavené vyloženě na virtualizaci nebo kontejnerech, ale nenalezneme ani mnoho kurzů, které by se tomu více věnovaly. Na moderní cloudové architektury dochází řeč převážně v kurzech o informačních a podnikových systémech. Pravda je, že např. Docker je skutečně dost nová záležitost. V praxi ale už je dost zaběhlá, takže by se jí studenti přece jen mohli věnovat víc.

Podobně jsou na tom tzv. big data – další obor, který pravděpodobně čeká velký růst. A je to také obor, který se poněkud hůře zařazuje do tradičních studijních programů a oborů. Skuteční odborníci na big data, kteří zatím patří spíš mezi samorosty, využívají znalosti z více oborů než jen IT. U nás takové zaměření zatím neexistuje, což je škoda. Ale myslím, že je to jen otázka času. Velká data jsou čím dál větší a budeme potřebovat lidi, kteří je dokáží zpracovat a zasadit do kontextu.