Datum zveřejnění: 
8. 11. 2015

Kvůli rozmarům zimy se dnes v Česku neobejde snad žádné lyžařské středisko bez umělého zasněžování. Za průkopníky umělého zasněžování ve světě je považováno několik vynálezců, jako první si sněžné dělo v podobě, jaké ho známe z dnešní doby, nechali v roce 1954 patentovat tři Američané. První sněhové vločky v Česku vyrobili sněhovým dělem před 50 lety, 12. listopadu 1965, na sjezdovce v Zadní Telnici u Ústí nad Labem.

Telnice se tehdy stala nejen nositelem československého prvenství v umělém zasněžování, ale místní lyžaři si komfort umělého sněhu užili jako první i v celém tehdejším socialistickém bloku. V západní Evropě se takovou vymožeností v 60. letech chlubilo jen několik vyhlášených alpských středisek. Umělý i přírodní sníh

První československé sněhové dělo dovezl místní lyžařský klub z Rakouska. Pod vedením profesora ČVUT Vladimíra Chlumského bylo upraveno pro místní podmínky a tým poté vyrobil ještě další tři děla. Pod sjezdovkou bylo protaženo 500 metrů potrubí a areál byl vybaven kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Československou premiéru výroby umělých vloček poněkud pokazila jen příroda, protože v "den D" začalo normálně sněžit. I tak se umělé dělo stalo senzací.

Pro lyžařské středisko v Telnici bylo sněhové dělo tehdy vysvobozením. Jeho sjezdovky, tehdy dostupné z Ústí nad Labem tramvají, často trpěly kvůli nevelké nadmořské výšce nedostatkem sněhu. "O umělém sněhu se doslechl i národní mančaft a přijel na Telnici trénovat. Jenže jsme ještě nebyli hotoví, takže se museli také zapojit do práce. Když jsme osazovali rozvaděč, slovenský reprezentant Gregor Synay přišel o prst," vyprávěl před lety Jindřich Holinger, dlouholetý činovník lyžařského klubu v Telnici. Historie umělého zasněžování

První pokusy s umělým sněhem náhodou provedl vědecký tým Kanaďana Raye Ringera, který zkoumal vliv námrazy na funkčnost leteckých motorů. Pokus se mu ale nepovedl, protože místo plánované námrazy vyrobil sníh. Ani ho prý nenapadlo nechat si svůj objev patentovat či ho nějak komerčně využít, a tak se o výrobě sněhu zmínil jen v jednom z článků.

Dalším průkopníkem v umělém zasněžování byl zakladatel lyžařského areálu Mohawk v Connecticutu Walter Schoenknecht, který během kritické zimy na přelomu 40. a 50. let použil k zasněžení své sjezdovky na 500 tun rozdrceného ledu.

A stejný nedostatek sněhu ve Spojených státech na přelomu 40. a 50. let narušil obchod Američanům Artovi Huntovi, Davu Richeymu a Waynu Piercovi, kteří vyráběli a prodávali lyže. Wayne Pierce tak prý jednou po příchodu do práce zavolal na své kamarády, že ví, jak by se dal vyrobit sníh. Vzal starou zahradní hadici, kompresor a rozprašovač a v březnu 1950 se mu s primitivním zařízením složeným z těchto částí podařilo vyrobit sníh. A v dubnu 1954 si první sněhové dělo na světě nechali patentovat.

Průkopníci umělého zasněžování ale dlouho v oboru nezůstali a v roce 1956 svou společnost prodali. Umělé zasněžování ale díky nim poté zajistilo hladký průběh zimních olympijských her ve Squaw Valley roku 1960 a od 70. let se již zasněžovalo ve velkém po celém světě. Stále stejný princip

Sněhová děla fungují stále na podobném principu, jaký použili před desítkami let průkopníci umělého zasněžování. Voda je z přírodní či umělé vodní nádrže pumpována do trysky děla a do té je současně kompresorem pod velkým tlakem pumpován podchlazený vzduch. Ten způsobí, že se voda při vystřelení z děla rozprskne na obrovské množství malých kapek, které na studeném vzduchu krystalizují a na zem dopadají již ve formě vloček.

Umělé zasněžování zachraňuje provozovatele vleků a lanovek. Na snímku sjezdovka na Benecku v Krkonoších.

První sněhová děla byla příliš hlučná a nákladná kvůli vysoké spotřebě energie i vody a tak v následujících dekádách si řada vynálezců nechala patentovat vylepšené verze sněhového děla či zasněžovacích stožárů. Začaly se používat lepší rozprašovače a k výrobě sněhu také začaly sloužit přídavné látky, které zajistí, aby se co nejvíce vody přeměnilo na sníh. Hlučnost a enormní spotřeba elektřiny a vodních zdrojů ale stále patří k hlavním negativům umělého zasněžování.

http://byznys.lidovky.cz/prvni-umely-snih-v-socialistickem-bloku-v-telni...

Zdroj: 
CTK