KLASICKÉ TĚŽKOTONÁŽNÍ VOJSKO SE MUSÍ I V ČESKU PŘEMĚNIT NA ARMÁDU IT EXPERTŮ, KTEŘÍ BUDOU SCHOPNI BRÁNIT ZEMI PŘED HROZBAMI 21. STOLETÍ.
Devadesát procent střel, které míří na izraelská města z Pásma Gazy nebo Libanonu, nikdy nedorazí ke svému cíli. Ještě ve vzduchu je zničí antirakety zřejmě nejmodernějšího systému svého druhu Iron Dome. Velkou zásluhu na tom mají i radary MMR, které zvládají naráz sledovat až 1100 cílů a jsou očima celého ochranného deštníku.
Špičkovou technologii nyní Izraelci nabízejí české armádě, která by se díky ní mohla definitivně přehoupnout do 21. století a být lépe připravená na nové hrozby. V současnosti se stále ještě spoléhá na techniku vyrobenou v dobách komunismu, jež je daleko za svým zenitem. Například radary P-37 i přes četné modernizace přesluhují už více než o deset let.
Právě radary jsou dobrou ukázkou, kam by se tuzemská armáda měla v následujících letech ubírat. Vzhledem ke své velikosti může jen těžko obsáhnout všechny oblasti. Namísto toho bude muset pokračovat v cestě specializace a zavádění moderních technologií.
"Je třeba začít vojáky vybavovat tak, aby měli na co nejvyšší úrovni komunikační prostředky, aby velitelé měli co nejlepší přehled na bojišti – přehledové prostředky, bezpilotní prostředky, tedy záležitosti, které násobí výsledný účinek na bojišti," připomíná český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý projekt vojáka 21. století.
Přítel na bojišti
Ačkoliv si Češi zatím v rámci NATO stojí dobře a mají dobrá hodnocení, aliance upozorňuje, že speciálně ve světle konfliktů na Ukrajině a v Sýrii je nutné začít do obrany urychleně investovat. Tam zatím vláda dává jen příslib, že z nynějšího procenta HDP zvedne během příštích let výdaje na 1,4 procenta.
Podle Šedivého je důležité, aby kromě samotného rozpočtu rostl podíl peněz určených na modernizaci, který je nyní zanedbávaný. "Doporučení je dvacet procent, my jsme v loňském roce měli jen asi šest až sedm," upozorňuje velvyslanec. Kromě radarů by měl co nejrychleji proběhnout i nákup nových vrtulníků, čímž se armáda chce zbavit závislosti na ruských náhradních dílech. Jejich dostupnost se kvůli sankcím snižuje.
Se Šedivým souhlasí i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). "Armáda by měla být relativně malá, co nejlépe vyzbrojená a vycvičená. A specializovaná na několik výsostných oborů, kterými jsme se doteď profilovali a které fungují," nastínil vizi Stropnický.
Příkladem takové specializace je kromě speciálních sil i know-how v oblasti protichemické ochrany. Proto ve Vyškově vzniklo Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení – jde o jedno z 21 center excelence pro celou Severoatlantickou alianci. Jako první z těchto středisek navíc ve Vyškově loni získali funkci reach back – funguje pro vojáky na bojišti jako určitý přítel na telefonu, který na dálku umí vyhodnotit poznatky z terénu.
Jedničky a nuly
S tím, jak roste technologická úroveň armády postavená na sofistikovaných IT systémech, se budou souběžně zvyšovat nároky na její ochranu před neviditelným nepřítelem v podobě hackerů. "Důležitější než počty děl je zabezpečení, aby nám je někdo šikovně přes počítače nezablokoval," shrnul lapidárně ministr obrany potřebu kybernetické ochrany.
I z toho důvodu na jeho úřadu vznikl malý tým odborníků, kteří mají za úkol citlivou infrastrukturu co nejlépe odstínit od možného napadení. Během příštího roku navíc začne pod vojenskou tajnou službou fungovat Národní centrum kybernetických sil. Ročně na něj půjde půl miliardy korun a jeho úkolem nebude jen pasivní obrana, ale i schopnost napadnout protivníka pomocí jedniček a nul.
Kybernetická bezpečnost se ovšem netýká pouze vojska a jeho zázemí, připravují se proto různé krizové scénáře. Klíčovou roli mají sehrát vysokoškolští experti. Stát se snaží navázat těsnou spolupráci s univerzitami, které by do budoucna mohly vychovávat jakési hodné hackery chránící citlivá státní data. Nové obory kybernetické bezpečnosti se začaly vyučovat jak na pražském ČVUT, tak v Brně na VUT.
Jak taková kooperace může v praxi vypadat, ukazuje specializovaná laboratoř v jihomoravské metropoli, v níž své síly spojily Národní bezpečnostní úřad a Masarykova univerzita. Odborníci v takzvaném kybernetickém polygonu mohou simulovat útoky na to, co je v zákoně označováno jako kritická infrastruktura – nemocnice, telekomunikační sítě, energetické firmy nebo pojišťovny a banky. Jde samozřejmě o pouhé cvičení útoků a reakce na ně, aniž by došlo k ohrožení skutečných sítí.
Konflikty na roky
Kromě možných sofistikovaných, na první pohled nezřetelných hrozeb se ovšem Česko musí potýkat i s přímějšími důsledky bezpečnostní situace v Evropě a okolí. Na výroční konferenci Aspen Institutu byla prezentována zpráva o průzkumu, podle kterého každý sedmý občan České republiky sice vnímá bezpečí, zároveň ale postupně narůstá strach z terorismu a uprchlíků. To představuje výzvu pro policii, tajné služby a politiky.
"Kvůli současné situaci se tu vynořuje více a více populistických politiků, kteří se ji snaží využít. A nabízejí černobílá řešení," podotkl na konferenci Aspen Institutu šéf Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil. Podle bývalého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara je třeba se připravit, že chaos v Sýrii a Iráku, jenž tyto tenze vyvolává, hned tak neskončí. "Troufám si tvrdit, že doba chaosu, nestability a expanze Ruska nás může provázet několik dalších let," míní Pojar.