Ministr Ženíšek ocenil práci vědeckých týmů v CIIRC ČVUT a zdůraznil důležitost spolupráce mezi akademickým sektorem a průmyslem. „Potřebujeme, aby se vědecké poznatky nejen vytvářely, ale také efektivně přenášely do průmyslu a vzdělávacího systému. To je klíč k dlouhodobé konkurenceschopnosti České ekonomiky,“ uvedl ministr, který navštívil CIIRC ČVUT poprvé od svého nástupu do funkce v květnu 2024.
„Program jsme koncipovali tak, aby umožnil nejen představení klíčových aktivit, špičkové infrastruktury a mezinárodních úspěchů našeho institutu, ale také otevřenou diskusi o aktuálních zkušenostech, výzvách a doporučeních, která mohou přispět k posílení české vědy na evropské úrovni,“ sdělil Dr. Ondřej Velek, ředitel CIIRC ČVUT.
Během návštěvy byla diskutována klíčová témata související s financováním vědy a výzkumu v České republice a dostupnost výpočetní infrastruktury pro průmyslová AI řešení v průmyslu s předními českými vědci CIIRC – Dr. Josefem Šivicem, Dr. Josefem Urbanem, doc. Petrem Kolářem a doc. Petrem Kaderou. Tito vedoucí vědeckých týmů na CIIRC upozornili na skutečnost problematického rozdělování financí mezi obory. Samostatnou kapitolou je financování existující výzkumné infrastruktury. Udržitelnost, provoz a nutný další rozvoj klíčových vědeckých zařízení je téměř nemožné hradit z běžných grantových programů nebo standardních institucionálních nástrojů.
Doc. Petr Kolář poukázal na problém přerušování finanční podpory pro týmy a infrastruktury poté, co byly původně podpořeny na základě jednoznačně identifikovaných strategických potřeb českého hospodářství. Po počáteční jednorázové podpoře přicházejí týmy o institucionální podporu bez ohledu na výsledky či širší přínosy výstupů a jsou odkázány pouze na získávání účelových zdrojů. Výzkumníci se tak dostávají do začarovaného kruhu byrokracie a nejistoty, což znemožňuje dlouhodobé plánování i udržení kvalitního týmu. „Klíčovými tématy jsou redukce byrokracie v grantovém systému a zajištění stabilního financování strategické výzkumné infrastruktury, což by vedlo k lepším podmínkám pro výzkum a snížení odlivu talentů do průmyslu,“ říká doc. Petr Kolář. Dále upozornil na chybějící strategický pohled státu na to, které oblasti vědy a výzkumu jsou přínosné z pohledu rozvoje hospodářství a tvorby HDP. Doc. Josef Urban, který na CIIRC ČVUT vede nové oddělení umělé inteligence a dlouhou dobu působil na vedoucích výzkumných pozicích v zahraničí, upozornil na podfinancování základního výzkumu v oblasti AI v České republice v porovnání s dalšími evropskými zeměmi. Srovnání česká podpora nesnese nejen se západními zeměmi jako je Francie, která ohlásila záměr investovat do výzkumu AI 100 miliard eur. I země na východ od nás si uvědomují strategický význam AI a třeba Bulharsko vyčlenilo 100 milionů dolarů na vznik národního institutu pro umělou inteligenci.
CIIRC ČVUT využil příležitosti této návštěvy k přímé diskusi o tom, co v oblasti vědy a výzkumu funguje a co je třeba zlepšit. Diskuse byla podpořena zkušenostmi špičkových odborníků v oboru s cílem otevřeně pojmenovat výzvy a hledat řešení pro efektivnější podporu výzkumné infrastruktury a inovací. Zdůrazněna byla potřeba narovnání financování a zajištění dlouhodobé udržitelnosti vědeckých center.
V rámci návštěvy institutu byla na programu i prohlídka experimentální laboratoře RICAIP Testbed Praha, kde byl věnován důraz na ukázky propojení vědeckého výzkumu s aplikacemi pro průmyslovou praxi. Mezi klíčové oblasti patří robotika, umělá inteligence, pokročilé systémy autonomní výroby, aditivní a laserové výrobní technologie a digitální dvojčata výrobních strojů a systémů.
Dr. Pavel Burget, ředitel RICAIP Testbedu Praha, představil v laboratoři Robotiky a flexibilní výroby práci svých týmů a několik konkrétních ukázek technologických řešení v oblasti moderní modulární výroby. Objasnil, jaké možnosti se otevírají díky použití 5G sítí v průmyslovém prostředí, která umožňuje nasazení umělé inteligence v robotické výrobě. Další technologickou vychytávkou byl robotický 3D tisk pro přesnou výrobu dílů. Novinkou je pak 3D rekonstrukce objektů, díky které je možné během několika minut vytvořit digitální model jakéhokoli dílce například pro simulace manipulací.
Laboratoř Robotiky a výrobní techniky RICAIP Testbedu Praha pak přiblížil doc. Petr Kolář. Laboratoř se věnuje aplikovanému výzkumu a podpoře firem v oblasti laserových a aditivních technologií, vývoji aplikaci ultrakrátkopulsních laserů ve výrobě mikrostruktur technických komponent a velkorozměrovému 3D tisku z plastu. Dalším silným tématem jsou smart výrobní stroje, které využívají data snímaná z řídicích systémů stroje a digitální dvojčata strojů a technologií k inprocesní kontrole a řízení kvality výroby.
„Návštěva pana ministra v CIIRC ČVUT a RICAIP Testbed Praha měla za cíl ukázat, že Česká republika má v oblasti průmyslového výzkumu a technologických inovací co nabídnout,“ shrnul prof. Vladimír Mařík. „Chtěli jsme také zdůraznit, že jsme připraveni k otevřenému dialogu nad otázkami zajištění dlouhodobě udržitelné podpory pro vědeckou infrastrukturu a odborné kapacity, které jsou pro konkurenceschopnost českého průmyslu nezbytností.“
Testbed na CIIRC ČVUT je součástí česko-německého centra RICAIP, které bylo financováno z fondů Evropské unie a MŠMT částkou 48,5 milionu eur (cca 1,2 miliardy Kč). Nabízí nejen špičkové zázemí pro vědecký výzkum na evropské úrovni, ale také komplexní služby firmám všech velikostí, které hledají inovativní řešení pro digitalizaci a automatizaci výroby. Slouží jako prostor pro simulace, testování nových technologií a ověřování konceptů před jejich nasazením do praxe nebo dalším vývojem. Významnou roli zde hraje i vzdělávání budoucích inženýrů – jak v rámci vysokoškolských programů, tak i v oblasti profesního upskillingu.