Datum zveřejnění: 
22. 7. 2021
Týmy odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) a Univerzity obrany (UNOB) spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícími následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí. Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.

Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno, Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Je skvělé, že se na projektu budou podílet specialisté napříč různými obory,“ říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. „Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči.“ 

„U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace,“ říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.

Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. „Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci,“ popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. „Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů,“ uvádí vedoucí Centra postcovidové péče FN HK MUDr. Michal Kopecký.

Podle doc. Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. „Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy, dodala Neumannová.

Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. „Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních, upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.

První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. „Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou,“ dodává plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví UNOB.

Kontaktní osoba: 
Jméno: 
Andrea Vondráková
E-mail: 
andrea.vondrakova@cvut.cz
Telefon: 
+420 605 763 506
Pracoviště: 
Rektorát ČVUT