Datum zveřejnění: 
7. 6. 2021
Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti nezávislé debaty významných osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu, která proběhne 10. června, analýzu se stejným názvem. Analýza vychází z dat získaných během 327 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Průzkum probíhal v březnu roku 2021. Kompletní znění analýzy bude publikováno 10. června.

Po loňském propadu o 8 % očekávají ředitelé průmyslových firem letos růst svých tržeb, a to v průměru o 7,5 %. Vývoj však závisí na mnoha faktorech jak tuzemských, tak globálních. Růst nákladů, zejména zdražování materiálů a komodit, firmy řeší zvyšováním cen svých výrobků (v průměru o 6 %) a hledáním rezerv ve výrobě. Tím se jim daří zachovat si svou ziskovost (potvrzuje 53 % firem), případně ji navýšit (28 % společností). Zhoršená platební schopnost zákazníků se začíná promítat do problémů firem s cash-flow.

Naprostá většina ředitelů (91 %) očekává v tomto roce růst svých tržeb. V průměru je predikován růst ve výši 7,5 %, přičemž ředitelé velkých firem uváděli predikce v průměru o téměř dva procentní body vyšší než ředitelé malých a středních podniků (růst 8,83 vs. 6,53 %).

Po finanční krizi trvalo průmyslu zhruba šest let dostat se na předkrizovou úroveň. Tentokrát to dokázal během jednoho roku. Důvěra v průmysl se v posledních měsících zvyšuje, panuje nižší nejistota ohledně nových zakázek. Díky tomu firmy budou méně propouštět, i méně škrtat investice,“ komentuje situaci hlavní ekonom České spořitelny, a.s., David Navrátil.

Vývoj českého průmyslu bude záležet na mnoha vlivech. Na vývoji pandemické situace u nás i v zahraničí. Rychlosti zotavení se ekonomik z krize, klíčový bude zejména vývoj Německa. Obnovení a/nebo restrukturalizaci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Cenové politice zahraničních firem, zejména zahraničních zákazníků. Cenách a dostupnosti komodit a materiálů. Cenách energií. Situaci v logistice, zejména rychlosti dodávek z Asie. Finanční situaci jak v globálním měřítku (vlády nalily do ekonomik velké objemy peněz, což bude působit inflační tlaky), tak na tuzemské úrovni (platební morálka firem, rozpočtová a daňová politika vlády, podmínky dotací aj.). Dostatku kvalitních zaměstnanců, investicích, schopnosti firem využít inovace a digitální technologie ke zvýšení přidané hodnoty, získání lepšího postavení na zahraničních trzích, zvýšení efektivity a flexibility své výroby. Na zelené politice, vývoji v automotive, rozvoji strategické infrastruktury, pokroku v digitalizaci státu atd. „Jsme malá otevřená ekonomika a velké množství firem je bohužel stále ještě „zavázáno“ v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Vývoj českého průmyslu je tedy extrémně závislý na vnějších vlivech, a pokud je většina z nich aktuálně nestabilních, dopadá to i na jistotu českých firem,“ shrnuje pohled ředitelů na průmysl Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl, Národní centrum Průmyslu 4.0, a dodává: „Cesta k větší nezávislosti a prosperitě vede skrz inovativní a podnikatelské myšlení – tj. táhnout firmu k tvorbě větší přidané hodnoty a celosvětové konkurenceschopnosti, vymanit se ze závislosti na limitovaném počtu odběratelů, digitalizovat procesy a tím umožnit flexibilnější a efektivnější řízení, pomocí nových technologií zvýšit svou schopnost reagovat na změny a poptávku zákazníků.“

Jiří Jirkovský, generální ředitel, VDT Technology a.s., také zmiňuje faktory, které by mohly růst ohrozit:Oživení průmyslové výroby lze očekávat, nicméně považuji za důležité uvést některé faktory, na nichž bude tempo růstu záviset. V první řadě půjde o zdroje, a to lidské v tuzemském měřítku, tak i například surovinové a technologické v dimenzi globální již nyní registrujeme například omezování výroby kvůli nedostatku elektronických komponent. Jako další faktor lze uvést rozvoj informační infrastruktury, kde zejména přechod od pilotních 5G sítí k praktickému nasazení bude hrát klíčovou roli. V globálním rámci je také nutné zmínit přesnost a spolehlivost logistického řetězce, ke kterému dnes robustní IoT platformy přispívají.“

Petr Karásek, viceprezident České asociace interim managementu, zdůrazňuje nezbytnost snížení závislosti na složitých globálních dodavatelských řetězcích: „Synonymem větší nezávislosti jsou silný marketing a obchod, vlastní finální výrobek či služba nebo alespoň komponenty – tedy vlastní vývoj a inovace, nezávislost pouze na jednom dvou odběratelích apod. Bohužel pro firmy, které na strategické uvažování nejsou mentálně dostatečně připraveny, to ale bude pravděpodobně znamenat „upevnění“ si postavení poddodavatele dodavatelů dalších subdodavatelů, kteří mají všechno nadiktováno od svých obchodních partnerů smluvně i s nemalými sankcemi a jejichž manévrovací prostor bude zase jen užší a užší.“

Export průmyslových výrobků by se měl dle předpovědí ředitelů v tomto roce zvýšit o 6,42 %. Velkým firmám by se mělo v tomto roce exportovat snadněji než firmám malým a středním. Velké firmy očekávají růst svých tržeb z exportu ve výši 8,3 %, oproti tomu malé a střední podniky předpovídají růst svého exportu pouze v poloviční výši (4,8 %).  Pro rok 2022 se tento velký rozdíl stírá. Export průmyslových firem by se měl navýšit o další 4,45 procenta a mezi velkými a malými firmami nejsou výraznější rozdíly.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, upozorňuje na skutečnosti, které můžou export průmyslových výrobků ohrozit „Další výhled ohrožuje ještě více faktorů než dříve. Vedle zelených výzev je negativním rizikem i možná další vlna pandemie a s ní spojená nižší zahraniční poptávka, napjatá zahraničně politická situace nebo protekcionistické tendence ve světě. V případě naplnění, byť jen některých těchto rizik, by byl nejvíce zasažen náš export, který staví především na průmyslu.“ Jakub Lichnovský, partner PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář, radí: „Při vstupu na zahraniční trh vnímám jako problém nedostatečnou znalost místního právního prostředí a místních obchodních poměrů, což platí především pro země, které si vlastní trh před vstupem zahraniční konkurence chrání. Zaměření na výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a vstup na zahraniční trhy při znalosti místního právního a obchodního prostředí považujeme za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti českých firem v zahraničí.“

Rostoucí ceny komodit a materiálů se negativně promítají do ekonomických výsledků průmyslových firem (potvrzuje 78 % ředitelů). Firmy se snaží tento negativní trend převážit vyjednáním vyšší ceny u svých odběratelů či hledáním rezerv v efektivitě výroby. V dlouhodobějším horizontu se samozřejmě nabízí úprava výrobních postupů či investice do nových technologií snižující materiálovou náročnost a zvyšující flexibilitu výroby.

 „Cena komodit v řadě případů roste, rostou i ceny energií. To firmám v současné situaci nepomáhá. V některých oblastech dokonce podniky hovoří o nákladovém šoku. Firmy v době poklesu mohou využít volných kapacit některých jiných dodavatelů. Dopad vyšších cen vstupů na ziskovost mohou firmy snížit také tím, že zefektivní svou výrobu a začnou používat nové technologie. Díky nim například dokážou omezit zmetkovitost výroby a materiál tak budou využívat co nejefektivněji. Taková modernizace výroby si ale samozřejmě žádá velké investice,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Situaci v segmentu obráběcích a tvářecích strojů popisuje Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie: „Je zřejmé, že tato situace výrazně ovlivnila ekonomické výsledky většiny firem v našem oboru. Promítnutí těchto nákladů do cen výrobků může být pro řadu výrobců zejména standardních strojů problém. Právě v této složité situaci se projeví reálná konkurenceschopnost našich výrobních firem.“

V letošním roce poroste cena průmyslové produkce. Zdražovat bude polovina firem (50 %), a to v průměru o 6 %. Dvě pětiny (42 %) své ceny nezvýší a pouze 8 % bude nuceno jít s cenami dolů (v průměru o 4 %). Snižovat své ceny budou muset zejména malé a střední firmy (15 % z nich).Výsledkem vlivů působících na ekonomickou situaci průmyslových firem je převážná stagnace jejich ziskovosti (potvrzuje 53 % ředitelů). Čtvrtina firem (28 %) se v tomto parametru oproti minulému roku polepší a pětina firem (19 %) se bude muset vypořádat s poklesem své ziskovosti. Velmi zajímavé je porovnání tohoto ukazatele v případě velkých a malých firem – malé a střední podniky si povedou – možná díky větší míře flexibility – v tomto ohledu lépe.

Situace covid-19 a propad v loňských tržbách o 8 % se logicky odrazil ve zhoršené platební schopnosti některých firem. Většina ředitelů průmyslových společností (65 %) zaznamenala zhoršení platební schopnosti svých zákazníků. Déle na zaplacení svých faktur musí čekat zejména firmy malé (potvrzuje 80 % ředitelů), firmy velké jsou na tom z titulu své pozice o poznání lépe.

„Musím se přiznat, že s příchodem pandemie byl můj první příspěvek prezidentovi Hospodářské komory právě o řešení povinností splatnosti faktur. Mám na mysli zákonnou povinnost splatnosti faktur, zejména větší firmy by byly povinné uhradit faktury menším firmám. Bohužel toto téma obecně bylo a je pro tohoto prezidenta nezajímavé. Nás, kteří však denně řešíme neuhrazené pohledávky, trápí zcela vážně,“ stěžuje si Petr Bilavčík Director, PRIMA BILAVČÍK, s. r. o. „Dodavatelé jednostranně opouštěli smluvené podmínky, krátili splatnosti nebo přešli ve jménu covidu na zálohové platby. Nůžky se rozevřely a dva měsíce byly z pohledu cash flow napjaté, než se podařilo situaci stabilizovat a přiblížit k normálu. Dnes se zabýváme tím, kdo jak se k nám zachoval, a jaká bude další spolupráce s hříšníky, popisuje boj s neplatiči ve své firmě Tomáš Prášil, člen představenstva za oblast výroby, techniky a nákupu a ředitel pro projektové řízení, MOTOR JIKOV Group a.s.

Většina průmyslových firem (62 %) nemá potíže s cash flow, nicméně řada firem k odpovědi ne dodává zatím. Třetina společností (31 %) již vykazuje částečné problémy, které však nijak neohrožují její ekonomickou činnost. Závažné dopady do své ekonomické stability zaznamenává aktuálně pouze 7 % firem.

 „Potíže s cash flow máme částečné, největším problémem je nárůst nákladů, především cen surovin pro výrobu slévárenských produktů,“ říká Jan Kočvara, člen představenstva, obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS Foundry, a.s. „Zatím nemáme problém s cash flow díky okamžité reakci po příchodu pandemie v březnu roku 2020. Jsme ale přesvědčeni, že za stávající situace se budou problémy s nedostatkem volných finančních prostředků v průmyslu ještě nějakou dobu zhoršovat,“ obádá se Lukáš Novák, obchodně-technický ředitel, EMUGE-FRANKEN servisní centrum, s.r.o.

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Barometru českého průmyslu, který Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 10. června 2021 ve stejnojmenném diskusním online pořadu. Svou účast potvrdili vicepremiér Karel Havlíček, ministryně financí ČR Alena Schillerová, ministr zahraničních věcí ČR Jakub Kulhánek, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý či vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík.

Kontaktní osoba: 
Jméno: 
MGR. ALENA NOVÁKOVÁ
E-mail: 
ALENA.NOVAKOVA@CVUT.CZ
Telefon: 
+420 725 734 830
Pracoviště: 
ČESKÝ INSTITUT INFORMATIKY, ROBOTIKY A KYBERNETIKY ČVUT