Po festivalovém a hotelovém komplexu Thermal a televizní a hotelové věži Ještěd se jedná již o třetí podrobný průzkum, jenž vznikl pod vedením tohoto ústavu. Jejich snahou bylo přispět k hlubšímu porozumění zkoumané stavby, podpořit její zodpovědnou revitalizaci a také podrobně a nepředpojatě interpretovat architektonickou produkci vzniklou v letech 1948 až 1989. Hodnocení a kritická analýza poválečné architektury s sebou přináší specifické kategorie, které běžná metodika stavebně-historických průzkumů ještě nestačila plně zohlednit. Především hodnoty živého autorství, materiality, unikátních technologických inovací smíšených s dobovou standardní produkcí, ale i celou řadu kreativních tvůrčích řešení.
V první fázi průzkumu budov v těsné blízkosti Národního divadla popsali badatelé samotnou stavbu, její historii, autorství a koncept. Vycházeli ze studia in-situ, archivních materiálů, rozhovorů s pamětníky a rešerší dobového tisku. V druhé fázi se zaměřili na vybrané interiéry a jejich inventarizaci. Detailně specifikovali jejich současný stav a zajistili také restaurátorské posudky vybraných materiálů a prvků, což u podobných průzkumů není obvyklé.
„Překvapila nás autenticita budovy Nové scény a to nejen veřejné části, ale především zázemí divadla v druhém nadzemním podlaží, jenž kontrastovalo se stavem interiérů Restaurační budovy, na nichž se podepsal bezohledný přístup minulého vlastníka,“ říká Miroslav Pavel z Fakulty architektury ČVUT. „Oslnil nás sofistikovaný autorský koncept týmů Karla Pragera a Pavla Kupky, které pojaly všechny budovy areálu dostavby Národního divadla jako kontinuální vzájemně propojené prostory s přímou návazností na exteriéry i samotné město,“ dodává Miroslav Pavel. „A stejně silně nás zasáhla i naprosto mimořádná kvalita detailů, řemeslné opracování a drobné architektonické prvky interiéru," doplňuje jeho kolega prof. Petr Vorlík.