Datum zveřejnění: 
11. 9. 2020
Jarní pandemie nemoci COVID-19 ukázala, že univerzity mají ve společnosti nezastupitelnou roli. Školy se rychle zorientovaly, kde je potřeba pomoct, a nabídly své kapacity a síly. Podívat se s odstupem na to, jak se své úlohy zhostily a jak byly společensky zodpovědné, má za cíl další diskuze zástupců univerzit, která se koná 17. září od 13.00 hodin v Praze a její online přenos bude i na Universitas.

Druhý ze série kulatých stolů o společenské odpovědnosti se zaměří na aktuální situaci a bude se věnovat roli vysokých škol při propuknutí celospolečenské krize. Diskutující se dotknou i toho, jak pandemie pomohla urychlit změny a postupy na školách nebo jak se dotkla procesu internacionalizace a vzdělávání na univerzitách. 

„Většina lidí se domnívá, že pandemie nepřinesla nic dobrého. Když se však podíváme na její vývoj, ukázala, že v kritických chvílích se každá země může spoléhat jen sama na sebe. Ani univerzity nečekaly,“ podotýká rektor Českého vysokého učení technického v Praze a jeden z diskutujících doc. Vojtěch Petráček. Připomíná například urychlený návrh funkčních modelů ochranných masek a štítů pro 3D tiskárny, výrobu dezinfekce, využití kapacit při testování na koronavirus nebo aktivaci dobrovolníků a další formy pomoci. 

Management vysokých škol bude reprezentovat i rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která se také intenzivně zapojila do výzkumu souvisejícího s koronavirem a jeho rychlého přenosu do praxe, prof. Vladimír Sedlařík. O své zkušenosti z doby krize se podělí prorektor pro mezinárodní vztahy České zemědělské univerzity v Praze Michal Lošťák a děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Jana Holá.

Vysoké školy se kromě výzkumu a technických otázek věnovaly i problematice výuky v době celoplošné karantény. Hledaly nejen řešení pro své vlastní studenty, ale pomáhaly také dalším stupňům škol. „Vysoké školy měly strukturu pro e-learning a online výuku poměrně dobře připravenou, pro základní a střední školy však byl a je přechod na distanční učení náročný. Nejsou na to nachystané,“ říká další z diskutujících Lucie Rohlíková, která se na Západočeské univerzitě v Plzni věnuje celoživotnímu a distančnímu vzdělávání. 

Kulatý stůl se zaměří i na média, jejich fungování v době krize a prostor, který věnovala odborníkům a aktivitám vysokých škol. K tomuto tématu má co říct novinář Martin Rychlík, který aktuálně působí v redakci médií Univerzity Karlovy. 

Své zkušenosti v této oblasti a v otázkách koordinace technologických projektů přidá také Robin Čumpelík, ředitel Odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Celou diskuzi bude moderovat mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák. 

Pražské diskuzní setkání organizují v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Akademie múzických umění, České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáš Bati, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni. Mediálním partnerem je magazín vysokých škol Universitas. Sledovat diskusi můžete zde.

Profily hostů diskuze

Robin Čumpelík je ředitelem Odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR s pověřením realizovat a koordinovat Inovační strategii České republiky 2019-2030. Vede Národní marketingový tým. V roce 2018 realizoval a koordinoval celonárodní oslavy 100 let Československa. V současnosti je koordinátorem několika technologických projektů, zasloužil se mj. o vznik celostátní informační linky 1212. Z dřívějška má také zkušenosti s médii: založil časopis Xtreme nebo moderoval v Radiu Wave. Pracoval také pro neziskové organizace (např. festival pro děti z dětských domovů Mimo domov) a realizoval několik desítek inovačních a uměleckých projektů. Je členem pracovní skupiny Nová ekonomika, technologie, digitalizace a inovace poradního orgánu Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., děkanka Fakulty zdravotnických studií působí na Univerzitě Pardubice od roku 2004. V letech 2009 až 2015 vedla katedru informatiky, managementu a radiologie na Fakultě zdravotnických studií, a od roku 2015 byla na této fakultě proděkankou pro vědu a výzkum. Od května 2019 na fakultě zastává funkci děkanky. Ve své vědecko-výzkumné činnosti propojuje své pracovní zkušenosti i odborné znalosti z oblasti ekonomiky, managementu i informatiky, s mnoha nemocnicemi spolupracuje jako odborný školitel pro manažerskou komunikaci. V současné době je hlavní řešitelkou projektu TA ČR Kompetentní sestra 21. století, je autorkou několika odborných monografií a mnoha článků z oblasti managementu a zdravotnictví.

Doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., je rektorem ČVUT v Praze. Za svou kariéru si prošel mnoha významnými institucemi včetně těch zahraničních, roku 2004 přešel na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, kde se v roce 2007 stal docentem. Na fakultě vyučuje experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku, rovněž je garantem zaměření Experimentální jaderná fyzika. Vede vědecký tým pracující v  experimentech ALICE, CBM a AEGIS. V rámci experimentu ALICE byl za návrh a realizaci lineárního křemíkového driftového detektoru (SDD) v roce 1998 oceněn Cenou AV ČR pro mladé vědecké pracovníky. Za činnost v oblasti detektorů také získal dvakrát Cenu rektora ČVUT. Hlavními obory jeho zájmu je fyzika ultra-relativistických jaderných srážek a částicová fyzika, jejichž experimentální a teoretické aspekty se v rámci výzkumu na FJFI ČVUT snaží spolu se studenty a kolegy propojit. Od roku 2010 do r. 2015 byl prorektorem pro vědu a výzkum na ČVUT v Praze.    

PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D., je vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni a působí také na katedře didaktické a výpočetní techniky Fakulty pedagogické ZČU. Zaměřuje se na využívání moderních technologií ve výuce, e-learning a distanční vzdělávání. V roce 2019 získala cenu ministerstva školství za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole. Studenty učitelství motivuje k celoživotnímu vzdělávání a zapojení se do učitelských komunit. Pro podporu studia využívá cloudové systémy, včetně systému pro tvorbu digitálních portfolií studentů. Stojí také například za konceptem takzvané virtuální třídy, tedy trenažéru ve virtuální realitě, který studentům učitelství umožňuje simulovat a zkoušet situace, k nimž dochází při výuce ve škole. Díky spolupráci Lucie Rohlíkové s odborníky na virtuální realitu z Fakulty strojní ZČU se tak zrodil v rámci České republiky jedinečný projekt, který má studenty připravit na praxi ve školách a posílit praktickou část jejich studia. Během jarní koronavirové krize zpracovala Lucie Rohlíková se svými kolegy podpůrné materiály pro zajištění on-line výuky. Jejich náměty a doporučení se staly součástí speciálních webových stránek MŠMT NaDálku.

PhDr. Martin Rychlík, Ph.D. et Ph.D., je etnolog, historik kultury a v českém prostředí velmi dobře známý vědecký novinář. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde následně pracoval jako odborný asistent a přednášel i etnologii kulturních areálů. V roce 2009 pak působil jako stipendista University of Tokyo, kde se zaměřoval na komunikaci vědy v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři, posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice, a to jako jeden ze zakládajících redaktorů. Od roku 2013 psal pro Lidové noviny v oblasti vědy, výzkumu a vysokého školství, kde vydal 1500 článků. Od října 2019 řídí redakci médiích Univerzity Karlovy v Praze. Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Je autorem několika odborných článků a monografií z oblasti etnologie a teorie kultury. 

Prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., je rektorem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a působí zde dále jako ředitel Centra polymerních systémů. Zastával téměř sedm let pozici prorektora univerzity pro tvůrčí činnosti. Profesně se věnuje přípravě a zpracování bio rozložitelných, antimikrobiálních polymerů. Má zkušenosti s působením na zahraničních institucích ve Švédsku a ve Slovinsku. Na jaře letošního roku aktivně inicioval rychlý přenos výsledků vědeckých poznatků do praxe v boji proti šíření onemocnění Covid-19, a to jak v rovině strategické, tak v rovině výzkumné.

Prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., je profesorem v oboru Management. Doktorská studia dokončil na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru Sociologie. V současné době působí jako první prorektor a prorektor pro mezinárodní vztahy na České zemědělské univerzitě, kde na Provozně ekonomické fakultě garantuje předměty a navazující magisterský i doktorský studijní program zaměřené na regionální rozvoj a rozvoj venkova. Společně s tím přednáší vybrané sociologické předměty, a to v českém i anglickém jazyce. V roce 1995 dlouhodobě pobýval na University of Missouri-Columbia, se kterou od té doby pedagogicky a výzkumně spolupracuje. Na konci minulého století a začátku tohoto století se intenzivně účastnil aktivit FAO OSN v oblasti socioekonomických otázek rozvoje venkova v rozvojových zemích. Podílel se nebo se v současné době podílí na řešení 5 projektů podporovaných Evropskou komisí (Rámcové programy, H2020), které propojují zaměření na rozvoj venkova, zemědělství a potravinářství v jejich socioekonomické dimenzi a udržitelnost (otázky společného prodeje zemědělců, problematika certifikace ekologických potravin a trhu s ekologickými výrobky, záležitosti alternativních potravinových řetězců, inovace zemědělství k udržitelnosti nebo hodnotové řetězce hospodářství v horách). V rámci projektů programu Erasmus pomáhal zavádět studijní programy v oblasti rozvoje venkova na ruských a kazašských univerzitách a studijní programy představující udržitelné potravinové systémy na univerzitách západního Balkánu. Byl členem týmu ČZU, který pro Evropskou komisi připravoval podklady týkající se podpory mladých nebo začínajících zemědělců v rámci Společné zemědělské politiky EU od roku 2021. 

Moderátor Jakub Novák. Při studiu vysoké školy v Hradci Králové začal pracovat jako redaktor zpravodajství Rádia Černá Hora, od roku 2018 pak působí jako tiskový mluvčí Univerzity Hradec Králové. V současnosti zároveň Ph.D. student na UHK, kde se v oblasti lidských práv zabývá v rámci programu Politologie – Africká studia regionem západní Afriky, kde v roce 2016 semestrálně studoval a pracoval.

Kontaktní osoba: 
Jméno: 
Mgr. Andrea Vondráková
E-mail: 
andrea.vondrakova@cvut.cz
Telefon: 
+420 605 763 506
Pracoviště: 
Rektorát ČVUT v Praze