Požadavkem, na který je nutné absolventy technických VŠ mnohem více připravovat, je efektivní multidisciplinární týmová spolupráce. Důležitým trendem moderního vzdělávání je přímá účast zkušených odborníků v roli mentorů z komerční praxe, kteří přinášejí studentům reálné zkušenosti s přístupem i postupy, které jsou běžné v byznysu. „Mezinárodní spolupráce ve virtuálních týmech je již dlouhou dobu samozřejmostí v komerční sféře, do našeho systému výuky se tyto požadavky však promítají pozvolna. Existují sice různé studentské výměnné a pobytové programy, ale v komerční sféře probíhá řešení úkolů většinou jako spolupráce lokálních týmů prostřednictvím pravidelné elektronické komunikace napříč zeměmi a kontinenty a na to se naši studenti musí připravovat,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.
Firmy vidí ve spolupráci se studenty skvělou příležitost podívat se na své problémy jiným, nezaujatým pohledem a dát tak studentským týmům příležitost přinést nové přístupy a strategie. Mezi pilotní projekty, na jejichž řešení se studentské týmy pod vedením zkušených mentorů v rámci osmitýdenního cyklu zaměřily, patřily elektromobilita a řízení životního cyklu elektrobaterií od společnosti ČEZ ESCO, provoz dedikované mobilní sítě pro kritické aplikace od společnosti Nordic Telecom, budoucnost dopravy v rámci autonomní mobility ve velkých městech společnosti ELTODO a systém TE-VOGS ke zvýšení bezpečnosti pozemního provozu od AERO4TE.
Smíšené týmy napříč univerzitami a fakultami spolupracovaly na sběru dostupných poznatků a průzkumu trhů. Následně společně v ideové části pracovaly na variantách řešení a připravovaly pro firmy konkrétní doporučení proč a jakým směrem inovovat.
„Elektromobilita je budoucnost evropského automobilového průmyslu, řada otázek je ale stále nedořešených. Baterie nevydrží v elektromobilu věčně, ale bude ji nutné po čase vyměnit,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. „Náš studentský tým přišel s řadou zajímavých nápadů, jak použité baterie dále využívat, například jako pohotovostní zdroje v nemocnicích nebo v mobilních dobíjecích stanicích.“
Dalším velmi zajímavým výsledkem bylo, že by mohl existovat prostor i pro účelnou vzájemnou spolupráci firem, které projekty zadávaly. Propojením dedikované bezpečné sítě s prostředky autonomní dopravy nebo systému dohledu na letištích mohou vzniknout zajímavé synergie, které původně ani nebyly očekávány. „Mladí lidé dokáží ještě snít, nejsou zatíženi negativní zkušeností, jsou odvážní a jejich tvořivost a fantazie není ničím omezená,“ říká Marat Saber, člen představenstva společnosti Eltodo.
Slavnostního ukončení pilotní fáze CIPA se zúčastnil i velvyslanec České republiky v Izraeli pan Martin Stropnický a uvedl: „Mám za to, že inovativní síla Izraelců spočívá také v tom, že jdou i do nekonvenčních a tedy i riskantních projektů. Nebojí se chyb, nejdou na jistotu. V tom bychom se měli nechat inspirovat. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Jistě. Ale také nic nového nepřinese.“
CIPA je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi Českou republikou a Státem Izrael v oblasti podpory inovací. „První ročník projektu CIPA byl pouze začátkem česko-izraelské spolupráce v oblasti inovací a dopadl úspěšně. ČVUT již nyní zahajuje ve spolupráci s Technionem přípravu dalšího pokračování, jež bude i nadále rozvíjet inovativní nápady, které naleznou praktické uplatnění v zúčastněných firmách,“ řekl k programu pan Daniel Meron, velvyslanec Státu Izrael v ČR. Aktuálně stojí před organizačním týmem úkol vyhodnotit, co se osvědčilo a co je třeba upravit pro další zimní kolo, aby se ještě lépe využil potenciál mezinárodní studentské spolupráce s průmyslovými partnery. Již nyní se diskutuje o rozšíření práce v týmech na více týdnů nebo o dalších možnostech jak zapojit větší počet studentů.
Více informací o projektu CIPA najdete na speciálních webových stránkách www.cip-accelerator.cvut.cz.