Staroegyptská civilizace se na základě teorie přerušovaných rovnováh vyvíjela nelineárně. Potvrzují to archeologické výzkumy českých egyptologů. K zásadním změnám ve vývoji společnosti docházelo skokově, podobně jako například při tzv. sametové revoluci nebo Arabskému jaru. Pro osvětlení detailního mechanismu těchto procesů začala vznikat rozsáhlá a světově unikátní databáze (v současné době se jedná o informace o téměř pěti tisících úřednících, jejich titulech a rodinných vztazích). Nejprve však bylo nutné nasbíraná data z nesourodých zdrojů sjednotit. Ke zpracování záznamů byla využita technika umělé inteligence a analýzy komplexních sítí. Pro rekonstrukci rodin a rodinných vztahů, nepotismu a reálného působení tzv. zájmových skupin ve společnosti posloužily postupy pracující s neurčitostí a logikou. Analýza dědičnosti úřadů a funkcí je postavena na poměrně jednoduchých, avšak efektivních síťových technikách a na metodě tzv. dolování dat. Navíc byly implementovány různé možnosti vizualizace rodinných stromů. Aplikace teorie skrytých Markovových modelů odkryla detaily transformace správy země v období 5. dynastie. Teorie informace pomohla při detekování strategických titulů a mocných hodnostářů, kteří získali značný vliv.
Náročnost vytvoření takto rozsáhlého programu komentuje Ing. Radek Mařík následovně: „Museli jsme překonat nejen nemalé komunikační bariéry, ale i rozdílné přístupy k vědecké práci a publikační činnosti. Rovněž nejde o pouhé aplikování již známých metod k získání interpretace egyptologických dat, ale o vývoj modifikovaných technik postavených na principech kybernetiky, umělé inteligence a analýzy komplexních sítí, které si poradí s omezeným množstvím neurčitých komplikovaných struktur s chybějícími položkami.“
Dr. Veronika Dulíková k výzkumu dodává: „Společně se nám daří poznávat starověký Egypt a jeho odkaz pro budoucnost naší společnosti, neboť již tehdy fungovaly mechanismy, které jsou platné i pro naši moderní dobu. Egyptologicko-kybernetická spolupráce vzbudila ohlas i v zahraniční a ukázala, že velké objevy se nenoří pouze z písku.“
Podle Prof. Miroslava Bárty, ředitele českých výzkumů v Egyptě a jednoho z významných teoretiků vývoje komplexních společností, patří tento směr výzkumu ve společenských vědách, a to celosvětově, momentálně mezi nejslibnější. „Náš ústav se teoreticky i prakticky zabývá výzkumem staroegyptské civilizace, vnitřními procesy, které vedly k jejímu vzestupu, ale i opakovaným kolapsům, stejně jako její resilienci a adaptaci na vnější proměny přírodního prostředí. Tato data pak používáme ke komparaci charakteristických trendů dalších civilizací a ukazuje se, že vedle různých proměnných existuje celá řada zákonitostí, které jsou obecné a platné i dnes. Tento směr výzkumu určuje náš ústav a stal se předmětem zájmu nejen společenských věd, ale i bezpečnostních složek, o čemž svědčí i nedávno organizovaný seminář pro ozbrojené a bezpečnostní složky na Potomac Institute ve Washingtonu, DC.“
O výzkumu nyní vzniká také kapitola v knize, která čtenářům přiblíží možnosti aplikací základních principů kybernetiky v netradiční doméně, jakou je egyptologie.