V uplynulých čtyřech měsících mého funkčního období jsem, společně s vedením ČVUT a kolegiem rektora rozšířeným o ředitele vysokoškolských ústavů, významně postoupil na cestě k harmonickému fungování ČVUT a k vyváženému soužití fakult a vysokoškolských ústavů. Jedná se o jednu ze zásadních priorit vytčeného programu a proto jsme se jí věnovali velmi intenzivně.
Týmovou spolupráci považuji za základní předpoklad úspěchu. Proto se v novém uspořádání jednání vedoucích orgánů stalo kolegium rozšířené o ředitele vysokoškolských ústavů hlavním kolektivním fórem diskutujícím společně alternativy řešení a rozhodující o nejlepším z nich pro celek univerzity. Daří se nám úspěšně nalézat řešení opírající se o vzájemné naslouchání, pochopení a hledající funkční kompromis. Naše týmová strategie, kdy všichni – děkani, ředitelé i vedení pracujeme společně a rovnoprávně se ukázala jako správná cesta dalšího rozvoje ČVUT.
Toto vše shrnuji, vysvětluji a připomínám proto, že přes naši snahu o reálnou spolupráci i nadále z minulosti přetrvávají snahy některých našich kolegů o nekoordinovanou vlastní a netýmovou činnost, rozšiřující nepravdivá tvrzení o neblahé situaci ústavů, o bariérách mezi ústavy a fakultami, o chaosu, o bojích uvnitř univerzity. Bohužel výše uvedený přístup se týká i našeho váženého kolegy, pana profesora Vladimíra Maříka, ředitele CIIRC.
Již po velmi dlouhou dobu – počínaje minulým podzimem – jsem s panem profesorem diskutoval férový model spolupráce součástí ČVUT, který se snažíme již několik měsíců naplňovat. Přes moji snahu směřovat vedení CIIRC k manažersky profesionálnímu světovému rozvoji této instituce se však opakovaně stávalo to, že jsme se vraceli k bodu nula – jako by pan profesor Mařík, dle mého názoru, nevnímal výhodnost celého systému a manažersky se stále vracel ke starému schématu polarity a boje fakult a ústavů. Tato situace se bohužel nemění ani v době, kdy existují hmatatelné důkazy o zlepšené situaci ústavů.
Po několika mých upozorněních pana profesora na nevhodnost jeho postupu jako ředitele a manažera, jsem dospěl k závěru, že pro budoucnost ústavu a jeho férové spolupráce s univerzitou a také pro zajištění objektivního řízení v zájmu zajištění dalšího rozvoje CIIRC je třeba změna v samotné osobě ředitele ústavu.
Proto jsem se rozhodl pana profesora Maříka k dnešnímu dni odvolat z funkce ředitele CIIRC.
Jeho vedoucí funkci převezme jeho zástupce až do výběru nového ředitele.
Pan profesor Mařík zůstává nadále ctěným profesorem ČVUT a odborníkem v oblasti robotiky, kybernetiky a spolupráce s průmyslem. Rád bych ho proto pověřil novými úkoly v této oblasti. Chtěl bych panu profesorovi nabídnout roli jednoho z ambasadorů ČVUT pro oblast kybernetiky a robotiky a rovněž jednoho z ambasadorů ČVUT pro spolupráci s průmyslem a to zejména v oblasti průmyslu 4.0.
V této expertní roli mohou být využity zkušenosti pana profesora Maříka ve prospěch celé ČVUT a rovněž ústavu CIIRC. Věřím, že v důsledku nového uspořádání bude možno i lépe koordinovat aktivity na poli vědecké politiky státu a na poli rozvoje spolupráce s průmyslem.
Doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.
rektor ČVUT