Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI ČVUT) hraje v etablování nové pozice koordinátora péče klíčovou roli. Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, Fakultní nemocnicí Bulovka a pacientskými organizacemi, například Hlasem onkologických pacientů, se podílí na budování odborného zázemí a jednotného know-how. „Fakulta se v této oblasti angažuje hned v několika směrech,“ sděluje děkan fakulty prof. Jozef Rosina a dále přibližuje: „Zabýváme se analýzou dat o cestách pacientů, připravujeme budoucí odborníky na roli koordinátorů v rámci studia, poskytujeme know-how, podílíme se na návrhu aplikací a IT řešení, vytváříme doporučené postupy pro různé typy diagnóz a zkoumáme dopady koordinace.“
„Podle dat Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT až 60 % pacientů s rakovinou plic v Česku překročí maximálně doporučenou dobu osmi týdnů mezi CT vyšetřením a zahájením léčby,“ doplňuje doc. Aleš Tichopád, vedoucí Health Czech Lab FBMI. Odborníci přitom odhadují, že kvůli selhání v organizaci péče u této diagnózy ročně zemře přibližně 400 lidí. A rakovina plic rozhodně není jediným případem, kde čas hraje klíčovou roli.
Doc. Zuzana Bielčiková z FBMI vysvětluje: „Koordinace cesty pacienta je opravdu žádoucí. Prodloužení cesty pacienta za léčbou lze očekávat u části onkologických pacientů nezávisle na diagnóze. U diagnóz, jakými jsou karcinom plic nebo karcinom slinivky, se týká zejména délky diagnostiky, kde je obtížný přístup k těmto orgánům, nebo také diagnostiky na místech, která na to nejsou technicky nebo odborně uzpůsobena. U jiných diagnóz, jakými jsou kolorektální karcinom nebo karcinom prsu, může prodloužení cesty pacienta souviset s regionální dostupností péče, kapacitou mamografických a endoskopických center nebo s délkou termínů na CT vyšetření. Nemalá část pacientů je po operaci vystavena úkolu najít si onkologa, což může v kombinaci se vzdáleností bydliště pacienta trvat řadu týdnů nebo i měsíců. V těchto všech oblastech je, s ohledem na časové možnosti zdravotnického personálu, role koordinátora nejen žádoucí, ale také nepřekonatelná.“
Na tento problém reaguje Ministerstvo zdravotnictví ČR zavedením nové role Koordinátora onkologické péče, která je nově součástí Koncepce onkologické péče 2025. RNDr. Marian Rybář z Ministerstva zdravotnictví upřesňuje: „Naším hlavním cílem je zajištění rychlého a efektivního průchodu pacienta systémem zdravotní péče od diagnózy po zahájení léčby. Tato pozice se bude uplatňovat v každém Komplexním onkologickém centru, a to s minimálně jedním plným pracovním úvazkem.“
Díky nové pozici Koordinátora onkologické péče ve zdravotnickém systému usilujeme o efektivnější poskytování zdravotní péče zejména onkologickým pacientům.