K výtkám uvedeným v návrhu na odvolání se dnes rektor vyjádřil přímo na jednání Akademického senátu ČVUT, a to, jak uvedl, „s hlubokým respektem a vědomím odpovědnosti, kterou jako rektor této univerzity nesu“.
„Vnímám odůvodnění návrhu pana senátora s velkou vážností a také snahou porozumět kritickým bodům, které v návrhu zaznívají. Vážím si toho, že návrh je věcný a směřuje k cíli, který je nám všem společný – to je integrita, stabilita a dobré jméno naší univerzity,“ sdělil rektor přítomným senátorkám a senátorům.
Petráček zdůraznil, že nikdy v průběhu jeho mandátu nedošlo k ohrožení finanční stability ČVUT v Praze a nedošlo k porušením povinností vyplývajících z Pravidel hospodaření ČVUT v Praze a jiných zákonných norem upravujících hospodaření. „Každý rok probíhá audit externím auditorem a zpráva auditora je součástí zprávy o hospodaření zasílané na MŠMT. Žádná ze závěrečných zpráv auditora během mých dvou funkčních období neobsahovala závažný nález, který by mou práci hodnotil jako neschopnost řídit hospodaření ČVUT v Praze,“ dodal.
V oblasti právních služeb připustil nárůst nákladů na právní služby. Ten však podle Petráčka odpovídá výši transakcí, které byly řešeny a měly přínos pro ČVUT v Praze. Při srovnání výše fakturace bez DPH a výše přínosu pro ČVUT je tento poměr odpovídající a veškeré smluvní vztahy s právním zástupcem byly uzavřeny v souladu s ustanoveními týkajícími se právních služeb zákona č. 134/2016 Sb. Zákon o zadávání veřejných zakázek, sdělil rektor Petráček Akademickému senátu ČVUT.
„V oblasti investiční výstavby máme předložený na MŠMT dokument, na jehož základě ČVUT získalo dotace na rekonstrukci dostavby budovy B (Fakulta stavební). Plán budoucích investic je diskutován s děkany a všichni chápeme jeho důležitost. Připouštím, že investiční majetek je obecně velkým problémem, a to především z důvodů chybějících finančních prostředků obecně v řádu miliard. Proto jsme zahájili jednání o strategických investičních otázkách s MŠMT k přípravě nových programů,“ řekl na plénu Petráček.
Těmito a mnoha dalšími argumenty s detailními údaji se snažil vyvrátit oprávněnost pěti výtek, kdy navrhovatel jeho odvolání Vokřínek označil za problémy tyto oblasti: neschopnost řídit hospodaření univerzity, výdaje na právní a poradenské služby, transparentnost procesů přípravy a realizace investiční výstavby, řízení kvality univerzity a neutěšený stav pracovněprávních vztahů včetně absence kolektivní smlouvy.
K šestému bodu, kdy byla za problematickou označena komunikace a kvalita předkládaných materiálů, rektor Petráček uvedl: „Uznávám výtku. Přestože jsem se snažil opakovaně o zlepšení situace, daří se to pouze částečně. Je to způsobeno zejména personálním obsazením právního odboru, který je významně oslaben.“
Po hlasování, kterým Akademický senát ČVUT přijal návrh Jiřího Vokřínka a rektor byl odvolán, Vojtěch Petráček uvedl: „Nejprve musím říci, že jsou pro mne velmi důležité hodnoty, k nimž bezesporu patří akademická svoboda projevu a vyjadřování. V jejím rámci byl také Akademickému senátu ČVUT předložen návrh na mé odvolání.
Mrzí mne, že jsem byl odvolán, a to na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích, v nichž se mi podařilo například vyřešit ve prospěch univerzity spor se státem o dvě miliardy korun a zabránit finančním ztrátám v dalších zděděných kauzách. ČVUT za mého působení ve funkci rektora dosáhlo historicky svého nejlepšího postavení v mezinárodním QS rankingu a mnoha dalších úspěchů na mezinárodním i tuzemském poli. Podařilo se mi i nastartovat důležité strategické projekty. Děkuji všem, kdo se mnou v posledních osmi letech spolupracovali.“