Od počátku se snaží propojovat nejen teorii s praxí, nebo tradici s modernitou, ale i technikou s tvorbou. Nepřekvapí proto, že první filmy byly na ČVUT natočeny a dokonce na mezinárodním festivalu v Paříži v roce 1947 oceněny o několik měsíců dříve, než na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze vůbec vznikl první školní film Hledání jara posluchačů Evžena Drmoly a Jiřího Ployhara.
Institucionalizace fotografie na Českém vysokém učení technickém sahá již do konce 19. století, kdy tu vznikl roku 1899 Ústav praktické fotografie pod vedením profesora kvasné chemie a fotografie Karla Kruise. Prvenství si pražská polytechnika uchovává i v oblasti vysokoškolského vzdělávání budoucích technických expertů pro pohyblivé filmové a televizní obrázky i rozhlas. Právě letos si totiž připomínáme kulaté, ale bohužel poněkud pozapomenuté výročí 70 let od založení nejstaršího technicky orientovaného audiovizuálního oboru v Československu pod názvem rozhlasová, filmová a televisní technika (RFT) spolu se založením Katedry zvukové a filmové techniky na Fakultě elektrotechnické v roce nadcházejícím, čímž naše alma mater téměř o dva roky předstihla i slavnou pražskou FAMU. Tam Katedru filmové a televisní techniky založil prof. Jaroslav Bouček až v roce 1956.
K tomuto významnému jubileu pořádá Katedra radioelektroniky ve spolupráci s Metodickým centrem digitalizace, restaurování, archivace a prezentace obrazových a zvukových záznamů <https://mmtg.fel.cvut.cz/medig> projekt „Jak udělat kariéru v audiovizi a multimédiích?“ sérii workshopů významných filmových, rozhlasových a televizních tvůrců a techniků s absolventy, současnými posluchači a středoškoláky s navazujícími komentovanými exkurzemi k jejich budoucím zaměstnavatelům. Projekt si klade za cíl propojovat teorií s praxí, technologii s tvorbou a mladou generaci se zasloužilými experty z oboru. Ukázku z unikátního záznamu z přednášky rozhlasového technika a zároveň posluchače Fakulty Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství na Ústavu fyziky pod vedením J. B. Slavíka z roku 1946, která zazněla na prvním workshopu v kinosále na SPŠST v Panské dne 26. března 2024, si můžete poslechnout pomocí naskenování QR kódu zde.
ZVUK + FOTO: Jak se poprvé na ČVUT nahrával zvuk na magnetofon
Založení oboru na Fakultě elektrotechnického inženýrství umožnila v přelomovém roce 1954 celá řada šťastných okolností i silných osobností, mezi něž patří nesporně tehdejší děkan fakulty a přední náš akustik Prof. Ing. RNDr. Josef Bartoloměj Slavík, zakladatel prvorepublikového Ústavu vysokofrekvenční elektrotechniky (pozdějšího Ústavu radiotechniky) a bývalý děkan Prof. Ing. Josef Stránský; v neposlední řadě také hlavní iniciátor oboru, tehdy ještě docent, Ing. Zdeněk Holub. Ten byl již o tři roky dříve pověřen na základě požadavků Československého státního filmu a dalších odvětví průmyslu vedením postgraduálního dvousemestrálního studia Učební běh filmové techniky pro absolventy vysokých škol ve dvou zaměřeních: na snímací filmovou a zvukovou techniku, nebo na výrobu a zpracování kinematografické suroviny.
Historie praktické výroby filmů je na ČVUT však daleko starší a opět u jejích počátků stojí Zdeněk Holub, který v roce 1940 prosadil založení Zkušebního elektrotechnického ústavu u protektorátního Ministerstva školství a národní osvěty s podporou svého mentora a ředitele Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky Prof. Ing. Ludvíka Šimka, průkopníka bezdrátové telegrafie a prvních radiofonických experimentů z Petřínské rozhledny v roce 1918, jež zajišťovaly důležité politické a vojenské spojení s Paříží. Zájem posluchačů o nové komunikační médium byl zřejmý, jak vysvětluje ve svém referátu Ing. František Kec ve Věstníku Masarykovy akademie práce v roce 1930: „Oni totiž mnozí posluchači mají zájem o mašinky a radio, ale nemají zájmu o deskriptivní geometrii, matematiku a mechaniku.“
V nově zřízeném ústavu Holub soustředil po dobu okupace značné množství filmové a zvukové techniky z majetku českých vysokých škol spolu s šestadvaceti zaměstnanci uzavřeného ČVUT, což mu umožnilo bezprostředně po osvobození rozhodnutím rezortního ministerstva č.j. A-259241/46-V/2 ze dne 31. 12. 1946 a se souhlasem všech fakult zřídit Výzkumný ústav zvukové techniky a filmů (VÚZTF) se sídlem v Husově 5 na pražském Starém Městě při Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství (pražská FAMU byla založena jen o měsíc dříve, 28. listopadu 1946).
Založení Holubova Ústavu nicméně předcházel kompetenční spor mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem informací. Přijetím znárodňovacího Dekretu presidenta republiky o opatřeních v oblasti filmu z 28. 8. 1945 bylo vyhrazeno právo natáčet a dále hospodářsky využívat „osvětlované“ filmy výlučně Československému státnímu filmu, ale nevztahovalo se na snímky vytvořené „v rámci Ministerstva národní obrany a na film amatérský“. Jelikož pátý paragraf Dekretu, který měl působnost jednotlivých ministerstev vyjasnit, nebyl nikdy přijat, měl VÚZTF sloužit také jako gesční orgán pro natáčení, distribuci a archivaci vědecko-výzkumných, dokumentárních, školních a výukových filmů pro všechny ostatní typy a stupně škol. Díky této koncentraci techniky a politické obratnosti docenta Holuba tak došlo k paradoxní situaci, že první filmy byly na ČVUT natočeny a dokonce na mezinárodním festivalu v Paříži v roce 1947 oceněny o několik měsíců dříve, než se vznikly první školní filmy na pražské FAMU.
Ale to není jediné prvenství v oblasti rozhlasu – filmu - televize, kdy Fakulta elektrotechnická předstihla slavnou pražskou FAMU. Právě proto v letošním roce pořádáme na podporu a rozvoj studia Audiovizuální techniky v oboru Elektrotechnika a komunikace sérii jedinečných workshopů a komentovaných prohlídek. První z nich se konal 26. března 2024 v kinosále na SPŠST v Panské ve znamení spojení tradice s profesionalitou a inovacemi, na němž vystoupili jedni z prvních studentů oboru, kteří se proslavili u nás i ve světě jako mistr zvuku a laureát několika Českých lvů ing. Ivo Špalj, nebo jako kameraman prof. Jaromír Šofr, který díky spolupráci s pedagogy nejstaršího audiovizuálního oboru v Československu mohl ve vlastní tvorbě používat spolu s režisérem Jiřím Menzelem technické vynálezy a zlepšováky, jež jim dopomohli získat ocenění na nejvýznamnějších tuzemských i zahraničních festivalech. Vpravo na fotografii sedící Prof. Jaromír Šofr, dlouholetý vedoucí Katedry kamery FAMU, během workshopu na SPŠST v Panské vysvětluje moderátorovi večera a organizátorovi projektu k 70 letům oboru RFT MgA. Miloslavu Novákovi PhD. svůj vynález.
VÚZTF disponoval širokou technickou základnou, zatímco na FAMU podle vzpomínek jednoho z jejích třech zakladatelů Karola Plicky měli k dispozici jen jednu kameru a tehdejší ministr Jaroslav Stránský navíc v roce 1947 zastavil jejím pedagogům platy, a tak museli učit zadarmo. V okamžiku právního osamostatnění Fakulty elektrotechnické v rámci svazku ČVUT k 1. lednu 1951 tak šlo o jediný ústav vedle dalších osmi kateder.
Neměli bychom ale zapomenout na vynikajícího technika fotografického obrazu Prof. Dr. Ing. Jaroslava Boučka, dalšího z trojice zakladatelů pražské Filmové fakulty vedle tehdejšího rektora AMU Antonína Martina Brousila. Bouček se přestěhoval i s rodinou právě v této době z rodného Brna do Prahy a v okamžiku zahájení výuky oboru Rozhlas, film a televise ve školním roce 1954/1955 na ČVUT, kde od počátku přednášel fotografii, byl již děkanem FAMU. Byl také neobyčejně talentovaným pedagogem a podle vzpomínek pozdějšího vedoucího Katedry kamery Jána Kališe „při výuce pracoval metodou znázornění, to byly diapozitivy, nákresy, praktické předvedení přístrojů a kamer.“ Mezi další významné pedagogy patřily takové osobnosti jako Dr. Jaroslav Pechar (optika a fotometrie), Dr. Jan Šlemr (fotochemie a laboratorní technika), nebo i emeritní technický rada Ing. Alois Singer (televize a rozhlas), jenž se už v 30. letech minulého století pokoušel na Ministerstvu pošt a telegrafů o zřízení elektronické televize spolu s technickým ředitelem a spoluzakladatelem rozhlasové společnosti Radiojournal Ing. Eduardem Svobodou, ale jejich snahy tehdy přerušila válka.
Byla to právě Československá televize, o jejímž vzniku rozhodla vláda 8. dubna 1952, společně s tehdy svou ještě organizačně nadřízenou složkou Československý rozhlas, které se společně s Československým státním filmem a Gramofonovými závody v Loděnici velmi zasazovaly o vznik pravidelného vysokoškolského studia v oboru audiovizuální inženýr.
Další zajímavá akce v rámci projektu „Jak udělat kariéru v audiovizi a multimédiích?“ se odehrála 10. června 2024 v Hostivicích pod titulem Staň se vrchním osvětlovačem hollywoodských filmů! Během jedinečného workshopu šéfosvětlovač téměř třech desítek zahraničních velkofilmů a televizních seriálů Petr Konrád studentům středních škol teoreticky i prakticky odhalil na příkladu ukázek ze svých filmů a závěrečného zasvícení předem připravené scény tipy a triky ze své dlouholeté kariéry pomocí osvětlovací techniky, kterou si studenti pod jeho vedením mohli sami vybrat v místním showroomu a půjčovně osvětlovací techniky, největší svého druhu u nás.
První posluchači oboru Rozhlas, film a televize nastoupili na Fakultu elektrotechnickou inženýrství na ČVUT do společného programu Elektrotechnika v září 1952 (patřil k nim např. i pozdější porevoluční ředitel Krátkého filmu Ing. Jaroslav Karlíček), v rámci něhož se začaly specializovat již od 3. ročníku v zimním semestru roku 1954. Pro založení nového oboru to byl mimořádně příznivý rok: zahájení pravidelného televizního vysílání v ČSR, rektorem byl žák Prof. Šimka a průkopník automatizace Prof. Ing. Josef Trnka, děkanem na Fakultě elektrotechnického inženýrství byl jeden z kmenových pedagogů Prof. Slavík, děkanem na FAMU byl další z klíčových pedagogů Prof. Bouček. Třetí ročník tvořilo páteř studia dvanáct dvousemestrálních a převážně již zcela oborových předmětů. Prázdniny však posluchači zahájili jednoměsíční praxí.
Diplom jednoho z prvních absolventů oboru Rozhlasová, televisní a filmová technika z 12. 12. 1953, posluchače druhého běhu studia Jiřího Folvarčného. Ještě při škole začal pracovat jako mistr zvuku v Československém rozhlase v Ostravě, později se stal inženýrem-specialistou na Ústředním ředitelství Československého filmu a po nuceném odchodu v roce 1969 našel uplatnění v Ústřední půjčovně filmů.
V témže roce byl přijat ke studiu RFT posluchač šestého běhu Ing. Ivo Špalj, trojnásobný držitel Českého lva za zvuk a průkopník digitalizace československých filmů. Ten během letošního workshopu k 70 letům RFT na SPŠST v Panské zavzpomínal, jak moc se chtěl dostat na RFT: „Já jsem se naštěstí dostal na Měřící a řídící techniku, to bylo obor, který šel vyměnit. Chodil jsem tam měsíc nebo dva, což mě vůbec nebavilo. Pak jsem na Karláku potkal předsedu svazu mládeže a on mi říká: Já jsem na tom RFT a myslel jsem, že tam budou herečky... Já ho popadl za ruku, odtáhl ho na děkanát a povídám, my bychom to se soudruhem vyměnili.“
Výkaz o studiu z 14. 9. 1957 Ivo Špalje, posluchače šestého běhu studia RFT, který na workshopu na SPŠST v Panské středoškolákům prozradil svůj tajný recept na dobré známky: „Doporučuju první semestr zabrat a pokud se Vám podaří udělat za jedna z matematiky a deskriptivní geometrie jako mě, tak si třeba Váš index každý další profesor prolistuje a dá Vám o stupeň lepší známku, jako se to podařilo mně.“
V současnosti na obor Rozhlas – film - televise navazuje oborová specializace Audiovizuální technika a zpracování signálů, jejímž garantem je současný děkan Fakulty elektrotechnické prof. Petr Páta a kterou je zde možné studovat v rámci magisterského studijního programu. Pozornému čtenáři by dnes ke sečtení vysokoškolských oborů či specializací, orientovaných na audiovizuální a multimediální tvorbu či techniku nebo stejnojmenných kateder, ústavů či center na českých vysokých školách pravděpodobně nestačily obě ruce. Najít uplatnění v profesionální praxi však zůstává jen pro ty nejlepší absolventy. Proto by měli studenti středních škol ve spolupráci se svými rodiči a učiteli pečlivě vybírat vysokoškolské obory se zaměřením na audiovizi a fotografii. Pomůckou jim k tomu může být i tradice oboru stejně jako profesionalita, s jakou se uplatňují jeho absolventi v praxi nejen v oblasti technické, ale i tvůrčí či ve vrcholovém managementu, ale zároveň jak dokáží držet krok s dobou. Ne náhodou je absolventem oboru současný generální ředitel Národního archivu ČR, nebo technický ředitel Českého rozhlasu nebo UPP jako největšího postprodukčního a trikového filmového studia ve střední Evropě.
Obor Rozhlas – film – televise procházel po celou dobu inovací, jež se projevovala nejen ve výuce, ale i výzkumu a vývoji, kterému se aktuálně na Fakultě elektrotechnické ČVUT velice daří. Navíc kinematografie prošla technologickou proměnou, a tak na audiovizuální inženýry a jejich inovace čekají mnohé paměťové instituce, které potřebuji své kulturní obrazové a zvukové dědictví, digitalizovat, restaurovat a zpřístupnit veřejnosti v nejvyšší možné dosažitelné kvalitě. O vzájemnou spolupráci s dalšími předními institucemi nejen v této oblasti a sdílení speciální techniky v Laboratoři archivních médií se snaží Metodické centrum pro digitalizaci, restaurování, archivaci a prezentaci obrazových a zvukových záznamů jako poradní, výzkumná, vzdělávací a propagační platforma, která nabízí i služby pro ředitele a učitele středních škol, mezi něž mimo jiné patří:
- Měření, kontrola, kalibrace a pokročilé vizuální vyhodnocování kvality školních digitálních projekcí podle technických norem a poradenství v navrhování a realizaci multifunkčních místností, školních audiovizuálních studií a kinosálů;
- Poradenství v oblasti vytváření koncepcí a rozvoje výchovy filmové / audiovizuální / fotografické / rozhlasové tvorby a techniky;
- Metodická pomoc a poradenství při budování školních archivů a muzeí s obrazovými a zvukovými záznamy včetně jejich digitalizace a restaurování.
Více informací naleznete na https://mmtg.fel.cvut.cz/medig, nebo naskenováním QR kódu zde.
Projekt „Jak udělat kariéru v audiovizi a multimédiích?“ pokračuje i v září, kdy budou mít možnost jeho konkrétní podobu navíc ovlivnit přímo učitelé a studenti. Ti si budou moci vybrat na webových stránkách projektu https://mmtg.fel.cvut.cz/avt během léta jednu z komentovaných prohlídek nebo exkurzí, které by se chtěli zúčastnit v průběhu září a října letošního roku pomocí dotazníku na QR kódu zde. Účast na všech akcích je pro studenty a učitele středních a vysokých škol po předchozí registraci zdarma.
PDF: Jak udělat kariéru v audiovizi
MgA. Miloslav Novák DiS. et PhD.
Metodické centrum pro digitalizaci, restaurování, archivaci a prezentaci obrazových a zvukových záznamů