Metodologie žebříčku klade důraz zejména na výzkumný výkon jednotlivých škol. Mezi 13 hodnocených indikátorů patří například počet vědeckých publikací a monografií, jejich citovanost a mezinárodní spolupráce. Téměř 25 % výsledného skóre ale představuje také mezinárodní a regionální reputace škol, kterou U.S News vypočítalo prostřednictvím statistik společnosti Clarivate. Žebříčku tradičně vévodí americké vysoké školy s Harvard University v čele. Až na 9. místě se umístila University of Cambridge a první kontinentální evropskou školou je ETH Zurich na 26. příčce.
Českých univerzit se do žebříčku patnácti set nejlepších světových škol probojovalo hned jedenáct. Nejlepších výsledků dosahovaly zejména v oborech, jako je matematika, fyzika, botanika a zoologie. V celkovém srovnání se na prvním místě mezi českými univerzitami umístila Univerzita Karlova, stejně jako minulý rok se i letos umístila na 210. příčce. Kromě toho získala 89. místo mezi evropskými školami. Srovnatelná je tak například s University Grenoble Alpas, švédským Royal Institute of Technology nebo rakouskou University of Vienna.
Druhou nejlepší školou v České republice je podle srovnání žebříčku České vysoké učení technické v Praze. Podařilo se mu umístit na 516. příčce v globálním srovnání a 221. příčce v evropském srovnání. Porovnatelné je tak například s německou University of Konstanz, s čínskou Nanjing University of Information Science & Technology nebo americkou University of Wisconsin-Milwaukee. Ve 38 hodnocených disciplínách se jí vzhledem ke specializaci na technické obory podařilo umístit v šesti, z nichž nejlepší je podle žebříčku ve fyzikálních oborech – v nich se umístila na 163. místě. V dalších čtyřech oborech se umístila do pětistovky nejlepších světových pracovišť.
Třetí nejlepší školou v ČR je podle žebříčku U.S. News Univerzita Palackého v Olomouci, která se umístila od ČVUT v Praze jen s malým odstupem. Podařilo se jí získat 529. místo na světě a 228. příčku v evropském srovnání. Podobné hodnocení získaly školy jako například italská University of Verona nebo japonská Kobe University.
Na čtvrtém místě se umístila brněnská Masarykova univerzita, která se s mírným odstupem od předchozích dvou škol umístila na 555. místě a na 240. místě ve srovnání evropských škol. Větší úspěch zaznamenala v hodnocení jednotlivých oborů, kde se jí podařilo skórovat v sedmi, přičemž do první dvoustovky se umístila v ekologii, botanice a zoologii.
Zbytek českých škol se umístil až v druhé polovině žebříčku. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích získala 941. místo na světě a 376. místo v Evropě. O něco horší výsledek má Česká zemědělská univerzita v Praze, která se umístila na 1030. příčce mezi světovými školami a získala 406. místo v Evropě. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se umístila 1187. na světě a 462. v Evropě. Mendelova univerzita v Brně se umístila na 1288. místě ve světovém srovnání a těsně se vešla do první pětistovky v Evropě. Ostravská univerzita se umístila na 1339. příčce a ani jeden z jejích oborů se neobjevil ve srovnání disciplín. Jedenáctku českých škol uzavírá VŠB – Technická univerzita Ostrava, které se podařilo získat 1452. příčku.
Celý žebříček je dostupný zde.