Habitat byl navržen a vyroben za účelem simulací meziplanetárních letů, zejména na testování technického vybavení a na výzkum chování členů posádky v náročných podmínkách dlouhodobé izolace. V uplynulém měsíci proběhla první mise, kdy dva profesionální potápěči Matyáš Šanda a František Harant měli strávit pod hladinou 7 dní a plnit nejrůznější úkoly dle předem daného harmonogramu. Nakonec oba zůstali pod hladinou skoro 170 hodin, což je nový český rekord pobytu pod vodou, a zároveň se přitom skoro nenamočili, protože bydleli ve stanici kesonu, který sami vyrobili a potopili na dno lomu Jesenný u Železného Brodu. O dva potápěče se staralo více než 30 techniků, IT specialistů a potápěčů.
K dalším vědeckým experimentům patřilo zjišťování složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či zkoumání tvorby "hormonu spánku" melatoninu v lidském organizmu. Unikátní zařízení bylo navrženo pro dlouhodobé sledování teploty, vlhkosti a tlaku, složení atmosféry a intenzity či teploty osvětlení uvnitř Hydronauta. Zařízení také sleduje palubní napětí a spotřebu elektrické energie habitatu. Všechna data jsou v reálném čase posílána do velícího střediska mise.
V dalších krocích bude pozornost týmu z ČVUT směrována k řešení otázek souvisejících s vysokou relativní vlhkostí uvnitř výzkumného zařízení. Jak již získaná data ukazují, jedná se o prostředí s relativní vlhkostí přesahující 95%, kdy se teplota rosného bodu pohybuje okolo 17°C. Prakticky to znamená, že na všech stěnách či předmětech s teplotou nižší než 17°C dochází ke kondenzaci vodních par. Tento jev s sebou přináší řadu komplikací. Cílem budoucího snažení vědců bude snížení vlhkosti uvnitř habitatu a to jak snížením produkce vlhkosti, tak uplatněním některé z metod řízené kondenzace vodních par.
Více informací o projektu Hydronaut lze nalézt na www.hydronaut.eu či na facebookové stránce projektu.