Publikace je výsledkem dlouhodobé vědecko-výzkumné práce Ústavu navrhování I FA ČVUT v Praze. Jedná se o jedenáctý titul v pořadí vydaný týmem odborníků tohoto ústavu. Knihou navázali na předchozí dvě knihy – 99 domů (z roku 2012) a 99 domů 2 (z roku 2016), jež se v krátké době staly bestsellery. Odborná kritika je mimo jiné oceňuje za to, že přispívají k popularizaci architektury u široké veřejnosti. „Neznám nikoho, kdo by pro kultivaci diskuse o rodinném bydlení v Česku udělal víc, než dvojice Stempel–Tesař,“ říká Henrieta Moravčíková ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Kniha zaujme nejen potenciální stavebníky a architekty, ale každého, kdo se zajímá o současnou českou architekturu. Pomůže zorientovat se v požadavcích na přípravu stavby rodinného domu a inspiruje, jakými možnostmi disponuje soudobé stavění. Kniha obsahuje 99 rozmanitých přístupů a realizací domů od téměř 70 architektonických kanceláří. Nejde o jednoznačnou kuchařku nebo sbírku nápadů, ale spíš o ukázku, jak stavět jinak. Jak říká jeden z autorů Ján Stempel: „Kniha představuje jednoduše dobré domy od architektů, kteří umí pracovat s atmosférou a pocity, které má dům vyvolávat.“
Čtenář v knize najde především bohatou fotodokumentaci, jíž doprovázejí komentáře vysvětlující architektonickou koncepci každé stavby. Fotografie jsou doplněny půdorysy, řezy a situacemi ve stejném měřítku, což čtenářům umožňuje srovnávat velikost a prostorové uspořádání. Úvodní text Dalibora Boráka vysvětluje nejčastěji používanou terminologii v oblasti pojmenování domů z hlediska jejich energetické náročnosti. Borák srozumitelnou formou popisuje, např. rozdíly mezi domem nízkoenergetickým, energeticky pasivním nebo energeticky soběstačným. Orientace v nich usnadní investorům sestavování požadavků na nový dům.
Čím se třetí díl liší od těch předchozích? „Z hlediska kvalitní architektury jsou domy ve všech třech dílech tím nejlepším, co se v České republice postavilo,“ říká další z autorů Jan Jakub Tesař. „Třetí díl ve srovnání s předchozími dvěma díly nabízí vyšší kvalitu v detailním provedení. Ukazuje, jakým vývojem prochází technologie a materiály, které se při stavění používají. Domy z prvního dílu neměly k dispozici dnešní možnosti. Z hlediska udržitelnosti a energetické úspornosti jsou domy mnohem dál,“ dodává Jan Jakub Tesař. O knize se ve své recenzi zmiňuje uznávaný architekt Ákos Moravánszky působící na univerzitě ETH v Curychu: „Doba ikonických staveb od hvězdných architektů je pryč. 99 domů, jejichž architekti dokázali navrhnout estetické stavby šetrné k životnímu prostředí, odráží skutečnou architektonickou kulturu.“
Třetí díl se od jeho předchůdců liší také v tom, že obsahuje výhradně novostavby. Rekonstrukcí, přestaveb a dostaveb totiž v poslední době velmi přibývá, a tak se autoři rozhodli, že jim věnují samostatnou knihu.
Publikace, která je v kontextu zemí střední a východní Evropy ojedinělým počinem, vychází v edici ARCHITEKTURA garantů prof. Ing. arch. Jána Stempela a Ing. arch. Jana Jakuba Tesaře z Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Stempel, Ján, Tesař Jan Jakub, Pištěk Petr: 99 domů 3
V edici ARCHITEKTURA vydalo nakladatelství KANT – Karel Kerlický 2020
Počet stran: 424
ISBN: 978-80-7437-323-7
O autorech:
prof. Ing. arch. Ján Stempel (1959)
Absolvoval Fakultu architektury Technické univerzity v Budapešti, pracoval v kanceláři SIAL a spoluvlastnil společnost A.D.N.S. architekti. V současnosti provozuje kancelář Stempel & Tesař architekti a působí jako vedoucí Ústavu navrhování I na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Je autorem řady oceňovaných realizací a publikační činností se podílí na prezentaci české architektury doma i v zahraničí.
Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D. (1981)
V rámci studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze absolvoval stáž na Technické univerzitě v Delftu. Pracoval v kanceláři Atelier 6 a nizozemské JeanneDekkers Architectuur. Kromě vlastní praxe ve společnosti Stempel & Tesař architekti působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze jako proděkan. Publikuje a přednáší v různých evropských zemích na téma rodinných domů.
Ing. arch. Petr Pištěk (1980)
Po vystudování Fakulty architektury ČVUT v Praze se živí jako architekt a publicista, Spolupracuje především s odbornými tituly. Podílel se na založení mezinárodní vysoké školy Architectural Institute in Prague (ARCHIP), kde pracoval jako prorektor. Tématem jeho disertační práce na Fakultě architektury ČVUT v Praze je publikování a hodnocení rodinných domů v architektonických časopisech.
Ing. arch. Dalibor Borák (1959)
Absolvent Fakulty architektury VUT v Brně, projektovat začal ve Stavoprojektu Brno, v ateliéru Ing. arch. Viktora Rudiše. Je jedním ze zakládajících členů Centra pasivního domů a působil jako člen výkonného výboru Evropské rady architektů v Bruselu, zodpovědný za pracovní skupinu Udržitelná architektura. Společně s manželkou Ing. arch. Helenou Borákovou má vlastní architektonickou praxi, v rámci níž je spoluautorem řady oceněných a udržitelných staveb. Aktivně působil v České komoře architektů, které několik let také předsedal.
O publikaci informovala tato média: archiweb.cz, tvarchitect.com, iDnes.cz, designcabinet.cz, cysnews.cz, earch.cz.
