Na nádraží by však neměly zamířit pouze nové lavičky, součástí navrhovaného odolného betonového mobiliáře je i přístřešek, odpadkový koš a zvažuje se i stojan na kola. Architektonickou podobu celého konceptu mobiliáře vypracoval tým doc. Karla Hájka z katedry architektury Fakulty stavební. Jednoduchý tvar lavičky nemá svým designem dominovat okolí, ale naopak umožnit použití v nejrůznějším prostředí. Lze jej použít samostatně nebo v delších sestavách. Tím je možné docílit dostatečného počtu míst k sezení i v šířkově omezeném prostoru nástupišť. V konceptu se počítá s vloženými sedáky s větší výškou, což je pohodlnější například pro seniory. V rámci Fakulty stavební ČVUT na projektu spolupracovali také odborníci z katedry konstrukcí pozemních staveb, kteří se spolu s odborníky z ŽPSV a VŠB TU Ostrava věnovali složení a použití vysokohodnotného betonu, který je velmi pevný a vysoce odolný. Díky tomu může být lavička velmi subtilní, základní tloušťka je pouze čtyři centimetry, bočnice se kónicky zužují až na tloušťku tří centimetrů. Specialisté z Fakulty stavební Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava a zástupci společnosti ŽPSV pak měli na starosti technické provedení a výrobu prototypu.
Nová lavička by měla přispět ke zlepšení estetické podoby mobiliáře nádraží, zároveň její pojetí nabízí vysokou odolnost vůči počasí i vandalismu a také vysokou užitnou hodnotu. Vývoj nové lavičky byl spolufinancován grantovým programem TAČR „Subtilní betonový mobiliář a drobné stavby pro železniční stanice (TH02020512).