V celosvětovém srovnání pro rok 2025 má ČVUT lepší výsledky než 72 % hodnocených škol. Těch bylo letos téměř 5700 ze 106 zemí, z České republiky pak 16. ČVUT zůstalo i na českém pomyslném medailovém stupínku, když se opět řadí obecně mezi trojici nejlepších českých vysokých škol, a to za Univerzitu Karlovu a Masarykovu univerzitu. Ta si však letos drobně pohoršila, a MU s ČVUT tak nyní dělí pouhých 12 míst.
„Když loni zavedl QS zcela novou metodiku, označil jsem ji pro ČVUT za výzvu. Jsem rád, že letošní posun o 34 pozic ukázal, že výzvy plnit umíme. Zřídili jsme totiž laboratoř pro udržitelnost – tato kategorie byla vloni hodnocena úplně poprvé. A doufám, že postup naší školy vzhůru bude příští rok ještě výraznější, protože významné množství dat shromážděných novým pracovištěm a práce na strategii udržitelnosti se do hodnocení pro rok 2025 nestihly promítnout,“ uvedl rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček. Poděkoval všem studentům a kolegům z ČVUT, bez nichž by škola takových výsledků v mezinárodním ani českém srovnání nikdy nedosahovala.
Celosvětově se ČVUT zlepšilo v průměrném počtu studentů na jednoho učitele o 32 míst, a je tak 129., reputace zaměstnavatele o 42 příček na 217. pozici a v počtu zahraničních studentů dokonce o 56 míst na 293. místo na světě. Tato tři kritéria společně reprezentují 30 % celkového kladného hodnocení.
Mezi hodnocenými českými vysokými školami ČVUT dominuje zejména v kritériu reputace zaměstnavatele, v počtu studentů na jednoho učitele, v akademickém renomé a v zaměstnanosti absolventů.
„Lidé, studenti, pedagogové, vědci i neakademičtí pracovníci jsou pokladem ČVUT a snažíme se si je hýčkat – což se evidentně v hodnocení QS odráží,“ sdělila prorektorka pro strategie a rozvoj Veronika Kramaříková.
V současné době má České vysoké učení technické v Praze více jak 18 tisíc studentů, z toho skoro 3500 zahraničních. Z téměř 3000 akademických pracovníků ČVUT pak ze zahraničí přišla přibližně desetina akademiků.
Žebříček zpracovává od roku 2004 poradenská společnost Quacquarelli Symonds se sídlem v Londýně. Výsledky zahrnují devět kritérií, a to akademické renomé, reputace zaměstnavatele, počet studentů na jednoho učitele, počty zahraničních studentů, počty zahraničních akademických a výzkumných pracovníků, mezinárodní výzkum, udržitelnost, zaměstnanosti absolventů a počty citací na akademického pracovníka. První dvě kritéria se vyhodnocují na základě celosvětového dotazníkového šetření mezi akademickými pracovníky a zaměstnavateli, citace a mezinárodní výzkum vycházejí z údajů databáze Scopus společnosti Elsevier. Ostatní kritéria jsou kombinací interních dat univerzit a veřejně dostupných údajů. Detailní popis metodologie QS World Rankings je k dispozici na www.topuniversities.com/qs-world-university-rankings/methodology.