Analýza českého průmyslu 2024 je dokument, který může sloužit několika účelům. Primárně je zdrojem kvalitních dat z českých průmyslových firem a mapuje jejich digitální zralost např. z hlediska motivace k digitalizaci, lidských zdrojů, managementu, procesů, životního cyklu produktu / výrobního zařízení nebo podpůrných procesů. Dále slouží jako zpětná vazba majitelů a ředitelů firem – osobní zkušenosti s digitalizací a jejími přínosy, ale také úskalími, kterými si firmy prošly. A do třetice Analýza seznamuje zájemce o digitalizaci nejen s procesem digitálního auditu, ale také se základními termíny, procesem digitalizace a postupem pro nastavení inovační strategie.
„Série několika globálních krizí proměnila obchodně výrobní vztahy. Dnes víc než kdy jindy musí firmy rychle reagovat na změny, adaptovat se na nové trendy. V praxi se jasně ukazuje, že tohoto jsou schopné zejména firmy s vyšší úrovní digitalizace svých procesů,“ říká Alena Burešová, senior manažerka pro Průmysl z NCP 4.0, a definuje tak primární motivaci firem k zavádění prvků Průmyslu 4.0 do výroby.
Digitální strategie jako základ pro efektivní změny
Z Analýzy i vyjádření ředitelů firem také vyplývá důležitost nastavení dlouhodobé strategie pro digitalizaci a uvádí častá úskalí: Pokud firma investuje do nových systémů, jde většinou o produkty, které jsou limitovány výrobním programem dané technologické firmy a plně nezohledňují specifika dané firmy. Náklady na zavedení nezřídka přesáhnou ekonomické přínosy a zlepšení digitální úrovně je pouze částečné – technologický potenciál není plně využit a ekonomicky je technologické řešení pro danou výrobní firmu nevýhodné. Tato zkušenost vede k následné neochotě malých a středních firem do digitálních inovací investovat.
To potvrzuje i Michal Matějka z advokátní kanceláře PRK Partners: „Při digitalizaci se často chybuje v tom, že se firma snaží digitalizovat stávající procesy bez toho, aby se zamýšlela nad jejich možným zjednodušením a zefektivněním. To často vede k příliš komplexním digitalizačním projektům s vysokými náklady a nepřesvědčivými výsledky. Správně provedená digitalizace naopak téměř vždy zároveň vede ke zjednodušení firemních procesů, a to jak uvnitř firmy, tak ve vztahu k zákazníkům.“
Předejít zbytečným investicím nebo spočítat návratnost investice do technologií je přitom primárním úkolem. „V praxi dělají firmy chybu zejména v tom, že přehlíží skutečný, dlouhodobý přínos digitalizace a mají obvykle mylnou představu, že jejich výroba pracuje velmi efektivně. Nevidí tak možnosti úspor a apriori se o digitalizaci odmítají bavit. Zpravidla lze finanční přínosy a návratnost investice docela přesně vypočítat, ale některé firmy se rozhodují podle výše vstupní investice a na návratnost a dlouhodobý přínos neberou ohledy,“ říká Radek Rutkovský ze společnosti SICK.
Vše shrnuje autor metodiky DigiAuditu, Lubomír Kristek z NCP 4.0: „O potřebě digitalizovat data a procesy, a tím udělat první krok k firmě, ve které jsou potřebné informace vždy dostupné lusknutím prstů, a kde existuje jeden zdroj a jedna verze pravdy, již nikdo nediskutuje. Vymyslet způsob, jakým digitalizaci provést tak, aby byla dosažitelná, probíhala systematicky, ve správném pořadí, se správnými lidmi a vedla k požadovaným výsledkům, to je největší oříšek. A proto jsme vyvinuli DigiAudit.“
ESG Reporting a digitalizace jdou ruku v ruce
Pro české firmy zatím není udržitelnost motivací pro zvýšení digitální úrovně v této oblasti, a to ani pro řadu společností, pro které se povinnost ESG reportingu (zpráv o environmentální, sociální a správní odpovědnosti) velmi brzy stane zákonnou povinností. Přitom právě digitalizace hraje klíčovou roli nejen v posílení udržitelnosti, ale zejména v jasné a transparentní komunikaci svých závazků jak svým obchodním partnerům, tak pro finanční instituce či investory. A to platí i pro malé a střední podniky, kterých se ESG reporting zatím přímo netýká. Praxe vyžaduje velmi často opak. Stále více firem totiž naplňuje kritéria udržitelnost nejen ve vlastní výrobě, ale to samé požaduje i od svých dodavatelů. Banky jsou při schvalování investičních úvěrů stále pozornější k tomu, jak zeleně se daná firma chová. I ony jsou totiž svými akcionáři hodnoceny z hlediska naplnění ESG kritérií.
„Pro konkurenceschopnost českého průmyslu je vyšší úroveň digitalizace v těchto oblastech přímo vitální. Pokud má firma například k dispozici data ze všech strojů v reálném čase, výrazně zvyšuje efektivitu svého výrobního procesu. Firma může sledovat provozní stav všech svých strojů a zařízení, což jí umožňuje identifikovat potenciální problémy a poruchy okamžitě. Tímto způsobem předejde výpadkům výroby a sníží dobu, po kterou jsou stroje mimo provoz. Díky lepšímu porozumění provoznímu chování strojů lze rovněž optimalizovat jejich výkon a spotřebu energie, což přináší další úspory pro firmu. Investice splňující požadavky na udržitelnost mohou mít v budoucnu snazší přístup či výhodnější strukturu financování nebo například levnější funding,“ propojuje výhody udržitelnosti, digitalizace a konkurenceschopnosti Jakub Jeřábek, odborník na udržitelnost z České spořitelny.
„Vhodně provedená implementace digitálních nástrojů sama o sobě zvyšuje konkurenceschopnost firmy, zefektivňuje procesy, při vhodně nastaveném reportingu pomáhá managementu při rozhodování, a to bez ohledu legislativní rámec daný EU direktivou CSRD. Povinný ESG reporting vyžaduje auditovatelnost a trasovatelnost dat, na základě kterých je report vytvářen. Tudíž povinný reporting může být jedním z impulsů pro digitalizaci zejména v oblasti sběru a vyhodnocování dat, a to nejen v konkrétní firmě, ale napříč celým dodavatelským řetězcem,” říká Jiří Pavlík ze společnosti Deloitte.
Pro velké firmy je, kromě úspory nákladů, velkým motivátorem i vidina nových obchodních příležitostí (7,4 bodu). Oproti malým a středním podnikům mají zejména zahraniční korporace zakotvené dodržování podmínek udržitelnosti ve svých dlouhodobých globálních strategiích a od toho se odvíjí jejich další priority, jak je znázorněno v tabulce výše.
Ať už je motivací firmy pro udržitelnost tlak ze strany svých odběratelů či bank, nebo je jejím cílem optimalizovat náklady a snížit spotřebu energie, ve všech případech je to digitalizace, která může ředitelům výrazně pomoci stanovené závazky lépe splnit.
Digitalizace má klíčovou roli ve zlepšení kvality ESG reportingu. Pomáhá společnostem získat přesné a aktuální informace o svých ESG výkonech, což vede k výrazně vyšší transparentnosti a důvěryhodnosti. Základem každého reportu jsou data. Digitální technologie umožňují firmě automatizovaně sbírat velké množství dat z různých interních a externích zdrojů, jako jsou senzory v továrnách, finanční systémy, externí ESG reporty atd. Tato data jsou následně validována a vyhodnocována ve vzájemných souvislostech. V neposlední řadě je samozřejmě digitální reporting levnější.
„Především pro výrobní firmy je klíčové integrovat udržitelnost do své digitalizační strategie, a to prostřednictvím automatizace a efektivního sběru dat, jejich analýzy a reportingu a optimalizace výrobních a logistických procesů na základě digitálního modelu výroby a produktů. Díky těmto krokům je možné zajistit transparentnost a koordinaci mezi jednotlivými články procesu, jejich optimalizaci a v konečném důsledku snížení uhlíkové stopy produktu. Udržitelnost tak představuje příležitost, jak mohou firmy dlouhodobě zvýšit svoji konkurenceschopnost a odolnost,” shrnuje potřebu digitalizační strategie i návazného reportingu ředitel NCP 4.0 Robert Keil.