Expozice nabízí podrobný pohled na výuku mladé architektonické, krajinářské a designérské generace. Studující prověřují reálná zadání, často ve spolupráci s městskými samosprávami, zabývají se tématy bydlení, ochrany životního prostředí, památkové péče nebo rozvoje technologií. Cesty vhodného využití nástrojů umělé inteligence při tvorbě produktového designu hledal v zimním semestru ateliér Fišer–Nezpěváková. Studující konfrontovali své práce s výstupem AI, která dostala stejné zadání. Karolína Petřeková navrhovala outdoorovou solární Wi-Fi anténu. „Umělá inteligence přišla s novým řešením v podobě deštníku ze solární textilie a pomohla mi ověřit technologické postupy. AI může designérům a designérkám pomoct dostat se z kreativního bloku a hledat řešení, která by je běžně nenapadla,“ přibližuje práci na ateliérovém projektu.
V rozbouřených vodách se pohybovali studující ateliéru prvního ročníku Balejová–Mrázová. Na Libeňský ostrov v Praze navrhovali dílnu pro stavbu plachetnice podobné té, ve které mořeplavec Michal Krysta přeplul v roce 2021 Atlantický oceán.
Krajinářský ateliér Salzmann se ponořil do příběhu obce Prameny, původně hornického města v bývalých Sudetech. Po válce přišlo o velkou část svých obyvatel i domů, jež musely ustoupit vojenskému výcvikovému prostoru, v devadesátých letech na obec dolehly také finanční problémy. Druhou stranou ekonomického úpadku je zachovalá okolní příroda – součást CHKO Slavkovský les. Cílem studentek a studentů bylo navrhnout komplexní řešení rozvoje, na projektu spolupracovali s ateliérem Redčenkov–Danda a ZAN Amblerová.
Dálnice řežou krajinu všemi směry, monumentální symboly naší civilizace, v jednom ze svých tří rozměrů nekonečné stavby. Osamoceny ve své velikosti ale postrádají okolní architekturu, jejíž mentální kontext by odpovídal velkorysosti dálnic. Právě těmto stavbám se v zimním semestru věnovali studentky a studenti ateliéru Sosna–Filsak.
Petřiny jako otevřený proces s nedohlédnutelným koncem. Na jedno z nejstarších pražských sídlišť se vydal ateliér Zmek–Krýzl–Novotný. Prověřoval, zda je možné najít alternativu k blokové zástavbě jako univerzální formě navrhování měst. Do jaké míry se dá zahušťovat a násobit stávající struktura sídliště? Studentky a studenti zkoumali hranice možného, posouvali je a hledali zcela nové formy. Projekty představili vestavbou panelového 1+kk do školního ateliéru.
Ateliér designu Jaroš se obrací k tradičním materiálům. Prvním zadáním byla práce s litinou. Je zapomenutou technologií, nebo je využitelná pro současnost? Druhým zadáním byl návrh zásnubního prstenu. Je jeho symbolika v dnešní době ještě hodnotou, nebo je tradice svatá? Limitem nebyl materiál, technologie ani barevnost.
Výstavu ateliérových prací je možné navštívit do 9. února 2024 denně od 9.00 do 18.00 hod. Vstup je bezbariérový a zdarma. Všechny projekty vytvořené studentkami a studenty FA ČVUT si můžete prohlédnout online, první ročníky mají vlastní webovou galerii.
Fotografie z výstavy ke stažení prostřednictvím tohoto odkazu. ZDROJ: FA ČVUT