K výtkám uvedeným v návrhu na odvolání se dnes rektor vyjádřil přímo na jednání Akademického senátu ČVUT, a to, jak uvedl, „s hlubokým respektem a vědomím odpovědnosti, kterou jako rektor této univerzity nesu“.
„Vnímám odůvodnění návrhu pana senátora s velkou vážností a také snahou porozumět kritickým bodům, které v návrhu zaznívají. Vážím si toho, že návrh je věcný a směřuje k cíli, který je nám všem společný – to je integrita, stabilita a dobré jméno naší univerzity,“ sdělil rektor přítomným senátorkám a senátorům.
Petráček zdůraznil, že nikdy v průběhu jeho mandátu nedošlo k ohrožení finanční stability ČVUT v Praze a nedošlo k porušením povinností vyplývajících z Pravidel hospodaření ČVUT v Praze a jiných zákonných norem upravujících hospodaření. „Každý rok probíhá audit externím auditorem a zpráva auditora je součástí zprávy o hospodaření zasílané na MŠMT. Žádná ze závěrečných zpráv auditora během mých dvou funkčních období neobsahovala závažný nález, který by mou práci hodnotil jako neschopnost řídit hospodaření ČVUT v Praze,“ dodal.
V oblasti právních služeb připustil nárůst nákladů na právní služby. Ten však podle Petráčka odpovídá výši transakcí, které byly řešeny a měly přínos pro ČVUT v Praze. Při srovnání výše fakturace bez DPH a výše přínosu pro ČVUT je tento poměr odpovídající a veškeré smluvní vztahy s právním zástupcem byly uzavřeny v souladu s ustanoveními týkajícími se právních služeb zákona č. 134/2016 Sb. Zákon o zadávání veřejných zakázek, sdělil rektor Petráček Akademickému senátu ČVUT.
„V oblasti investiční výstavby máme předložený na MŠMT dokument, na jehož základě ČVUT získalo dotace na rekonstrukci dostavby budovy B (Fakulta stavební). Plán budoucích investic je diskutován s děkany a všichni chápeme jeho důležitost. Připouštím, že investiční majetek je obecně velkým problémem, a to především z důvodů chybějících finančních prostředků obecně v řádu miliard. Proto jsme zahájili jednání o strategických investičních otázkách s MŠMT k přípravě nových programů,“ řekl na plénu Petráček.
Těmito a mnoha dalšími argumenty s detailními údaji se snažil vyvrátit oprávněnost pěti výtek, kdy navrhovatel jeho odvolání Vokřínek označil za problémy tyto oblasti: neschopnost řídit hospodaření univerzity, výdaje na právní a poradenské služby, transparentnost procesů přípravy a realizace investiční výstavby, řízení kvality univerzity a neutěšený stav pracovněprávních vztahů včetně absence kolektivní smlouvy.
K šestému bodu, kdy byla za problematickou označena komunikace a kvalita předkládaných materiálů, rektor Petráček uvedl: „Uznávám výtku. Přestože jsem se snažil opakovaně o zlepšení situace, daří se to pouze částečně. Je to způsobeno zejména personálním obsazením právního odboru, který je významně oslaben.“
Po hlasování, kterým Akademický senát ČVUT přijal návrh Jiřího Vokřínka na odvolání rektora, Vojtěch Petráček uvedl: „Nejprve musím říci, že jsou pro mne velmi důležité hodnoty, k nimž bezesporu patří akademická svoboda projevu a vyjadřování. V jejím rámci byl také Akademickému senátu ČVUT předložen návrh na mé odvolání.
Mrzí mne, že jsem byl odvolán, a to na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích, v nichž se mi podařilo například vyřešit ve prospěch univerzity spor se státem o dvě miliardy korun a zabránit finančním ztrátám v dalších zděděných kauzách. ČVUT za mého působení ve funkci rektora dosáhlo historicky svého nejlepšího postavení v mezinárodním QS rankingu a mnoha dalších úspěchů na mezinárodním i tuzemském poli. Podařilo se mi i nastartovat důležité strategické projekty. Děkuji všem, kdo se mnou v posledních osmi letech spolupracovali.“
Pro návrh na odvolání hlasovalo 39 senátorů.
Interní dokumenty k návrhu na odvolání jsou na webu AS ČVUT.