Antonie Galušková, studentka programu Technologie údržby letadel na Fakultě dopravní
K vodnímu slalomu Vás přivedl otec. Co Vás přivedlo na ČVUT a k údržbě letadel?
- Byla jsem od malička spíše technický typ a doprava mě vždycky zajímala. K letadlům jsem si našla cestu kolem 17 let, kdy jsem se právě rozhodla i pro studium fakulty dopravní.
Chcete se tomuto oboru věnovat, až skončíte se sportovní dráhou?
- Ráda bych se po své kariéře ve sportu věnovala práci s letadly. Ať už jako dopravní pilot, a nebo jako letecký mechanik.
Jak na Vás působí Paříž? Překvapilo Vás tam něco, mile i nemile?
- Mile mě překvapili. Mají to hezky zorganizované a krásně se o nás starají.
Anežka Paloudová, čerstvá absolventka a nastupující doktorandka Fakulty stavební
Jak na Vás olympijská atmosféra a Paříž obecně působí?
- Atmosféra olympiády na mě doléhá, zatím ale dost pozitivně. Jsem zvědavá, jak budu prožívat závod s veškerými diváky.
Naše sportoviště se nachází severovýchodně od Paříže, takže prostředí města jsem zatím příliš nenasála. Doufám, že na to budu mít čas alespoň po svých závodech, kdy bych chtěla i pořádně prozkoumat olympijskou vesnici a Český dům.
Co Vás v Paříži mile/nemile překvapilo?
- V Paříži jsem zatím krátce a navštívila jsem prakticky jen své závodiště. Překvapila mě kapacita a burácení tribun, na něž se vejde 22 000 diváků a jsou úplně vyprodané. Jsem zvědavá, jaký s takovouto kulisou bude prožitek ze závodu.
Máte před svým startem extra olympijskou trému?
- První závod mě čeká zítra. Jsem na něj zvědavá, ale přílišnou nervozitu (zatím) neprožívám, což se možná změní s blížícím se startem.
Co bude Vaším hlavním zaměřením jako doktorandky na FSv ČVUT?
- Mé doktorské studium, pod vedením doc. Mužíka, bude probíhat na katedře urbanismu se zaměřením na plochy pro sport a rekreaci v sídlech a krajině.
Vít Hlaváč, doktorand programu Biomedicínské inženýrství na Fakultě biomedicínského inženýrství
Jak na Vás působí pařížská olympijská atmosféra?
- Pařížská atmosféra je úžasná, o to víc v kontrastu s mojí předešlou olympijskou účastí v covidovém Tokiu/Sapporu, kde jsme byli naprosto izolováni a mimo vesnici, fanoušků bylo poskrovnu... Tady to je něco úplně jiného, vesnice je plná sportovců, v české výpravě se potkáváme a navzájem podporujeme, měl jsem možnost navštívit Český dům a zažít tam úžasnou atmosféru s fanoušky. Závodní atmosféra je pak kapitola sama o sobě: závod před Eiffelovkou, trať naprosto obsypaná fanoušky a neuvěřitelný kotel. Závodit tady byl nezapomenutelný zážitek.
Co Vás tam mile/nemile překvapilo?
- Nejvíce bych vyzdvihl atmosféru kdekoliv, kam jsem zatím v Paříži zavítal, negativního zatím asi nemůžu zmínit nic
Jak se cítíte poté, co jste s ohledem na Vaši spolusoutěžící nedokončili štafetu?
- Ačkoliv ten celkový výsledek je DNF, tedy nedokončený závod, já sám jsem se svým výkonem maximálně spokojený. Přijel jsem na olympiádu dobře připravený a ve svých úsecích chodecké štafety jsem předvedl velmi dobré výkony, v prvním úseku jsem si dokonce zašel neoficiální osobní rekordy na 5 i 10 kilometrů. Skvěle připravená přijela i moje závodní partnerka, avšak tu bohužel zradilo zdraví poté, co před týdnem absolvovala svůj individuální start na chodecké dvacítce. Tělo řeklo dost a bylo zbytečné, aby závod dokončila na úkor svého zdraví. I tak bojovala a já díky tomu mohl odejít své dva úseky a závodit pod olympijskými kruhy s těmi nejlepšími.
Jaký máte před sebou nejbližší závod?
- Letošní sezóna se chýlí ke konci, mě ale čeká ještě jeden zásadní závod, a to mistrovství ČR na 35km chůze v říjnu. Je to moje nejsilnější disciplína a těším se na její návrat příští rok pro mistrovství světa v Tokiu, kam bych se chtěl probojovat.
Foto: ČAS/Soňa Maléterová
Dominika Hronová, čerstvá absolventka a nastupující doktorandka Fakulty biomedicínského inženýrství
Do Paříže jste přiletěla tři dny před svým startem, co jste stihla vidět a jak na Vás olympijská atmosféra působí?
- Před startem jsem se spíš soustředila na to, abych se dobře naladila a navnímala atmosféru. Takže jsem spíš prozkoumávala olympijskou vesnici a soustředila jsem se na trénink. Ale v úterý večer jsme měli čas podívat se na atletiku a podpořit Radka Jušku ve finále. Atmosféra je skvělá na všech sportovištích i tady ve vesnici.
Čím Vás Paříž mile/nemile překvapila?
- Zatím asi mě jen mile překvapil všechen servis, který tu máme. Je super, že pořadatelé mysleli na všechno.
Na Evropských hrách v Krakově byl český taekwondo tým úspěšný, Vy sama jste získala bronz. Na LOH však mimo jiné startujete v jiné váhové kategorii. Dolehla na Vás nějaká extra olympijská tréma?
- Překvapivě na mě tréma zas tolik nedolehla. Na LOH jsem nejela úplně jako favorit na medaili, tak jsem ani žádný tlak nepociťovala. Spíš pro sebe jsem chtěla předvést, co nejlepší výkon, a to myslím se povedlo.
Jste čerstvou absolventkou FBMI se zaměřením na Civilní nouzové plánování. Proč jste si vybrala právě tento program a čemu přesně se hodláte věnovat ve svém doktorském studiu?
- Mě to vždycky táhlo směrem ke krizovému plánování, hlavně asi proto, že je to mimo jiné kombinace jak práva, tak i psychologie. Při výběru VŠ jsem o právech a psychologii uvažovala, ale upustila jsem od toho kvůli sportu. Mimo jiné mě zajímá i problematika kriminality, a právě proto se na doktorátu budu věnovat sociálně patologickým jevům při výkonu trestu odnětí svobody.
