Studentky Aleksandra Soboleva, Yelyzaveta Taranova a Há Trang Phanová opanovaly první tři místa v anonymním hodnocení odborných porotců. Soutěže se zúčastnilo 27 autorů z 60 oficiálně přihlášených studentů celouniverzitního volitelného předmětu Zpracování digitální fotografie (A7B33DIF), který vypisuje katedra kybernetiky FEL ČVUT. První tři výherkyně získaly kromě diplomů i hodnotné knižní ceny dle vlastního výběru. Speciální cenu profesora Václava Hlaváče (osobní cena bez ohledu na názor poroty) získal osmnáctiletý Illia Kryvoviaz za svou cílevědomost a práci během studia (Kniha FOTOGRAFIE, Nakladatelství ČVUT). Speciální cena profesionála Romana Sejkota byla předána Kamile Zeleňákové – nekonečný kalendář věnovaný firmou FOMEI, který si mohou prohlédnout ženy a doprovázející muži v mamologických ordinacích. Všichni jmenovaní studují FEL ČVUT. O další tři speciální ceny – licence pokročilého fotoeditoru ACDSee Photo Studio Ultimate 2024 – se losovalo v tombole a získali je přítomní autoři doplňující nejlepší vystavující osmičku.
Umělá inteligence letos nezískala nic (ani cenu útěchy), stejně jako před rokem, ačkoliv k jejímu využití byli studenti opakovaně pobízeni ústy přednášejícího Romana Sejkota hned začátkem semestru. To je rozdíl oproti ročníku 2022, kde AI měla významný podíl na 1. místě Sámího Salaha (Algorithmic Woman, viz Síň slávy A7B33DIF), který si ji pěkně ochočil ještě před celosvětovým boomem fotografického kýče.
Kromě bezvadně vytištěných fotografií (letos prvně v DTP studiu FEL) si lze počíst v klubovkách rektorátu eseje na téma Fotografie. Číst je třeba. Studenti ČVUT nejsou stroje a jejich názory na obor studia jsou velezajímavé. Někteří si už pár let usnadňují práci pomocí AI, ale ty na stojanech nenajdete, mají nízké bodové hodnocení. Jak to poznat? Jednoduše. Autor je zatím strojem nenahraditelný. Je všeobecně známo, že divadelní hry psané strojem, hudba, knihy a obrazy prozatím žádné velké úspěchy nezískaly. Vypadá to, že studenti a studentky ČVUT jsou samostatní a tvořiví lidé, kteří nepotřebují strojovou berličku. Alespoň pokud se týká osobní oduševnělé obrazové a slovní výpovědi.
Přesvědčte se sami. Po skončení výstavy bude možné se se studentskými pracemi seznámit v Síni slávy na stránkách předmětu A7B33DIF, ale monitor tisk nenahradí. Vtipné zpracování, manuální zručnost a umění Elišky Nejedlé či Ondřeje Macešky nelze převést do nul a jedniček, setkání s originálem je nepřenositelné a jedinečné.
Text: Roman Sejkot, Aleš Němeček
Fotografie z vernisáže (autor Aleš Němeček) a galerie vítězných autorů najdete zde