Datum zveřejnění: 
3. 4. 2024
Konference nazvaná „O významu spolupráce akademické obce a obranných složek Armády ČR“ byla dalším počinem, navazujícím na Memorandum o spolupráci, jež ČVUT a armáda uzavřely loni v dubnu. Kromě prezidenta ČR se jí jako hlavní hosté a řečníci účastnili náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka, velvyslankyně-vedoucí Stálého zastoupení SZ ČR při Evropské unii Edita Hrdá a hostitel, rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.

Prezident Petr Pavel ve svém úvodním proslovu uvedl, že existují reálné hrozby a že je někteří „rádi přehlížejí a dávají ostatním nálepky těch, kdo chtějí válku“. Avšak i vzhledem k válce na Ukrajině, která evidentně nespěje ke svému konci, nesmíme na nic čekat. „Nechceme-li jen čekat, musíme pracovat na naší obraně. A je zde prostor pro spolupráci Armády ČR s Českým vysokým učením technickým, ale i s dalšími univerzitami a také s průmyslem. Zúročení univerzitního výzkumu, využití synergií armádou a výsledky spolupráce akademické a vojenské sféry přinesou ve finále výsledky nejen nám, ale i pro naše spojence. Zvýšíme tak obranyschopnost, prestiž a kredibilitu naší země,“ řekl Pavel. „Mám radost, že se tato konference koná, a jsem připraven pomáhat, například poukazovat na problémy administrativní, finanční a jiné,“ zdůraznil prezident.

Konflikt na Ukrajině jasně ukazuje, že obrana státu musí mít celospolečenský rozměr. V součinnosti s ČVUT chceme proto prosadit, aby i obranný výzkum byl takto vnímán. Rezort obrany aktuálně vynakládá ročně téměř 450 milionů Kč na výzkum a vývoj,“ sdělil generál Karel Řehka, náčelník GŠ AČR. Armáda podle něj velice dobře vnímá dynamický rozvoj technologií, které mají zásadní dopad na způsob vedení války. „Proto inovace a technologie řadíme mezi šest strategických cílů výstavby schopností armády na následujících deset let. Požadavek na technologický rozvoj rezonuje i v nové Obranné strategii České republiky a v aliančních dokumentech,“ dodal Řehka.

Podle prezidenta i náčelníka GŠ má posílení české obrany celoevropský význam. V tomto duchu vystoupila i velvyslankyně Edita Hrdá, která zmínila české zapojení v Evropské unii: „Ať už to je české vedení EDA nebo zapojení do tvorby strategických dokumentů Evropské unie, které řeší podfinancování a fragmentaci úsilí. Svět chce vidět EU jako velmoc a je načase, aby se tak začala chovat – a to i díky České republice.“

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček je pak přesvědčen, že připravenost naší společnosti k obraně a odstrašení těch, kdo svých cílů chtějí dosáhnout násilím a válkou, nabývá na důležitosti. „Zde vidím velice důležitý úkol a cíl pro naši univerzitu a akademickou sféru obecně. Jde o to, abychom společně s našimi obrannými složkami vybudovali něco, co bych nazval inteligentní odstrašující silou, která dokáže odradit naše potenciální protivníky. Je přece součástí naší role a mise univerzit podporovat společnost, ve které univerzity existují!“ řekl Petráček. Připomněl, že v diskusi tohoto zásadního tématu je dnes zastoupeno celkem 13 vysokých škol.

Shodu nalezli všichni řečníci v tom, že je třeba posílit investice do výzkumu, navyšovat konkurenceschopnost, snížit fragmentaci úsilí a spojovat jednotlivé segmenty, zavést inovační řešení i v podnicích v odvětví obrany. Významné je hledání finančních zdrojů a práce na zjednodušení akvizičních procesů. „Při výzkumu a zavádění inovací do práce nelze mít akviziční procesy armády nastavené na roky,“ uvedl prezident Petr Pavel. „Je také třeba změnit mentální nastavení v pohledu na financování výzkumu, nebát se riskovat, pokud se chceme vymanit z průměrnosti,“ dodal.

Jak na konferenci zaznělo, v současné době existuje 47 témat spolupráce mezi akademickou obcí a vojskem, a to v různém stádiu. Pokud jde o přelomové technologie, které mají zásadní transformační potenciál, jde především o umělou inteligenci, velká data, robotiku, nové materiály, energetické zdroje, biotechnologie, vesmírné a kvantové technologie.

Spolupráce mezi ČVUT a Armádou České republiky má svou tradici a historii. Od dubna loňského roku, s podepsáním Memoranda o spolupráci mezi oběma institucemi, je však mnohem intenzivnější. V prosinci loňského roku se uskutečnila první odborná konference, kde AČR definovala své oblasti zájmu o spolupráci s akademickou obcí. Do května tohoto roku budou probíhat odborné dialogy a příprava společných projektů. Aktuálně se ze 47 definovaných témat konalo už 16 odborných diskusí a další se připravují. Tématy diskusí jsou automatizované analýzy informačního prostředí, vlastnosti 3D tisku, alternativní paliva nebo využití umělé inteligence ve vzdělávání.

V diskusích akademici a vojáci definují rozsah spolupráce, řeší výzvy vzhledem k možnostem akademické sféry, plánované zapojení ČVUT do vzdělávání personálu, inovace v AČR v rámci WG Innovation Hub. Jedná se také o možnosti testování dronů na cvičení AČR, dále o úpravě specializace Kyberbezpečnost studijního programu Otevřená informatika. Cílem je připravovat odborníky pro ochranu kritické infrastruktury. ČVUT se aktuálně podílí na projektech VaVaI. A, jak připomněl rektor Vojtěch Petráček, ČVUT se také stalo první institucí v České republice, která se nedávno připojila ke kvantové počítačové síti IBM.

Picture

Picture