Hydronaut byl převezen ze zatopeného lomu v Jesenném, kde v hloubce 10 metrů pod hladinou probíhaly tři vědecké mise, simulující podmínky izolovaného prostředí. K dalším vědeckým experimentům patřilo zjišťování složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či zkoumání tvorby "hormonu spánku", melatoninu v lidském organizmu. Podvodní habitat, jakýsi hybrid mezi ponorkou a kesonem, byl navržen a vyroben za účelem simulací meziplanetárních letů, zejména pro testování technického vybavení a na výzkum chování členů posádky v náročných podmínkách dlouhodobé izolace v nepříznivém prostředí. Autorem je profesionální potápěč a kosmický architekt Matyáš Šanda. Na projektu se také podíleli vědci z ČVUT. Tým z Fakulty strojní ČVUT v Praze z Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky navrhl a zkonstruoval zařízení pro dlouhodobé on-line sledování stavu atmosféry uvnitř habitatu, zejména teploty, vlhkosti, tlaku, složení atmosféry a intenzity či teploty a osvětlení uvnitř laboratoře Hydronaut. Vědci z dalších fakult zkoumali možnosti eliminace vysoké vlhkosti, kolem 95 %, a sledovali, jak se lidský organismus vyrovnává s nezvyklým prostředím. Tři muži byli pod vodou v laboratoři v prostoru zhruba 20 metrů krychlových a údaje o jejich zdravotním stavu zaznamenávaly elektrody, které měli na sobě po celou dobu připevněné. Součástí výzkumu bylo také sledování a vyhodnocování emocí výzkumníků.
V dejvickém kampusu, mezi budovami Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické, zůstane Hydronaut asi dva roky a výzkum bude pokračovat i za účastí vědců z ČVUT ve fázi „suché mise“.
Více informací o projektu Hydronaut lze nalézt na www.hydronaut.eu či na facebookové stránce projektu.