„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderná energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky. A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. ČVUT se stává jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem.
„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, děkan FJFI. Reaktor VR-1 byl ve spolupráci s IAEA vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online. Tuto možnost pravidelně využívají studenti například z USA, Velké Británie, Tuniska a dalších zemí.
„Spuštění reaktoru VR-2 završí proces, který jsme nastartovali v roce 2014. Samotná výstavba byla velmi rychlá a zabrala jen zhruba rok. Jde totiž o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ doplňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.
Harmonogram přípravy reaktoru VR-2 na FJFI
- 2014 zahájení projektu
- 2018 transport paliva
- 2020 rozhodnutí o umístění
- 2022 rozhodnutí o výstavbě a výstavba
- 6. 6. 2023 zahájení fyzikálního spouštění
Podkritický reaktor se neobejde bez zdroje neutronů
Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem a bez externího zdroje neutronů proto nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví. Provoz reaktoru je tak jednodušší, bezpečnější, a i díky tomu může být jeho konstrukce výrazně jednodušší.
Palivo pro nový reaktor získala fakulta už v roce 2018. Darovala ho finská Aalto University (viz tehdejší tisková zpráva). Výstavbu usnadnila i skutečnost, že je reaktor umístěn v reaktorové hale, která splňuje požadavky na provoz tohoto zařízení kvůli umístění reaktoru VR-1. Nabízí přitom dostatek prostoru, aby se do ní bez potíží vešel i druhý reaktor.
Kromě výuky bude i nový reaktor stejně jako VR-1 sloužit také vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty.
Další informace o školních reaktorech FJFI, studijních programech i vědeckých aktivitách najdete na webu KJR.
Historie jaderného výzkumu v Česku (v kontextu hlavních událostí ve světě)1942 první jaderný reaktor v americkém Chicagu
1945 první reaktory v Kanadě a Sovětském svazu
1954 první jaderná elektrárna v Sovětském svazu (Obninsk)
1955 mezivládní dohoda o jaderném výzkumu mezi Československem a bývalým Sovětským svazem
založení Ústavu jaderné fyziky
zahájení výuky Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)
1957 založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)
zahájení provozu prvního jaderného reaktoru v Československu: LVR-15 v Řeži
1972 zahájení provozu druhého reaktoru v Řeži – LR-0
1972 zahájení výstavby slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440
1985 uvedení prvního bloku JE Dukovany do provozu (další tři bloky byly uvedeny do provozu v letech 1986-7)
1990 zahájení provozu školního štěpného reaktoru VR-1 Vrabec na FJFI
2000 uvedení prvního bloku JE Temelín do provozu (druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002)
2022 zahájení výstavby druhého školního jaderného reaktoru VR-2 na FJFI
2023 zahájení provozu 10. štěpného jaderného reaktoru v Česku
