Datum zveřejnění: 
7. 10. 2022
Prof. Ing. Jan Macek, DrSc., FEng. z Fakulty strojní ČVUT se po celou profesní kariéru zabývá dopravními prostředky a energetickými a environmentálními aspekty dopravy pomocí simulací i experimentů na hnacích jednotkách vozidel. Desítky let vzdělává studenty, především v magisterských a doktorských studijních programech. Je autorem stovek odborných materiálů, publikovaných v tuzemských i zahraničních odborných i zájmových médiích a je často citován. Na svém kontě má také dvacet patentů. Za celoživotní práci byl oceněn tento týden na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

V současné době působí prof. Macek v Centru vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze a vede Národní centrum kompetence Josefa Božka pro pozemní dopravní prostředky, spojující výzkum 30 akademických, výzkumných i průmyslových účastníků. Za činnost v projektu Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa  Božka obdržel kolektiv jím vedený v r. 2018 výroční cenu TAČR Spolupráce.

Curriculum vitae prof. Macka:

V roce 1972 absolvoval Fakultu strojní ČVUT v Praze v oboru pístové stroje s rozšířením o aplikovanou mechaniku. Ve studiu pokračoval vědeckou aspiranturou na školicím pracovišti Státního výzkumného ústavu pro stavbu strojů Běchovice a v roce 1980 získal v oboru Dopravní stroje a zařízení vědeckou hodnost CSc. V roce 1986 mu byl na ČVUT udělen titul docent, o čtyři roky později obhájil na ČVUT doktorskou práci ve vědeckém oboru Dopravní stroje a zařízení a byl mu udělen titul DrSc. V roce 1993 byl jmenován profesorem pro obor Energetické stroje a zařízení. V roce 1998 byl přijat do Inženýrské akademie ČR (FEng.). Je členem Vědecké rady ČVUT i Fakulty strojní ČVUT.

Profesní a pedagogické působení:

V letech 1972-1980 pracoval jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu ČKD Praha na úseku výzkumu naftových motorů, kde jako vedoucí odboru výzkumu vysokotlakého přeplňování pokračoval v letech 1986-1991 i po převodu VÚ ČKD do Škoda Interdiesel Smíchov. S padesátičlenným týmem, který vedl, řešil podnikové komplexní výzkumné úkoly. Současně vyučoval od roku 1982 na fakultě strojního inženýrství ČVUT v Praze na katedře automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel, kterou pak v letech 1994 až 2015 také vedl. Děkanem Fakulty strojní ČVUT v Praze byl zvolen v roce 1997 a ve funkci působil do roku 2000. V období let 2006 až 2018 byl proděkanem Fakulty strojní pro vědeckou a výzkumnou činnost. V zahraničí vyučoval v letech 1990 a 1991 na Sinclair College, Dayton Ohio a o tři roky později strávil 6 měsíců jako visiting scientist na ETH Zürich v rámci akce Junge Professoren Švýcarské konfederace.

Jako pedagog se také podílel na řešení mnoha výzkumných úkolů. V letech 1998 až 2000 byl vedoucím výzkumného záměru Integrované inženýrství na FS ČVUT v Praze. V následujících 11 letech byl vedoucím Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka, koordinující činnost cca 140 pracovníků různých institucí a řešitelem projektů zaměřených na pohon, motory a paliva. Od roku 2012 do roku 2017 vedl jako řešitel projektu Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka (2012–2017), které koordinuje některé výzkumné a vývojové činnosti u vybraných společností výrobních a výzkumných i na technických univerzitách v ČR.

Na tento projekt navazuje již zmíněné současné Národní centrum kompetence. Od r. 1996 také úzce spolupracuje s Thomasem Morelem, bývalým presidentem Gamma Technologies a hlavním autorem softwaru GT Suite, který používají prakticky všechny automobilky i výrobci velkých motorů na světě. Zasloužil se o oficiální partnerství ČVUT s touto firmou, kde je dalším univerzitním partnerem pouze Politecnico di Torino.

Picture

Picture