Za ČVUT v Praze byli oceněni tito studenti:
Ing. Tomáš Dejmek, Fakulta stavební
Ing. Tomáš Dejmek je v současné době studentem doktorského studia Stavebního inženýrství, oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební ČVUT. Vynikajících studijních výsledků dosahoval již během bakalářského i magisterského studia, která obě ukončil s vyznamenáním. Svou diplomovou práci Analýza příčin vzniku poruch zavěšeného silničního mostu zpracoval v rámci skutečné zakázky pro Ředitelství silnic a dálnic ČR. Práce byla řešena ve spolupráci s Katedrou ocelových a dřevěných konstrukcí a Katedrou mechaniky Fakulty stavební ČVUT. V rámci práce byl zpracován pokročilý výpočetní model, a bylo provedeno rozsáhlé experimentální měření v terénu včetně dynamické a statické zatěžovací zkoušky. Za obhajobu diplomové práce byla studentovi udělena Cena Františka Faltuse a Cena profesora Bechyně za nejlepší diplomovou práci v kategorii Inženýrské konstrukce a mosty. Ing. Tomáš Dejmek se již od bakalářského studia aktivně podílí na činnostech a projektech Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT, kde se věnuje především diagnostice a prohlídkám mostů. Za nejvýraznější činnost studenta lze považovat vývoj diagnostické metody založené na magnetické paměti materiálu, kterou se student zabýval již ve své bakalářské práci. Vývoj diagnostické metody je podpořen v rámci grantu ministerstva kultury NAKI. V současné době je tato diagnostická metoda využívána v rámci dlouhodobého monitoringu pro detekci únavového poškození u železničního mostu na Vyšehradě. Dále je Ing. Tomáš Dejmek řešitelem grantu ministerstva dopravy TAČR programu Doprava 2020+ zabývající se hodnocením hlučnosti mostních závěrů po zabudování, což je i tématem disertační práce.
Ing. Václav Voráček, Fakulta elektrotechnická
Ing. Václav Voráček absolvoval obor počítačové vidění v programu Otevřená informatika a je aktuálně v doktorském studiu. Už během studia měl dlouhodobě vynikající výsledky v pedagogické a zejména vědecké práci. Bakalářskou etapu ukončil s průměrným prospěchem 1,06, jako nejlepší z 254 studentů v ročníku. V magisterském studiu měl průměr 1. Je velmi dobře hodnocen studenty i spolupracujícími učiteli, za což byl v r. 2021 oceněn cenou děkana. Jeho bakalářská práce Graph Theory and Quantum Structures vyústila ve dvě publikace v impaktovaných časopisech a byla oceněna mj. cenou děkana. Diplomová práce Combinatorial Methods in the Study of Quantum Structures má podobné ambice, jeden výsledek se připravuje k podání, ale druhý je již publikován. Řeší otevřený matematický problém starší, než je student sám. Vedoucí práce ji ve svém posudku navrhuje na další cenu. Kromě toho má Václav Voráček další časopiseckou publikaci v jiném oboru a několik konferenčních příspěvků. V Rektorysově soutěži 2019 se umístil druhý, ovšem jako student bakalářské etapy v kategorii vypsané pro magisterskou etapu. Zapojil se v grantových projektech GA ČR: Evoluce sekvenčního a strukturního prostoru terestriálních bílkovin, Učící modely pro úlohu hledání hustých korespondencí v obrazech, Hierarchické architektury pro rozpoznávání, Ortomodularita z různých pohledů a projektu Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd. Kromě toho se podílel i na činnosti dalších vědeckých týmů.
Ing. Ondřej Ficker, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
Ing. Ondřej Ficker dosahuje v rámci doktorandského studia na FJFI ČVUT vynikajících původních vědeckých výsledků v oblasti termojaderné fúze a ochotně se podílí i na související akademické práci. Státní doktorskou zkoušku složil 23. listopadu 2018 s vynikajícím výsledkem. Od té doby se aktivně podílí na přípravě experimentů a zpracování dat na evropských tokamacích COMPASS, JET, ASDEX-Upgrade a TCV. V rámci evropského výzkumného konsorcia EUROfusion pracuje jako jeden ze „Scientific Coordinators“ pro téma ubíhajících elektronů, v této roli patří vůbec k nejmladším odborníkům v Evropě. Na společném evropském tokamaku JET se podílí na provozu tokamaku v rámci směn v kontrolní místnosti jako koordinátor diagnostiky a také se podílel na zajištění směn pokrývajících pokročilou zpětnou vazbu parametrů plazmatu. Na JET se mu také pomocí již existujícího diagnostického vybavení podařilo identifikovat synchrotronní záření ubíhajících elektronů a srovnat pozorovanou strukturu s relevantními modely. Na tokamaku JET se věnoval také tomografii měkkého rentgenového záření pro analýzu těžkých nečistot v plazmatu a pro tokamak ITER ověřoval pomocí tomografie vhodné rozložení měřících linií radiální neutronové kamery. Ing. Ondřej Ficker se také podílí na návrhu nového českého tokamaku COMPASS-Upgrade pro Ústav fyziky plazmatu AV ČR, především na modelování nosné konstrukce cívek tokamaku a na přípravě diagnostiky neutronů a tvrdého rentgenového záření. V rámci řešení uvedených úkolů se se systematicky seznamuje s týmovou spoluprací na projektech podporovaných GA ČR a OP. V rámci evropského konsorcia pro fúzní vzdělávání FuseNet je Ing. Ondřej Ficker členem (2018-2021) Studentské rady, která se podílí například na organizaci akcí pro středoškolské učitele (European Fusion Teacher Day) nebo akcí pro doktorandy (FuseNet PhD event) a navíc poskytuje zpětnou vazbu pro práci evropských univerzit z hlediska studentů. Na fakultě vede cvičení k předmětu Úvod do fúze a podílí se na přípravě nebo jednorázových přednáškách v rámci dalších předmětů - Seminář fyziky plazmatu a Technika termojaderných zařízení. Nejdůležitější tvůrčí výsledky Ing. Ondřeje Fickera byly publikovány ve významných časopisech a byly věnovány především nejnovějším výsledkům dosaženým na evropských tokamacích v oblasti diagnostiky ubíhajících elektronů a jejich mitigace, ale zároveň dokumentují i širší předpoklady doktoranda k samostatné práci.
Ing. arch. Jan Tomandl, Fakulta architektury
Ing. arch. Jan Tomandl se dlouhodobě ve své výzkumné práci zabývá problematikou přístupnosti prostředí osobami se specifickými potřebami s cílem představit architekturu jako jeden z důležitých nástrojů tvorby vystavěného prostředí a doložit, do jaké míry ovlivňuje architektura stav toho, kdo je jejímu vlivu vystaven. Svoji práci zaměřuje zejména na potřeby osob s Parkinsonovou nemocí, které byly až doposud vnímány pouze z medicínského hlediska. V rámci svého výzkumu inicioval navázání spolupráce mezi architekty a lékařskými profesemi. Jedním z výsledků této spolupráce byl úspěch v grantové soutěži a získání tříletého projektu GAČR Principy tvorby prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí, jehož byl Jan Tomandl nositelem, a který byl realizován ve spolupráci s Neurologickou klinikou a Centrem klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkum byl zahájen analýzou klíčových příznaků Parkinsonovy nemoci a definováním možností jejich vědomého ovlivnění návrhem okolního prostředí. Bylo dokázáno, že v případě epizodických poruch chůze (freezing of gait), lze využít možností podnětových strategií, prostorových nebo časových podnětů k ovlivnění pohybu. Na základě výsledků výzkumu vznikla publikace „Principy tvorby prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí" a její anglická verze „Design of Space for People with Parkinson' s Disease". Přílohou publikace jsou názorné videomateriály, představující vybrané projevy typických příznaků Parkinsonovy nemoci. Zájem o výsledky výzkumu projevili zejména lékaři a další odborníci zabývající se léčbou pacientů s Parkinsonovou nemocí. Důkazem toho je i skutečnost, že v časopise Movement Disorders vyšel článek „Pavement Patterns Can Be Designed to Improve Gait in Parkinson's Disease Patients", jehož je Jan Tomandl spoluautorem. Časopis Movement Disorders je vysoce odkazovaný oficiální vědecký časopis International Parkinson and Movement Disorder Society, který pokrývá všechna témata oboru - klinický i základní vědecký výzkum. Svoje znalosti a schopnosti Jan Tomandl uplatňuje nejen v praxi ve spolupráci s organizacemi zabývajícími se problematikou bezbariérovosti, ale také v rámci řešení dalších grantových projektů. Například v projektu TAČR Beta 2 „Hledání nových metod pro podporu implementace principu univerzálního designu v investiční podpoře bydlení", ve kterém je jedním z výsledků certifikovaná metodika uplatňování principů universálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě.
Petr Štěpánek, Fakulta biomedicínského inženýrství
Petr Štěpánek je mimořádně nadaný, aktivní a pracovitý student, kterého potká pedagog, má-li štěstí, pouze několikrát za život. Jak šíře, tak kvalita jeho aktivit je obdivuhodná. Kromě semestrálních projektů v rámci projektové výuky studijního oboru Informační a komunikační technologie v lékařství, studijní program Biomedicínská a klinická technika, za které získává pravidelná ocenění „Nejlepší semestrální projekt ročníku“, se věnuje i řadě dalších aktivit, které jsou konkrétně představeny na jeho webových stránkách. Petr podal přihlášku na Massachusetts Institute of Technology (MIT), ale MIT v tomto roce bohužel žádné přestupy z důvodu pandemie nerealizovala.
Ing. arch. Bc. Aneta Závodná, Masarykův ústav vyšších studií
Ing. arch. Bc. Aneta Závodná je absolventka bakalářského studijního programu Specializace v pedagogice, studijního oboru Učitelství odborných předmětů. Svou závěrečnou práci obhájila dne 16. 6. 2021 a komise navrhla ředitelce MÚVS udělit pochvalu za vynikající zpracování bakalářské práce, která se zabývala problematikou podvádění. Autorce se podařilo připravit a realizovat kvantitativně pojaté empirické šetření během pandemické uzávěrky vysokých škol, oslovila studující veřejnoprávních zařízení celé ČR (646 respondentů). Kvalifikační práce Anety Závodné má vysokou didaktickou úroveň teoretické části, má kompaktní charakter, kvalitní odborné pojetí experimentální části, předkládá vysoce zajímavé a prakticky využitelné poznatky, jejichž realizace může napomoci snížit míru podvádění studentů. Velice zajímavá je analýza postojů učitelů k problematice podvádění a nástin konkrétních doporučení pro učitele v reálných situacích. Aneta Závodná, prospěla s vyznamenáním, s váženým průměrem 1,23 za celé studium.
Ing. Antonín Krpenský, doktorand na katedře fyziky Fakulty elektrotechnciké ČVUT, byl navíc při stejné příležitosti vyznamenán Elektrotechnickou cenou prof. Ing. Daniela Mayera, DrSc., která je určena nejlepšímu studentovi elektrotechnických fakult ČR.
Ing. Antonín Krpenský s vyznamenáním vystudoval bakalářský i magisterský studijní program Otevřené elektronické systémy (obor Vysokofrekvenční a digitální technika) na FEL ČVUT. V pořadí všech absolventů magisterského studia FEL ČVUT za rok 2020 se umístil jako třetí. V současné době studuje 2. ročník doktorského studijního programu Akustika na katedře fyziky FEL ČVUT, plní termíny individuálního studijního programu a má výborný prospěch (ø 1,0). Za svou bakalářskou práci „Šíření jednorozměrných vln lokálně periodickým prostředím“ v roce 2018 a následně v roce 2020 za diplomovou práci „Popis a analýza elastických Loveho vln v nehomogenní izotropní vrstvě“ obdržel Cenu děkana. Antonín Krpenský se aktivně zapojil do výuky na katedře fyziky FEL ČVUT, s pozitivními hodnoceními ve studentské anketě a vedle toho vyučoval fyziku na Gymnáziu, Praha 9, Chodovická 2250. Z jeho výzkumné činnosti lze uvést členství v týmu projektu GAČR 18-24954S „Šíření akustických vln fononickými materiály a strukturami". Jako první autor připravil již během prvního roku doktorského studia dvě vědecké publikace pro uznávané impaktované časopisy a prokázal přitom mimořádnou schopnost a tvůrčí myšlení v oboru elektrotechniky.
Foto, zdroj: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
