
Vodík začal v Ústí and Labem produkovat Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu už v roce 1897 a historické kompresory dokládají využití vodíku v tehdejší době. Schichtovi byli průkopníky margarínu v Rakousko-Uhersku. První z roku 1903 nesl dodnes známou značku Ceres. Ztužovna v ústecké čtvrti Střekov byla první v Evropě a čtvrtá na světě.
Díky vodíku ze zdejší chemičky vystoupal v roce 1912 rakouský fyzik Viktor Franz Hess z Ústí nad Labem se svým balonem do výšky pěti kilometrů a měřením potvrdil kosmické záření. Za tento objev dostal Nobelovu cenu.
„Přechod od uhlí k vodíkovým technologiím má v Ústeckém kraji přímo symbolický význam. A tak je zcela přirozené, že se Fakulta strojní ČVUT v Praze rozhodla přispět k záchraně kořenů vodíkové technologie podporou uchování technické památky,“ konstatoval děkan Fakulty strojní ČVUT prof. Michael Valášek.
Historické vodíkové kompresory byly v denním provozu do konce osmdesátých let 20. století, kdy je nahradila nová kompresorovna. Památkově cenné stroje se dochovaly až do současnosti, protože byly udržovány jako záložní. Pro stěhování musely být kompresory nejprve rozebrány. Největší stroje mají setrvačné litinové kolo o průměru skoro tři metry a váze 7 až 8 tun.
Foto, zdroj: Jiří Preclík, Muzeum města Ústí nad Labem
O události informovala tato média: ustecky.denik.cz, e-teplicko.cz, e-usti.cz, edecinsko.cz, e-litomerice.cz, usti.iDnes.cz, zitusti.cz, naseustecko.cz, seznam.cz, e-mostecko.cz, impuls.cz, prumyslovaekologie.cz