Na akci měli evropští občané se zájmem o umělou inteligenci příležitost získat přehled o postavení Evropy v oblasti umělé inteligence a dozvědět se o dopadech AI na evropskou ekonomiku a společnost. „Evropská vize pro AI 2021'' také představovala první příležitost pro veřejnou diskusi o právním rámci pro umělou inteligenci, prvním svého druhu na světě, který Evropská komise (EK) veřejně oznámila den před tím jakožto navazující plán pro evropský ekosystém excelence a důvěry v umělou inteligenci.
Celým programem provázel koordinátor projektu VISION Holger Hoos z Univerzity v Leidenu. Upozornil na bezprostřední reakce po oznámení Evropské komise. Zdůraznil, že je důležitá diskuze právě o obou prvcích určujících evropské prostředí pro AI, tedy: „Ekosystému důvěry a navrhovaném právním rámci i o ekosystému excelence a jeho významu pro budoucnost Evropy, aby se zabránilo tomu, že by mu dominovaly produkty a služby vyrobené jinde.”
Lucilla Sioli, ředitelka sekce pro umělou inteligenci a digitální průmysl na Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNECT) v Evropské komisi, poskytla přehled plánů EK a zdůraznila, že: „v Evropské komisi věříme, že umělá inteligence bude pro naše ekonomiky a společnosti nesmírně důležitá – její pozitivní dopad se již projevil během této pandemie.“ Lucilla Sioli jmenovala příklady, kdy AI pomohla při první vlně pandemie při vývoji nových postupů léčby a vakcín. „AI je přínosná, protože je také velmi univerzální, týká se všech odvětví hospodářství, takže může být velmi důležitým zdrojem růstu, zejména v této době, kdy Evropa skutečně potřebuje hospodářské oživení,“ zdůraznila Sioli. Na druhé straně AI také vytváří určitá rizika, a to zejména v oblasti bezpečnosti či základních lidských práv. Zdůraznila význam evropského regulačního rámce, jehož cílem je harmonizovat pravidla k dosažení dobré rovnováhy mezi ochranou a inovacemi.
Většina trhu není podle ní z hlediska AI vůbec riskantní, ale existují vysoce rizikové systémy umělé inteligence, které musí být buď zakázány, nebo regulovány. „Regulační balíček zajistí důvěru, protože důvěra je nutná, abychom mohli více využívat umělou inteligenci. Evropa se chce stát lídrem ve vývoji důvěryhodné AI, a proto spojujeme síly se členskými státy a vydali jsme Koordinovaný plán pro AI 2021.“ Diskuse nyní budou pokračovat s Radou EU a Evropským parlamentem. Plán rovněž zohledňuje nové možnosti financování, které nabízí víceletý finanční rámec (tj. Program Horizont Evropa a Digitální Evropa), jakož i Fond pro obnovu a odolnost s rozpočtem více než 600 mil. EUR, z čehož 20% bude investováno právě na digitální transformaci.
Diskuse u kulatého stolu poskytla příležitost reagovat na navrhovaná nařízení a akční plán. Dle Dity Charanzové, místopředsedkyně Evropského parlamentu, jsou pravidla „dobrým a pozitivním krokem. Návrh velmi vítám, ale jak vždy říkám, ďábel je v detailech. Musíme se tedy podívat na každý detail těchto předpisů.“ Dita Charanzová poukázala na to, že již existuje řada právních předpisů, takže nová nařízení by se měla zejména týkat vyplňování mezer. Potřebu koordinovat úsilí mezi výzkumem, průmyslem a společností zdůraznila také Ieva Martinkenaite z norského Telenoru: „Musíme vytvořit osvědčené postupy, pozitivní příklady pro průmysl, se zapojením tvůrců politik a akademické obce, abychom se naučili, jak tyto praktiky důvěryhodné AI používat v podnikání. Není to o vytváření předpisů a směrnic a souladu s nimi. Jde o to pomáhat nám je implementovat.“ Kristian Kersting z technické univerzity v německém Darmstadtu rovněž zdůraznil význam zachování excelence ve výzkumu prostřednictvím koordinovaných akcí a vytváření rozsáhlé infrastruktury prostřednictvím vytvoření „CERN pro AI“. Dalšími účastníky diskuzí byli Cécile Huet a Gariele Mazzini, zástupci Evropské komise, kteří se přímo zapojili do přípravy Koordinované plánu pro AI.
Díky silné koordinační roli CIIRC ČVUT se podařilo na akci mezi diskutující, kteří představují špičky ve svých oborech, doporučit Saru Polak, členku meziuniverzitní neziskové iniciativy prg.ai, která se v českém prostředí v poslední době stala jednou z nejvýraznějších tváří popularizace umělé inteligence. Sara Polak se zapojila do panelu, který se zaměřil na dovednosti a trénink v oblasti umělé inteligence. „Nemá smysl vrhat do veřejného éteru velká módní slova, jako je strojové učení, pokud populace nerozumí základním pojmům, jako jsou data, klasifikace dat a hranice umělé inteligence a její využití v každodenním životě,” zdůraznila Sara Polak. S jedním z předních světových výzkumníků v oblasti umělé inteligence Tomášem Mikolovem, který působí na CIIRC ČVUT v rámci mezinárodního centra excelence RICAIP, a s Josefem Šivicem, který se na CIIRC ČVUT specializuje se na výzkum počítačového vidění a strojového učení, se snaží vytvářet vzdělávací, popularizující a demystifikující obsah. Příkladem jsou programy Red Button EDU, Science To Go, Paralelni Polis. „Naším dosud největším společným počinem je tvorba vzdělávacích videí pro národní program AI Elements of AI, který spustila iniciativa prg.ai ve spolupráci s partnery, jako Czechitas,“ uvádí Polak. „Učíme veřejnost o různých základních technologických koncepcích spojených s AI.” Dle Sary Polak právě prostřednictvím multidisciplinárního, decentralizovaného vzdělávání může umělá inteligence v naší společnosti skutečně zakořenit a pomoci, aby nebyla vnímána jen jako módní slovo v marketingových materiálech několika startupů.
Široká veřejnost mohla událost sledovat online a mohla komunikovat prostřednictvím chatu a řady anket. Účastníci měli také možnost vybrat si ze tří paralelních sekcí zaměřených na společnost, průmysl a vzdělávání a školení. Každý z panelů byl složen ze zástupců špiček v daném oboru a panelistů pokrývající širokou škálu iniciativ a institucí v oblasti AI. Vzhledem k velkému množství otázek, které byly položeny, se nepodařilo na všechny během akce zodpovědět, proto se očekává série článků na daná témata.
Všechna videa z akce jsou k dispozici na webu.