Škálování je výsledkem společného jednání zástupců poskytovatele, Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Odborných panelů na základě výstupů Hodnocení 2019 schváleného Radou a výstupy z hodnocení na úrovni poskytovatele. Stejně jako v roce 2020 se jedná o výsledky indikativní, které mají především poskytnout výzkumným organizacím zpětnou vazbu k zajištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku.
Výsledky hodnocení Modulem 1 byly představeny v kumulované podobě za všechny tři roky. Při hodnocení v Modulu 1 Odborné panely pracují s poměrem počtu dobrých a špatných známek vybraných výsledků, přičemž za dobré jsou považovány známky 1, 2, 3 a za špatné známky 4 a 5. Hodnocení Modulem 2 na národní úrovni zahrnovalo kumulativně bibliometrizovatelné výsledky uplatněné v letech 2016 – 2018.
Nový přístup v hodnocení má vliv na chování celého systému, klesá počet výstupů a zároveň roste jejich kvalita.
Vysoké školy jsou pro účely diskuze v rámci tripartity seskupeny do sedmi klastrů dle oborové a fakultní struktury a celkového odborného zaměření. Zatímco multioborové vysoké školy zpravidla publikují a předkládají svoje špičkové výsledky ve všech šesti oborových skupinách, technické, zemědělské a veterinární a také společenskovědní vysoké školy publikují a předkládají svoje špičkové výsledky ve své oborové skupině. Méně významným až okrajovým oborům je proto v hodnocení přikládána menší váha. U neuniverzitních a státních vysokých škol je výsledné hodnocení odvozeno z převažujícího oboru a oborového hodnocení a u uměleckých vysokých škol nebyl v roce 2021 zvažován Modul 2.
V nejpočetnější skupině multioborových vysokých škol byly nejvyšším stupněm A - Vynikající hodnoceny čtyři vysoké školy, a to Univerzita Karlova, Masarykova Univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Stupněm B – Velmi dobrá – byly hodnoceny tři školy, konkrétně Západočeská univerzita v Plzni, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice. Zbytek multioborových škol, tedy Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzita Hradec Králové obdržely agregované hodnocení stupněm C – Průměrná.
Ve skupině technických vysokých škol bylo hodnoceno pět vysokých škol, z nichž obě pražské, tedy České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, obdržely hodnocení stupněm A. Vysoké učení technické v Brně získalo známku B a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava spolu s Technickou univerzitou v Liberci byly hodnoceny stupněm C.
Mezi zemědělskými a veterinárními vysokými školami získala Česká zemědělská univerzita v Praze známku B a Mendelova univerzita v Brně a Veterinární univerzita Brno byly ohodnoceny jako průměrné.
Ve skupině společenskovědních vysokých škol bylo hodnocení C – Průměrná vůbec nejvyšší udělenou známkou, kterou obdržely Vysoká škola ekonomická v Praze a Metropolitní univerzita Praha. Jako D – Podprůměrná byly hodnoceny Univerzita J. A. Komenského Praha a Vysoká škola finanční a správní a také ŠKODA AUTO Vysoká škola, která však vstoupila do hodnocení až ve třetím roce a tento výsledek tak není vypovídající.
Ze státních vysokých škol byla Univerzita obrany hodnocena jako průměrná a Policejní akademie ČR v Praze dokonce jako podprůměrná, stejně tak obě neuniverzitní vysoké školy, Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, byly hodnoceny jako podprůměrné.
Podrobné výsledky hodnocení pro vysoké školy jsou k dispozici zde.