Datum zveřejnění: 
6. 12. 2019
Dvě lávky s lavičkami na Klínové cestě, konstrukce ve formě příhradového nosníku přes Medvědí potok, lávka ve tvaru trojúhelníku u Hrnčířských bud a lávka pro pěší i auta v Eliščině údolí jsou od podzimu k dispozici návštěvníkům nejvyšších českých hor. Vznikly díky spolupráci Fakulty architektury ČVUT v Praze se Správou Krkonošského národního parku. Na projektu se podílelo celkem 30 studentů z 5 ateliérů Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT.

Práce na území Krkonošského národního parku postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé lávky se nacházejí v lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení musí odolávat velkému množství sněhu.

Pro volbu materiálu byly klíčové extrémní klimatické podmínky. Autoři lávky přes Hlubokou strouhu proto zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz, aby sami byli schopni vyrobit pochozí rošty. Nebo navrhli složitější části z oceli, když se, vzhledem k tradici a charakteru místa, nechtěli vzdát dřeva, které do hor patří.

Na návrzích začali studenti pracovat v říjnu 2018, stavba pak probíhala za asistence profesionálů, inženýrů i řemeslníků, v lednu 2018 přímo před budovou Fakulty architektury ČVUT. V červenci 2019 instalovali pracovníci KRNAP lávky na finální místa v horách. Před osazením museli odstranit původní dosluhující mostky a upravit terén. Nejnáročnější příprava byla u Rennerova potoka v Eliščině údolí, kde bylo třeba opravit a z místního kamene vyskládat pilíře, do kterých je lávka ukotvena. Zato ji sem bylo možné dovézt a osadit pomocí jeřábu. Ostatní lávky v odlehlých lokalitách se na místa dopravovaly ručně na podvozku, přesto jejich instalace nezabrala víc než 14 dní.

Lávka na Medvědím potoce se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m.

Další lávka, přes Černou strouhu, v lavinové oblasti kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí. Cedrové dřevo, ze kterého je lávka vyrobena, i téměř dva roky po dokončení exoticky voní.

Minimum míst k odpočinku a jedinečné výhledy do údolí stojí za konceptem lávky přes Hlubokou strouhu. Lávka se nachází na úbočí Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka, vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Její tvar vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků. Součástí lávky je lavička, která se obrací směrem do údolí.

Lávka přes Rennerův potok v Eliščině údolí nedaleko Rennerových bud je navržena tak, aby jí bylo možné překonat autem. V principu robustním a těžkým konstrukčním prvkům se studenti vyhnuli tak, že nosnou konstrukci složili z více kratších dřevěných trámů, se kterými mohli lépe manipulovat. Návrh také omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Autoři zvolili tradiční místní materiál dřevo, spojovací prvky jsou kvůli jejich odolnosti ocelové.

Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen. Ten, kdo konstrukcí lávky prochází, může prozkoumat každý detail a dotknout se jednotlivých prvků. 

Foto: Martin Čeněk

Picture

Picture