Hlavní organizátorem akce byl institut pro globální otázky GARI. Letos během dvou dnů vystoupilo téměř 60 řečníků z více než 20 zemí světa, aby prezentovalo trendy 15 disciplín světové vědy, technologií, inovací a společnosti. Podařilo se otevřít skutečně průřezovou diskuzi na nejpalčivější otázky dneška: od klimatu, přes umělou inteligenci až po biomedicínu, ale rovněž politiku, ekonomii, bezpečnost a obranu. Společným jmenovatelem všech vystoupení bylo hledání způsobu, jak směrovat lidské úsilí k budování udržitelné a spravedlivé globální budoucnosti.
CIIRC ČVUT se na akci profiloval hned několikrát. V rámci hlavních bloků vystoupil prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC. Věnoval se významu umělé inteligence pro průmyslové firmy, které ji potřebují zejména pro zvyšování produktivity. Představil v tomto kontextu vznikající centrum RICAIP založené na zcela novém výzkumném konceptu moderní průmyslové výroby. Infrastruktura, která vzniká jak na CIIRC, tak i na partnerských institucích DFKI, ZeMA či CEITEC VUT, je základem pro nová partnerství mezi soukromou a akademickou sférou. Pilotní projekt s názvem ETERNITIS je toho již ostatně důkazem. Právě před týdnem se zúročilo několikaměsíční úsilí více než 40 předních výzkumných laboratoří z 21 evropských zemí. Společně připravili a předložili k dalšímu hodnocení projekt zaměřený na výzkum umělé inteligence v oblasti inteligentní robotiky. Právě CIIRC se postavil do jejich čela jako koordinátor celé iniciativy.
Dr. Josef Urban, který vede na CIIRC výzkum AI & Reasoning, byl hlavním řečníkem diskuze u kulatého stolu, na které představil podstatu kombinací metod učení a uvažování používaných při formálním ověřování. Dalším hostem CIIRC byl prof. Holger Hoos z nizozemské Leiden University, odborník na umělou inteligenci a jeden ze zakladatelů CLAIRE, největší světové asociace výzkumných skupin a institutů pro umělou inteligenci. Prof. Hoos publikum upozornil na to, že největším rizikem není silná umělá inteligence, která se vymkne kontrole, ale nekompetentní používání slabé AI.
Díky skutečně mezioborovému přístupu ke vědě se institutu CIIRC podařilo pro akci získat Dr. Martina Tolara, zakladatele a ředitele společnosti Alzheon, která v USA vyvíjí inovativní medicínské postupy a léčiva v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Dr. Tolar byl po tři roky označen časopisem Medicine Maker Power Lists jako jeden ze 100 nejvlivnějších lidí na světě ve vývoji léčivých přípravků. V současné době se věnuje vývoji léčiva pro pacienty s Alzheimerovou chorobou založeného na individuálních genetických a biologických informacích pro cílenou terapii s co největším dopadem na pacienty. Na NEXT100 mimo jiné nastínil směry, které otevírají možnosti nasazení umělé inteligence v medicíně, zejména při vyhodnocování klinických dat.
Ve spojení mezi nejnovějšími technologiemi, s jejich inovativním a dravým nábojem a zodpovědným dialogem o jejich dopadu na společnost a ekonomiku spatřují organizátoři z GARI jednu z možných cest ze současné společenské a politické apatie a nedůvěry. Na konferenci dále vystoupili osobnosti, jako např. Jim Balsillie, zakladatel Research in Motion (Blackberry), ekonom Jeffrey
Sachs z Columbia Earth Institute, Frederick Bordry, ředitel urychlovače a technologií z CERN, ale také Jiří Drahoš, senátor a bývalý kandidát na prezidenta ČR.
Global Arena Research Institute (GARI) je nezávislá, nestranná výzkumná organizace. GARI používá pokročilé technologie k mapování globalizace pomocí přístupu velkých dat a vytvářením digitální ontologie. Next 100 Symposium je platforma pro diskusi a formování agendy pro globální arénu.
