Václavík
--------------------
Dobrý den.
Moderátor
--------------------
Proč potřebuje NASA misi urychlit a zlevnit?
Václavík
--------------------
Ta NASA mimochodem je mezinárodní, na ní spolupracuje NASA a evropská kosmická agentura stejným dílem, a to urychlení je potřeba z toho důvodu, že my ty vzorky potřebujeme pochopení toho, jak se Mars vyvíjel a bude to první taková vlaštovka, těch vzor, budeme potřebovat více z mnoha jiných oblastí mardu, takže to je vlastně taková filmová mise, která má dopravit vzorky z Marsu zpátky. Myslím. Takové vzorky k dispozici totiž nemáme, respektive nemáme je tak dokonale, jako právě získáme misí Mars, takže to je ten hlavní důvod, aby se ta mise urychlila, a také vlastně malinko šlape na paty tomuto týmu NASA Čína, která ohlásila před nedávnem, že také usiluje o to, aby vzorky z Marsu dopravila zpátky na zemi, takže začíná takový malinko kosmický závod o to, komu se to dříve podaří, jestli, řekněme, nám a Americe nebo naopak Číně.
Moderátor
--------------------
A kdybyste si měl tipnout, komu se to dříve podaří?
Václavík
--------------------
Mně to je vlastně jedno, já budu rád, když se to podaří oběma, a čím dřív, tím líp, ale ta mise, jak se sama naznačila, je velice komplikovaná a jedno, jestli se podívám na tu variantu Ameriky a Evropy nebo na tu variantu Číny, bude to dělat několik startů nosných raket, nebude to jedna mise, bude to vlastně několik misí, které na sebe budou postupně navazovat a ta finální bude, která dopraví vzorky zpátky na zemi, a to trvá několik let, tu misi připravit, postavit, realizovat, takže optimisticky já to vidím na konec té příští dekády, čili, řekněme, od roku 36. dále by se to mohlo podařit.
Moderátor
--------------------
Co je na urychlení, na tom případném urychlení té mise vlastně nejobtížnější, jak si to máme celé představit, celý ten proces?
Václavík
--------------------
Tak ona ta mise původně měla být ještě rychlejší. Počítalo se, že se vzorky vrátí v roce 2031 nebo 33. Právě ta složitost té mise vedla k tomu, že se ty koncepty, ty architektury natolik zkomplikovaly, že to reálné datum bylo kolem roku 40 a NASA nyní vyzývá firmy, soukromé partnery, aby navrhly nějaké lepší řešení, nějaké rychlejší řešení, které by vedlo k tomu, že se třeba podaří ty vzorky vrátit opravdu v té polovině příštího desetiletí, takže teďka vlastně máme na stole osm variant, které jsou realizovatelné, jsou různě náročné, technicky, různě finančně nákladné. A vlastně v průběhu letošního roku by se mělo vybrat, jakou cestou se ten společný evropsko-americký tým vydá, a potom ty firmy začnou vlastně budovat jednotlivé komponenty. Ta samotná mise bude velice náročná, jestli můžu dát popsat malinko. První odstartuje raketa se sondou, která bude obíhat okolo Marsu, bude zjišťovat komunikaci se zemí a obsahovat nástroj, který převezme pouzdro se vzorky, následně odstartuje další raketa, která dopraví na povrch Marsu v podstatě další malou raketu, která ty vzorky převezme od nějakého vozítka. Uvidíme do budoucna, čím ta mise bude pozdější, tím bude menší šance na to, že preseverance bude ještě fungovat. Tyto vzorky dopraví na obvinu okolo Marsu, tam je zachytí tato orbitální sonda a odešle je zpátky k zemi. A teď jsou varianty asi několiké, buď se přímo přistane na zemi, anebo teďka se začíná pracovat s variantou, že by zůstaly vzorky obíhat okolo Měsíce. A tam je zachytila nějaká výprava v rámci mise, třeba Artemis, čili pilotovaná kosmická loď s kosmonauty by to kapsy zachytila a vrátila bezpečně na zemi, to je ta kosmická činnost a potom je potřeba vybudovat na zemi velice sofistikované pracoviště, které bude schopno s tímto vzorky pracovat, to, že ty vzorky jsou v rámci planetární ochrany na nejvyšším stupni, to znamená, že my se v uvozovkách obáváme, aby nekontaminovaly vzorky naši pozemskou, pozemský ekosystém a naopak, abysme my nekontaminovali tyto vzorky, čili to bude velice složitá soustava laboratoří, kde vlastně ty vzorky budou navždy uzavřené a budou se vlastně zkoumat po mnoho desetiletí, protože se očekává, že tyto unikátní vzorky budou velice cenné a přístroje pozemské budou vlastně se stále vyvíjet, takže ty vzorky budou znovu analyzovány podobně, jako se třeba děje u vzorků, které máme z Měsíce a přivezly je posádky lodi Apollo.
Moderátor
--------------------
Administrátor NASA Bill Nielsen řekl, že ten původní termín, rok 2040, jako datum návratu vzorků je nesmyslný. I proto, že ve čtyřicátých letech už prý budeme na Mars přistávat s astronauty? Dá se to skutečně očekávat?
Václavík
--------------------
Tak papírově asi ano, ale víme, že kosmonautika v těch termínech je velice nespolehlivá, takže já si myslím, že lidé poprvé
na Marsu přistanou nejdříve v polovině tohoto století, takže i ten rok 40 by stále byl velice dobrý, protože ti lidé tam přistanou ještě o něco později. Takže rozhodně ta mise má smysl, ta robotická mise a ty investice do ní, takže myslím si, že to prohlášení je samozřejmě politické, spíše ta realita bude malinko posunuta do větší budoucnosti.
Moderátor
--------------------
Tak uvidíme, necháme se přiekvapit. Já děkuju za vysvětlení. Michal Václavík z ústavu letadlové techniky ČVUT , na shledanou.