Duševní zdraví vysokoškolských studentek a studentů

mluvčí 11,
Zažíval jsem takové velké úzkostné stavy, vůbec jsem nedokázal jezdit městskou hromadnou dopravou a podobně.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Kryštof studuje na vysoké škole hudbu a v sérii saf Space na rádiu wave mluvil o tom, jak studium zvládá s úzkostně depresivní poruchou a vysoko funkční depresí, studium mu na jednu stranu pomáhá.

mluvčí 11,
Ale zároveň pak je to náročný, že třeba člověk se nesetká vždycky s porozuměním, když třeba se omluví z hodiny relativně pozdě a napíše, že je mu blbě, protože nechce jako psát nebo, nebo se třeba bojí, nebo já si třeba nemyslím, že by nějaká část těch vyučujících jako pochopila, kdybych napsal, že mi jako psychicky blbě.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Některým vyučujícím se ale přesto svěřil a pochopili ho. Kryštofova zkušenost přitom není ojedinělá. Podle loňského monitoringu Národního ústavu duševního zdraví se s příznaky depresivity potýká přes 44 % zapojených studentů a zhruba třetina s příznaky úzkostí. Každý třetí má taky zkušenost se sebevražednými myšlenkami. Popisuje výzkumný pracovník z ústavu Ondřej Pešout.

mluvčí 8,
Mnohem častěji tyhlety indikátory vykazují dívky. A pak jedinci, který se identikou buďto jakoby nebinární nebo jako Trans, vykazují mnohem větší rizikovost na tyhlety duševní symptomy než ostatní populace.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Šetření se zúčastnilo skoro 19 000 studentů. Neznamená to ale, že všichni mají poruchu diagnostikovanou. Vysokoškoláci totiž odpovídali na otázky o tom, jak se sami v danou chvíli cítí a jaké mají potíže. Nejde o reprezentativní průzkum a výsledky nelze vztáhnout na všechny vysokoškoláky v Česku.

mluvčí 8,
Na druhou stranu musíme říct, že vlastně ta míra, kolik těch studentů vlastně reportuje nějaký zvýšený indikátory, je celkem jako pro nás vyšší, než bysme chtěli.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Jednou z možností, kam se studenti můžou obrátit, jsou univerzitní poradenská pracoviště, fungují na všech veřejných vysokých školách buď pro celou univerzitu nebo přímo na jednotlivých fakultách a nabízejí psychologickou pomoc i další podporu. Říká Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců.

mluvčí 9,
To největší téma, se kterým přicházejí, jsou vztahové problémy, ať je to mezi spolužáky nebo obecně vrstevníky a partnerské nebo rodinné vztahy. Dalším tématem je studijní neúspěch, sebehodnocení.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Nejde přitom jen o psychologickou pomoc, upozorňuje mluvčí Českého vysokého učení technického v Praze Veronika Sedláčková.

mluvčí 12,
Nabízíme také množství workshopů, seminářů a kampaní na posílení duševní odolnosti a škálu dalších typů poradenství, včetně například sociálněprávního a duchovního.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Na psychologickou pomoc se přitom většinou čeká v řádu týdnů, záleží na konkrétní škole i období v akademickém roce. Poradenská pracoviště navíc studenty v případě potřeby nasměrují na další odbornou pomoc, vysvětluje mluvčí Univerzity Karlovy Michaela Lagronová.

mluvčí 13,
Zde je důležité rozlišit rozdíl mezi psychologickým poradenstvím na vysoké škole a službami krizových center. V různých případech se právě na tato centra obracíme, předáváme na ně kontakty našim studujícím a v některých případech je i do krizových center dovedeme.

Tereza Hübscherová, redaktorka
Řada studentů ale pomoc vůbec nevyhledá. Často proto, že své potíže nepovažují za dost vážné nebo mají pocit, že by je měli zvládnout sami. Tereza Hypšerová, Český rozhlas.