Záchrana dostává podobu robotického dronu

Právě to bylo jedním ze zadání soutěže. Dron měl vyhledat zraněného člověka v červeném tričku a dopravit k němu zdravotnický balíček. „Figuranta, který ležel částečně ukrytý za budovou a opřený o strom, systém samostatně objevil,“ popsal Radovan Suk z FEL ČVUT. Bezprostředně vedle něj však stroj nenašel dostatek místa pro bezpečné přistání, a proto manévr odmítl. Při dalším pokusu přistál na nedaleké střeše. Geograficky blízko, ale prakticky mimo dosah zraněného.
„Test ukázal, že robot potřebuje znát nejen formální cíl, ale také širší smysl mise,“ vysvětlují robotici. Nicméně i přes tyto komplikace tým z metropole v této úloze předvedl nejlepší řešení. V klíčovém okamžiku svůj výkon výrazně vylepšil. Při demonstraci investorům v závěrečném dni soutěže zadanou úlohu již jako jediný z týmů řešil opakovaně a zcela bezchybně.

Zvládnutelné mise

Robotické drony nepředstavují již jen hračku pro pár nadšenců. „Z výzkumného konceptu se stává obecně použitelná technologie,“ zdůraznil Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů FEL a vedoucí týmu F4F & CTU SkyGraph. Právě „použitelnost“ ocenila také porota odborníků při hodnocení.

„Ukázali výrazně nejlepší řešení disciplíny vyhledávání zraněné osoby a porotu zaujal nejobecnějším řešením a největším komerčním potenciálem,“ potvrdil Kilian Seitz, organizátor soutěže, ve které každý z finálových týmů získal na další vývoj systémů půl milionu eur (přibližně 12 milionů korun, pozn. red.).
Jádro technologie představují čtyři kamery, 3D laserové skeny LiDAR a výkonný palubní počítač. Jejich prostřednictvím se dron dokáže pohybovat bez GPS, mapuje okolí a rozpoznává objekty potřebné pro splnění zadané mise – detekované budovy, lidi, vozidla nebo další předměty vkládá do průběžně vytvářené prostorové mapy.
Společně s mapou vzniká takzvaná grafová struktura, která zachycuje nejen jednotlivé objekty, ale také vztahy mezi nimi. Systém se může mapy „ptát“, kde se objekt nachází. Umí řešit dokonce komplexní situace odpovídající lidskému zadání, a podle odpovědi plánovat další pohyb.
Největší plus však nespočívá v jednom konkrétním senzoru nebo algoritmu, ale v propojení celého řetězce. Pokyn od zákazníka se bez zásahu technika promění v plán mise. Dron si vytvoří mapu neznámého prostředí, vyhledá požadované objekty a sám rozhoduje o dalším postupu.
„Právě jednoduché propojení koncového uživatele a robotického systému, které nevyžaduje zapojení robotického experta nebo programátora, je jednou z posledních překážek, které brání letecké robotice v masivním rozšíření v mnoha oblastech lidské činnosti,“ objasnil Martin Saska.
Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL pracují na vývoji špičkových, perfektně zabezpečených létajících robotů pro ochranu kritické infrastruktury i dronů, které zvládnou létat agilně a dynamicky v rojích bez GPS a dálkové komunikace s člověkem.
„Cílem je vyvinout pokročilý létající robot s palubní umělou inteligencí, jehož komponenty a software pochází z tuzemských, případně evropských firem a výzkumných pracovišť. A je tak zcela nezávislý na neevropských komponentech,“ dodal Saska.