Datum zveřejnění: 
25. 8. 2026
Naším hostem je Václav Kubáček, vedoucí Interdisciplinárního centra humanoidní robotiky na ČVUT v Praze. Dobrý večer. Před mnoha lety jsem navštívila mistrovství světa ve fotbale robotů a pamatuju si, že z těch všech kategorií robotů, kteří tam stříleli góly, byli ti humanoidní zdaleka nejnešikovnější. Jejich vývoj ale přesto neustal, takže proč se vůbec vědci snaží vyvíjet roboty, kteří jsou podobní člověku?

Václav Kubáček, ČVUT v Praze

Tak myslím si, že základem není úplně vzhled, ale spíš prostředí, ve kterém se my jako lidé pohybujeme. To znamená, že po dlouhé desítky, stovky let jsme si to prostředí vytvořili pro nás, pro lidi, a proto dává smysl vytvořit i nějaký stroj, který se v tom dokáže pohybovat, dokáže chápat to prostředí, dokáže v něm dělat úkoly... A potom bych ještě řekl, že stejně jako lidé se dokážou učit z lidských činností. To znamená, že další argument je, že dává smysl mít podobnou morfologii toho robota, jako je ta lidská, a sbírat data, která vyrábí lidi z toho videa a roboti se z toho učí. Takže to jsou za mě největší předpoklady pro rozvoj humanitární robotiky.

Hana Scharffová, moderátorka

Každopádně robotika, ať už hardware, nebo řídící umělá inteligence, je už natolik rozvinutá, že se stroji člověk v podstatě nedokáže soupeřit. Jsou rychlejší, přesnější a taky neúnavní. Neměli bychom jako lidstvo zavést nějaká omezení? A byla by vůbec vymahatelná?

Václav Kubáček, ČVUT v Praze

Já bych možná ta očekávání trochu přibrzdil. I na těch výdajích je pořád vidět, že každý robot se specializuje na vlastní činnost. Běžci, kteří jsou superrychlí, nemají ruce a nezvládnou velice přesné tasky. To znamená, že abychom to spojili do opravdu generalistických úkolů, aby dokázal skvěle pochopit prostředí, dokázal se v tom pohybovat, dokázal autonomně navádět, manipulovat s úkoly, dělat dlouhé úkony, tak tam ten vývoj ještě není. To znamená, že zavést omezení asi ještě není namístě. Na druhou stranu jsou zde technologie, které jsme taky nezakázali a pomáhají lidem, jako je třeba automobil. Myslím si, že to, jak k tomu přistupovat, je potřeba úplně stejně. Automobil, dokáže nějak ublížit člověku, stejně robot. Ale záleží to, co právě řídí a na co je naprogramován.

Hana Scharffová, moderátorka

Přesto ten vývoj jde překotně kupředu. Když pohlédneme do budoucna a na vyhlídky nastupujících generací lidí, jsou ještě vůbec povolání, ve kterých by roboti nedokázali lidi nahradit?

Václav Kubáček, ČVUT v Praze

Myslím si, že to nebude z roku na rok, že bychom se měli všichni obávat o svá místa. Přece jenom automatizace už je tady od parního stroje. Všichni jsme si zvykli na průmyslové roboty. To znamená, že je to nějaká spíš evoluční fáze než nějaký překotný vývoj, si myslím.

Hana Scharffová, moderátorka

Takže se nemusíme obávat, rozumím.

Václav Kubáček, ČVUT v Praze

A ještě bych dodal, že profese, které jsou velmi cenné na lidech, jsou právě kontakt s dalšími lidmi, řešení krizových scénářů, potom velmi jemná manipulace. I ti roboti, dejme tomu, nejsou schopní ovládat nástroje a provádět činnosti, které zvládne tří- nebo pětileté dítě. Takže tam to pořád není. Anebo právě vytvářet jedno zadání, a aby ten robot dokázal pracovat, dejme tomu, několik desítek minut za sebou a dokázal to všechno dát dohromady a aby splnil ten cíl. Takže tohleto je třeba lidská řemeslná práce, péče o děti, celkové péče o lidi. To si myslím, že bude velmi nenahraditelné roboty.

Hana Scharffová, moderátorka

Říká Václav Kubáček. Děkujeme za to. Hezký večer.

Václav Kubáček, ČVUT v Praze

Prosím. Na shledanou.

 

Zdroj: 
ČT24