Technologie je zatím ve fázi základního výzkumu a výsledný materiál nedosahuje pevnosti běžných stavebních výrobků. Výzkumníci proto nyní především hledají souvislosti mezi složením vstupního odpadu, podmínkami biologického procesu a výslednou pevností. Jednou z hlavních výzev je udržet bakterie životaschopné v silně alkalickém prostředí a zajistit jejich rovnoměrné rozložení v celém objemu betonového prachu. Komplikací je i to, že samotné biologické zpevňování a následné sušení trvá několik týdnů. Pokud se však tyto mouchy podaří vychytat, mohl by materiál v budoucnu přispět k recyklaci betonového odpadu, který dnes zůstává bez využití, omezit spotřebu přírodních surovin a snížit potřebu cementu, jehož výroba patří k významným zdrojům emisí oxidu uhličitého. Sloužit by mohl například jako ekologická výplň nebo pro zahradní a krajinářské prvky. „Právě tento projekt ukazuje, jak důležitý je základní výzkum a interdisciplinární spolupráce. Spojení stavebního inženýrství, fyziky, mikrobiologie a biochemie nám umožňuje hledat řešení tam, kde by jednotlivé obory samostatně narážely na své hranice,“ uvedl děkan Fakulty stavební ČVUT Petr Konvalinka.
Vědci dokázali zpevnit betonový prach bakteriemi
Datum zveřejnění:
25. 8. 2026
Nejjemnější betonový prach, který často končí jako odpad na skládkách, lze biologicky zpevnit do pevného materiálu bez použití cementu, prokázali vědci z ČVUT a VŠCHT. Tato frakce tvoří zhruba pětinu recyklovaného betonu a kvůli svým vlastnostem se vrací do nových cementových směsí jen omezeně. Tříletý interdisciplinární výzkum se proto zaměřil na mikrobiologicky indukované srážení minerálů, které mohou v materiálu fungovat jako přírodní „lepidlo“. Vědci původně testovali především ureolytické bakterie, ale významný posun přineslo testování bakterií využívajících enzym karbonátanhydrasu. Tento mechanismus se ukázal nejen účinnější při zpevňování, ale také šetrnější k životnímu prostředí, protože při něm nevzniká amoniak.
Zdroj:
www.wired.cz