„Z ekonomického hlediska je důležité, že kolejné roste z nižšího základu než tržní nájemné. Několikaprocentní zdražení tak znamená spíše stovky korun měsíčně, zatímco ztráta místa na koleji může zvýšit výdaje studenta či jeho rodiny o tisíce korun měsíčně,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.Ekonomové upozornili, že podpora vysokoškolských studentů je v Česku v mezinárodním srovnání velmi nízká. Podle údajů realitní kanceláře RE/MAX zůstává nejdražší nájemní bydlení v Praze, kde v srpnu 2026 činilo průměrné nabídkové nájemné 462 korun za metr čtvereční měsíčně, meziročně o 3,8 procenta více. Na druhém místě je Brno, kde průměrné nabídkové nájemné dosahuje 447 korun za metr čtvereční měsíčně. Meziročně vzrostlo o 12 procent. Třetím nejdražším univerzitním městem je Hradec Králové s 309 korunami za metr čtvereční. Oproti loňskému srpnu je to o 9,2 procenta více. V případě menšího bytu o rozloze 30 metrů čtverečních tak orientační měsíční nájemné vychází v Praze na 13 860 korun, v Brně na 13 410 korun a v Hradci Králové na 9 270 korun. Jde přitom pouze o samotné nájemné, ke kterému je nutné připočítat například zálohy na služby a energie či internet.
Rostou i ceny kolejného
Kromě nájmů zdražují některé vysokoškolské koleje. Ceníky od nového akademického roku upravila například Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), Univerzita Hradec Králové (UHK) či Univerzita Palackého v Olomouci. Úpravy jsou však v jednotkách procent. Ceny se liší podle typu pokoje a obsazenosti. Například studenti VŠE na Palachově koleji v bloku A zaplatí od září za dvojlůžkový pokoj 7 350 korun za měsíc. V případě jednolůžkového samostatného pokoje se jedná o 12 930 korun za měsíc. Loni studenti za stejné pokoje platili 7 170, respektive 12 600 korun za měsíc. „Úpravy ceníku souvisejí především s běžnou aktualizací provozních nákladů a se snahou dlouhodobě udržovat a zvyšovat standard kolejního ubytování,“ uvedla tisková mluvčí VŠE Kateřina Macháčková. Doplnila, že ceny kolejného zahrnují veškeré služby, včetně vody, tepla, elektřiny a připojení k internetu. Na Univerzitě Hradec Králové studenti za jednolůžkový pokoj v bloku A zaplatí 7 590 korun měsíčně, za dvoulůžkový 3 840 korun měsíčně. V akademickém roce 2025/2026 přitom stejné pokoje stály 7 410, respektive 3 750 korun. Studenti brněnské Masarykovy univerzity za 30 dní ubytování na koleji Vinařská zaplatí 8 040 korun za jednolůžkový pokoj, 7 650 korun za dvoulůžkový pokoj a 6 210 korun za třílůžkový pokoj. Univerzita od nového akademického roku ceníky nemění, upravila je od února letošního roku. „K mírnému navýšení o 2,5 procenta došlo letos v únoru v souvislosti s uplatněním inflační doložky, která je standardní součástí ubytovacích smluv. Výše kolejného se liší podle konkrétní koleje a typu pokoje a zohledňuje také reálné provozní náklady, například ceny energií, údržbu a technické zajištění provozu,“ uvedla Gabriela Peringerová, vedoucí úseku sociálních médií a partnerství Masarykovy univerzity. Zájem je velký Zájem o ubytování na kolejích je velký a oslovené vysoké školy většinou hlásí plné nebo téměř plně využité kapacity. „Kapacity kolejí UK na akademický rok 26/27 jsou cca 11 000 lůžek a tato kapacita se plně využije,“ uvedla tisková mluvčí Univerzity Karlovy Michaela Lagronová. Masarykova univerzita má pro studenty v následujícím akademickém roce k dispozici 4 034 lůžek. Gabriela Peringerová z Masarykovy univerzity zmínila, že vyčleněná kapacita pro nastupující první ročníky je obsazena a k 3. srpnu zůstávalo v pořadníku dalších 775 žádostí o ubytování. Plné kapacity hlásí také třeba Univerzita Palackého, Univerzita v Hradci Králové či pražská ČVUT. Studenti, kteří své místo nezískali, však podle univerzit stále mohou mít šanci. „Průběžně obsazujeme místa, na která studenti nenastoupí, respektive své přidělené ubytování řádně nepotvrdí,“ uvedl například mediální specialista ČVUT Martin Churavý. Kolej Hvězda v Praze Vedoucí oddělení propagace a komunikace Tereza Slavíčková z Univerzity Hradec Králové sdělila, že obsazenost kolejí se může měnit i v průběhu akademického roku. „V posledních letech se nám daří uspokojit veškerou poptávku po ubytování ze strany studentů VŠE a předpokládáme, že tomu tak bude i v nadcházejícím akademickém roce. Nejsme tedy v situaci, kdy bychom museli studenty VŠE odmítat z důvodu nedostatečné kapacity,“ zmínila Macháčková z VŠE. Sdílení většího bytu může vyjít levněji Pro studenty, kteří kolej nezískají nebo dají přednost nájemnímu bydlení, může být alternativou sdílený pronájem. Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka vychází výhodněji zejména větší byt rozdělený mezi více lidí. „Základním pravidlem realitního trhu je, že cena za metr čtvereční klesá s rostoucí velikostí bytu. Zásadním doporučením je proto spojit síly s dalšími studenty a pronajmout si větší vícepokojový byt. Pokud se rozpočítají nájem a fixní poplatky mezi více osob, měsíční náklad v přepočtu na studenta může strmě klesnout. V některých případech se dokonce může přiblížit k cenám na vysokoškolských kolejích,“ uvedl Křeček pro iDNES.cz. Náklady lze podle něj dále snížit také volbou bydlení mimo centrum. „Průměrné ceny bydlení v univerzitních městech jsou taženy nahoru centry a lukrativními čtvrtěmi. Přesun do okrajových částí města může cenu výrazně srazit dolů. Zde si však student musí spočítat, zda se mu to vyplatí s ohledem na časové a dopravní náklady,“ doplnil.
Zátěž pro rodinné rozpočty
Ani úspornější varianta bydlení či získání místa na koleji ale nemusí znamenat, že jde pro studenty a jejich rodiny o zanedbatelný výdaj. „Při ceně šest až osm tisíc korun měsíčně jde za deset měsíců akademického roku o šedesát až osmdesát tisíc korun, a to ještě bez stravy, dopravy a dalších životních nákladů,“ zmínil ekonom Lukáš Kovanda. Ekonomové Daniel Münich a Jiří Slabý z think-thanku IDEA při CERGE-EI v loňské studii upozornili, že podpora vysokoškolských studentů je v Česku v mezinárodním srovnání velmi nízká. Ubytovací stipendium podle jejich odhadu pobírá zhruba 45 procent vysokoškoláků, jeho průměrná výše však činí kolem 600 korun měsíčně. Sociální stipendium je sice výrazně vyšší, podle autorů na něj však dosáhne jen velmi malá část vysokoškoláků. Daniel Münich pro iDNES.cz uvedl, že žádný posun v této oblasti nezaznamenal. „Vláda sice opět zavedla slevu na dani z příjmů pracujících studentů, ale má to zároveň negativní stránky, protože práce odvádí mnoho studentů od intenzivního studia. I těch, co bydlí u rodičů,“ zmínil. Münich zároveň upozornil, že Česko v mezinárodním srovnání vykazuje vysoký podíl studentů, kteří při studiu pracují, přičemž jejich zaměstnání často nesouvisí se studovaným oborem. Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka práce při studiu nemusí mít pouze negativní dopady. Při pracovním vytížení kolem 15 hodin týdně podle něj mohou studenti stále zvládat studijní povinnosti, zároveň se učí lépe si organizovat čas a získávají pracovní návyky. „Jakmile však pracovní zátěž tuto hranici překročí, prudce roste riziko prodlužování studia,“ uvedl.
Soukromé koleje míří spíše na movitější studenty
Podle údajů společnosti Cushman & Wakefield bylo v roce 2024 ve studentském ubytování celkem 67 863 lůžek, z toho 60 219 ve veřejném sektoru a 7 644 v soukromých studentských rezidencích a kolejích. Studenti si ale za ubytování v soukromých rezidencích zpravidla připlatí. V Praze činila v roce 2024 průměrná cena v soukromém sektoru 12 710 korun za lůžko měsíčně, zatímco ve veřejném ubytování 6 030 korun. Podle analytika BTR Group Jiřího Kubánka soukromé studentské rezidence cenově univerzitním kolejím většinou nekonkurují. „Jejich konkurenční výhodou je naopak vyšší standard, vybavení a rozsah služeb oproti běžným kolejím. A také jednodušší a transparentnější proces pronájmu oproti individuálnímu nájmu nebo spolubydlení. To je činí atraktivními zejména pro zahraniční studenty a studenty s vyššími finančními možnostmi,“ uvedl.