Co si mají lidé pod pojmem humanoidní robot představit?
Každý si asi první všimne zjevu. Vypadá podobně jako člověk, má nohy, ruce, dejme tomu hlavu a trup. Ale nejpodstatnější definice je, že se dokáže autonomně pohybovat v lidském prostředí a manipulovat s předměty.
Jak moc samostatní dnešní roboti jsou?
Nejsme ve fázi, kdy bychom si koupili robota, vybalili ho z krabice, začali mu dávat příkazy a on je plnil. Průmysl a věda se tím aktuálně zabývají, ale budeme tam nejdříve za pět let. Dneska může být robot autonomní v konkrétních, dobře definovaných úlohách, které se předem naučí. Typicky se dokáže samostatně pohybovat v prostředí a vykonávat úkoly, které zná. Zvládne drobné montáže nebo přijet do skladu, tam vybrat něco z krabice a přivézt vám to na stůl. Kdyby po něm člověk chtěl něco jiného, co předtím neměl v trénovacích datech, tak to nedopadne dobře.
Kde jsou aktuálně nejvíce využitelní?
Osobně se zabývám především jejich nasazením do průmyslu. Tam to je typicky právě vnitropodniková logistika, třídění produktů, kompletace objednávek nebo drobná montáž. Spíše jednoduché úkoly. Je důležité zmínit, že většinou se jedná o pilotní projekty. Nedá se hovořit o tom, že by dnes roboti plně nahrazovali lidi nebo by například zastali plný provoz jedné linky. Tak to podle mě ještě nikde není.
Očekáváte, že se humanoidní roboti dostanou i do českých továren?
Pilotní projekty v příštím roce nebo dvou určitě. Jsou firmy, které to chtějí zkoušet a myslím si, že to je dobře. Je potřeba, aby si to lidé osahali, zjistili, kde jsou výhody a nevýhody. Některé české firmy už roboty mají, ale naráží na lidské zdroje, které by dokázaly s humanoidem něco udělat. Jeho příprava je komplexní úloha, která zahrnuje navnímání robota, jeho okolí a potom učení konkrétních úkolů. Zatím to musí být určitě člověk s vysokou školou, který má s robotikou zkušenosti.
Kolik práce zvládne robot ve srovnání s člověkem?
V tuto chvíli jsou pomalejší, méně přesní a méně odolní vůči nečekaným situacím. Na druhou stranu můžou pomoci tam, kde jsou pozice těžko obsaditelné. Například u ergonomicky náročné práce nebo v nebezpečném prostředí. Jedná se třeba o inspekce v náročných prostorách, například v dolech či v petrochemii.
Směřujeme k tomu, že roboti podobné profese plně nahradí?
Průmysl se o to bude pokoušet. Nicméně stejně jako tomu bylo i s jinými průmyslovými roboty, i humanoidi potřebují servis, operátory a dohled. Takže to nebude tak, že by nebyla už nikdy žádná práce. Vzniknou nové pozice, které budou postupem času více přístupné lidem i bez vysokoškolského vzdělání.
V jaké fázi vývoje jsou humanoidní roboti určení pro pomoc v domácnosti?
Podobně jako v průmyslu se jedná o pilotní testování na konkrétní úlohy. Dokáží setřít špínu ze stolu nebo otevřít myčku a dát do ní talíř. U čehokoliv neočekávaného ale musí přijít lidský operátor, který robota řídí na dálku. Domácnost je mnohem složitější prostředí než například sklad, jelikož se mění. Jsou tam křehké nebo průhledné materiály, které se kamerovými systémy těžko detekují. Je to větší výzva.
Znamená to, že práci robota neustále na dálku někdo sleduje a je připraven zasáhnout?
Předpokládám, že robot sám vyhodnotí, když nezvládne něco udělat. Je potom na daném vlastníkovi, jestli chce zavolat na pomoc teleoperátora se vzdáleným připojením. Ten má například VR headset (souprava, která umožňuje vnímat virtuální prostředí jako skutečný prostor, pozn. red.) a může relativně jednoduše ovládat pohyby robota, jeho ruce i chůzi. Je to taková učící smyčka, protože když humanoid něco nezvládne a lidský operátor mu ukáže, jak to udělat, může to později dokázat sám.
Jsme na začátku robotické revoluce?
Revoluce asi ne. Myslím si, že humanoidní roboti nebudou mít tak rychlý nástup jako třeba velké jazykové modely, které přišly před několika lety a hodně změnily podobu práce a celkově využívání umělé inteligence. Tady narážíme na fyziku robota. Je to konkrétní hardware (fyzické vybavení robota, pozn. red.), který by si musel každý koupit. Takže jsou to omezené zdroje. Hardwaru, na kterém by se trénovalo, není tolik. Ani dat není tolik, jako bylo pro velké jazykové modely, které měly k dispozici celý internet. Bude to spíš postupnější a pomalejší.
Stanou se humanoidní roboti ztělesněním umělé inteligence?
To je právě ta vize plné autonomie, aby robot dostal od člověka pokyn v přirozené řeči a dokázal si z toho vydestilovat, co má udělat, jak postupovat a potom to vykonal. V téhle míře je to zatím omezené. Ale některé modely umělé inteligence využíváme už dnes. Typicky jsou to takzvané visual-language-action modely, kterými humanoidy řídíme, což je velký skok oproti obyčejným průmyslovým robotům. Dokážou přijímat textové pokyny i formou lidské mluvy a vykonávat zadané úlohy. Úspěšnost nicméně ještě není taková, aby to bylo vždycky stoprocentní.
Fungují podobným způsobem i humanoidní roboti z marketingových videí?
Může to tak být. Nasadit na robota jazykový model není nic složitého. Je to stejné, jako by si lidé přes počítač povídali s chatbotem (program, který dokáže s člověkem komunikovat pomocí textu nebo hlasu, pozn. red.), jen je to přes humanoida. Pohyby k tomu ale podle mě nejsou spárované. Spíš to jsou předem naučené pohyby, které může vyvolat onen chatbot nebo lidský operátor. Není úplně jednoduché, aby robot sám vymyslel za pohybu nová gesta.
Co brání plnému využití humanoidních robotů?
Když udělá chybu jazykový model typu ChatGPT, tak se relativně nic moc nestane. Vygeneruje špatný obrázek nebo napíše překlep. Ale humanoidní robot spadne nebo může někoho zranit. V tomhle musíme být opatrnější. Aby nikomu neublížil, nebo aby neublížil sobě. To mi přijde jako velké riziko. V průmyslu se na to v tuhle chvíli ohled moc nebere a jde se cestou, aby roboti uměli všechno, co se slibuje. Spíše se oddělují od lidí, aby s nimi nepřišli do styku. Sledujeme i situace, kdy majitelé berou roboty na veřejnost a nechávají je potkávat se s lidmi.
Je to podle vás bezpečné?
Určitě není a akorát to může vrhat na humanoidy špatné světlo. Výrobci nedeklarují, že by roboti měli pracovat s lidmi. Už jsem viděl několik videí, kdy zranili člověka. Je to chyba těch, kteří s nimi dělají různé kopy do vzduchu a podobně a nemají zajištěnou bezpečnost. Roboti v tuhle chvíli nejsou automaticky dělaní na to, aby se v přítomnosti lidí zastavili, nebo aby vůbec detekovali, že poblíž někdo je.
Bezpečnostní záruky tedy zatím humanoidní roboti nemají?
Nově zakoupení roboti ne. My jsme si je například při práci s nimi vytvořili. Je potřeba si takovou nástavbu udělat. Zajistit, aby měl humanoid pomocí senzorů povědomí o prostoru kolem sebe, naprogramovat rozumný odstup či zastavení, když se objeví překážka nebo člověk. Předpokládám, že v budoucnu to už bude standard.
Nehrozí v případě plné autonomie, že robot podobné pojistky obejde?
Usilujeme o to, aby se takovéhle nepředvídatelné události nestávaly. Určitě to bude v dalších letech součástí certifikace, která zajistí, že humanoidi nebudou nebezpeční. Vždy se ale dá jednoduše odpojit baterie. Robot se skácí, protože nemá co pohánět motory. To obejít úplně nejde.
Budeme humanoidní roboty běžně potkávat v Česku na ulici?
Minimálně na ně budeme narážet určitě častěji než teď. Při užitečných úlohách. Předpokládám, že firmy budou mít například flotilu humanoidů na uklízení. Jestli je bude mít každý doma, to je otázka. Osobně bych to nevyžadoval, navíc to nebude tak levné, jako běžný spotřebič.
Vy byste si robota jako pomocníka do domácnosti nepořídil?
Možná změním názor, až budu mít dům, hodně práce kolem něj a málo času. Ale předpokládám, že už budeme natolik daleko, aby nebylo potřeba vzdálené připojení. Nechtěl bych mít doma zařízení, skrze které bude někdo neustále skenovat můj osobní prostor.
Která země je ve vývoji a nasazení robotů aktuálně nejdál?
Určitě Čína, která je největším producentem humanoidních robotů. Tam už je na ulici potkáte, jak točí zmrzlinu, vaří kávu nebo zastávají jiné úkoly v různých stáncích. Výzkum napředuje i v Evropě a v Americe. Tam vývoj hodně podporují technologičtí giganti, což je velký náskok oproti Evropě. Američané se soustředí především na vývoj v uvozovkách mozku humanoidů, kdežto Číňané hlavně na hardware a rychlé nasazení jednoduchých pilotů.
Přijímají v Číně lidé tuto technologii jinak než v Česku?
Čekal bych, že ano. Autonomní auta tam jsou taky běžnější než tady. Rozdíl není v silnicích, ale v jiné legislativě. V Číně tolik neberou ohled na bezpečnost občanů. Ani kyberbezpečnost třeba neberou tak vážně. V Evropě se zase naopak dbá na ochranu spotřebitelů.
Jak Češi roboty vnímají?
Když člověk poprvé vidí nějaký model, převládá úsměv, je to něco nového. Každý je zvědavý, jak to funguje. Ale zajímavé je, že se to mění, když je daný humanoid 170 centimetrů vysoký a sedmdesát kilo těžký. Tam jsou občas vidět i obavy, zvlášť když do něj zkusí šťouchnout a cítí tu váhu. To už je chladnější přijetí.