Šanghajský žebříček ARWU 2026: České univerzity si pohoršily, Univerzita Karlova klesla

Nejvýše se letos v Academic Ranking of World Universities (ARWU) shodně umístily Univerzita Karlova (UK) a Masarykova univerzita (MU), které figurují na 401.–500. místě. Pro Univerzitu Karlovu to znamená zhoršení oproti loňskému roku, kdy byla jedinou českou školou v pásmu 301.–400. Masarykova univerzita naopak své loňské umístění v rozmezí 401.–500. místa obhájila. V národním pořadí tak ARWU 2026 uvádí obě univerzity shodně na 1.–2. místě.

Do první tisícovky se dále dostaly České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Univerzita Palackého v Olomouci (UP) a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). ČVUT se stejně jako loni umístilo v pásmu 801.–900. místa. Do stejné skupiny letos klesla Univerzita Palackého v Olomouci, která byla v roce 2025 mezi 701. a 800. místem. Obě školy proto v národním pořadí sdílejí 3.–4. pozici.

Pětici českých univerzit uzavírá ČZU. Ta letos obsadila 901.–1000. místo, zatímco v předchozím ročníku se nacházela v pásmu 801.–900.

Výsledek tak znamená meziroční zhoršení pro tři z pěti českých škol. Počet českých institucí mezi zveřejněnou tisícovkou nejlepších se nicméně nezměnil. Vysoké učení technické v Brně, které z první tisícovky vypadlo už v loňském ročníku, se do ní ani letos nevrátilo.

Rektor ČZU Michal Lošťák vysvětluje pokles českých univerzit růstem univerzit v zahraničí, které mají lepší finanční podmínky: „Protože se jedná o celosvětové srovnání, je potřebné se podívat na dynamiku růstu zahraničních univerzit, a to především v těch zemích, kde proudí do výzkumu mnohem více prostředků než v ČR. Vždyť v roce 2022, tedy před 4 lety, bylo v tomto žebříčku 8 univerzit z ČR a v roce 2026 jen 5. Německo mělo v roce 2022 v tomto žebříčku 47 univerzit, nyní 51. Německo dává ročně na vědu asi 500 EUR na osobu, ČR asi 150 EUR. ČZU se například bodově zlepšila oproti roku 2025 v indikátoru článků v Nature a Science, přesto celkově poklesla. V jiných zemích univerzity rostly ještě více. Co potřebujeme zvýšit, je indikátor vysoce citovaných výzkumníků.“

Univerzita Karlova a Masarykova univerzita nově ve stejném pásmu

Z jednotlivých hodnoticích ukazatelů je patrné, že české univerzity nadále dosahují nejsilnějších výsledků především v publikační produkci.

Univerzita Karlova získala v ukazateli PUB, který hodnotí články zařazené do Science Citation Index Expanded a Social Sciences Citation Index v databázi Web of Science, skóre 42,5 bodu. V kategorii publikací v časopisech Nature a Science dosáhla 12,3 bodu a v ukazateli výkonu přepočteném na akademického pracovníka 18,7 bodu.

Masarykova univerzita získala v kategorii PUB 28,8 bodu, v kategorii Nature & Science 11,2 bodu a v přepočtu výkonu na akademického pracovníka 19,2 bodu. Jako jediná z pěti českých univerzit navíc letos získala body také v ukazateli , tedy velmi citovaných vědců, a to 7,4 bodu.

„To, že se Masarykova univerzita umístila popáté v TOP 500 a poprvé v historii získala sdílené 1. místo v ČR, je pro nás jasným potvrzením správnosti naší dlouhodobé strategie zaměřené na kvalitu a excelenci výzkumu, která vychází z interní rozpočtové a personální politiky. Z celkových výsledků za ČR je však zjevné, že i udržení pozice je v rostoucí světové konkurenci nelehké, obzvlášť ve vědě, na kterou je žebříček zaměřen, rovněž tak se do elitní tisícovky vůbec probojovat – z pěti českých univerzit v žebříčku jsme jednou ze dvou, které svou pozici dokázaly obhájit. Naše silná pozice v počtu indexovaných článků na Web of Science a vysoký vědecký výkon v přepočtu na velikost instituce dokazují, že Masarykova univerzita disponuje špičkovými lidmi i zázemím světové úrovně. Těší mě, že ve vědě držíme krok s globální elitou,“ okomentoval výsledky žebříčku ARWU rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Jak Univerzita Karlova, tak Masarykova univerzita si nejlépe vedou v oboru geografie, v němž obsadily 101.–200. pozici. Na Univerzitě Karlově je tento obor následován fyzikou, ekologií, metalurgickým inženýrstvím a klinickou medicínou, na Masarykově univerzitě komunikací.

Také u ČVUT, Univerzity Palackého a ČZU tvoří podstatnou část výsledku publikační ukazatele. ČVUT získalo 22,5 bodu za publikační produkci a 5,6 bodu za články v Nature a Science. Univerzita Palackého dosáhla v těchto kategoriích 22,0 a 7,4 bodu a Česká zemědělská univerzita 19,9 a 6,1 bodu.

ČVUT je zároveň jedinou českou školou v letošní pětici, která má nenulové skóre v kategorii Alumni, založené na nositelích Nobelových cen a Fieldsových medailí mezi absolventy – získalo 5,1 bodu. Prorektor ČVUT pro zahraničí a vztahy s vládou Ladislav Krištoufek upřesňuje, díky komu: „ARWU sleduje historické absolventky a absolventy, kteří obdrželi v posledních 100 letech Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili. V roce 1975 získal Nobelovu cenu za chemii Vladimir Prelog, jenž se narodil v roce 1906 v Sarajevu v tehdejším Rakousko-Uhersku a vysokoškolská studia absolvoval na ČVUT v Praze, kde v roce 1929 získal titul doktora věd (Sc. D) v oboru chemické inženýrství.“

V tomto kontextu je s podivem, že nenulové skóre nemá také Univerzita Karlova, na níž studoval český nobelista Jaroslav Heyrovský.

ČVUT vyniká v oblasti robotické vědy a inženýrství, kde obsadila 51.–75. místo. „Tento výsledek odpovídá dlouhodobé koncentraci kvalitního výzkumu v robotice, kybernetice, umělé inteligenci a strojovém vnímání zejména na Fakultě elektrotechnické a Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky,“ myslí si prorektor ČVUT Krištoufek a dodává: „Robotiku a související oblasti chceme dále rozvíjet. Nejde přitom primárně o reakci na samotný ranking, ale o oblast, ve které má ČVUT dlouhodobě silné odborné týmy, kvalitní mezinárodní vazby a současně vysoký potenciál pro základní i aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. Výsledek Shanghai Ranking je v tomto smyslu především nezávislým potvrzením kvality, kterou v této oblasti na ČVUT dlouhodobě budujeme.“

ČZU vyniká hned v několika oborech, v nichž se nachází ve světové stovce. Jsou to zemědělské vědy, v nichž obsadila 28. pozici, vodní zdroje, v nichž obsadila 45. pozici a ekologie, v níž stojí na 51.–75. pozici. „Tato oborová umístění jsou vynikající a ukazují naši vysokou kvalitu. Jedná se o profilové oblasti ČZU, které slouží jako vzor i ostatním oblastem, ve kterých ČZU vědecky působí,“ říká rektor ČZU Lošťák.

Přečtěte si také

ARWU sleduje zejména výsledky výzkumu

Academic Ranking of World Universities hodnotí každoročně více než 2500 univerzit z celého světa, zveřejňuje však pouze pořadí nejlepší tisícovky.

Žebříček používá šest hlavních ukazatelů. Sleduje absolventy oceněné Nobelovou cenou nebo Fieldsovou medailí, nositele těchto ocenění mezi zaměstnanci univerzity, počet vysoce citovaných výzkumníků podle databáze Clarivate, publikace v časopisech Nature a Science, články indexované v databázi Web of Science a akademický výkon instituce v přepočtu na zaměstnance.

Jednotlivé indikátory přitom nemají stejnou váhu. Absolventi ocenění Nobelovou cenou či Fieldsovou medailí tvoří 10 % výsledného hodnocení, ocenění akademičtí pracovníci 20 %, vysoce citovaní vědci 20 %, publikace v Nature a Science 20 %, celková publikační produkce v hlavních citačních indexech dalších 20 % a výkon na jednoho akademického pracovníka zbývajících 10 %.

V letošním hodnocení jsou například u ukazatele Highly Cited Researchers použita data ze seznamu Clarivate zveřejněného v prosinci 2025, publikační ukazatel PUB vychází z článků indexovaných v roce 2025.

Na světové špičce zůstává Harvard

Na prvním místě globálního žebříčku zůstává Harvard University, která získala celkové referenční skóre 100 bodů. Druhou příčku obsadila Stanford University a třetí Massachusetts Institute of Technology.

Čtvrtá skončila University of Cambridge a pátá University of California, Berkeley. Na šestém místě je University of Oxford, za ní pak Princeton University, následovaný Columbia University, California Institute of Technology a University of Chicago.

První desítce tedy nadále výrazně dominují americké univerzity. Jedinými dvěma zástupci mimo Spojené státy jsou britské univerzity Cambridge a Oxford.

Nejvýše postavenou univerzitou kontinentální Evropy je Paris-Saclay University na 13. místě. ETH Zürich se letos umístila na 22. příčce. Nejlepší asijskou univerzitou zůstává Tsinghua University, která obsadila 18. místo.

Letošní výsledky tak na jedné straně znovu ukazují značnou stabilitu světové špičky ARWU, na straně českých univerzit však přinesly spíše negativní posun. Zatímco počet českých škol v první tisícovce zůstal stejný, tři z pěti zastoupených univerzit se propadly do nižšího pořadového pásma a nejlepší český výsledek se posunul z rozmezí 301.–400. na 401.–500. místo.

Přečtěte si také

První konkrétní cíl

„Univerzitní žebříčky samozřejmě sledujeme, ale nejvíce nás zajímá QS Ranking, jelikož je oproti ARWU robustnější a navíc poskytuje přehlednější oborovou strukturu pro technické univerzity,“ říká prorektor ČVUT Ladislav Krištoufek a přibližuje také cíle ČVUT posunout se právě v oborovém žebříčku QS: „Každý žebříček dělí obory trochu jinak, takže v ARWU vynikáme v robotice, ale v právě zmíněném a pro nás důležitějším QS jsme v první evropské desítce nejen v robotice, ale i v oboru computer vision. V první evropské padesátce se pak v QS umisťujeme v umělé inteligenci a počítačové grafice. Z obecnějších oborů či skupin oborů je pak pro nás důležité umístění v QS Engineering & Technology, které ale ARWU na agregátní úrovni nenabízí. Právě v QS Engineering & Technology máme ambici posunout se do první světové stovky.“

Jde patrně o jediný nahlas vyslovený konkrétní cíl jedné z českých univerzit se v nějakém žebříčku posunout. Jinak zpravidla zaznívá spíš skeptický hlas k univerzitním žebříčkům, jejichž metodika samozřejmě vždy postihuje jen určité aspekty.