Kateřina Švédová, moderátorka
--------------------
Pane Škodo, na úvod, jak dobře může teď poptávku po elektřině Maďarsko kompenzovat dovozem?
Radek Škoda, ČVUT
Paks Maďarsku dodává v podstatě polovinu celé spotřeby země. Takže když jim tahle polovina vypadne, tak je to pro ně velký problém. I když v létě naštěstí je ta šance, že to budou pokrývat soláry. Ovšem soláry vám fungují jenom přes den. Takže Maďarsko zažije perné noci a perné večery, kdy lidé večer nebudou mít z čeho to pokrýt a bude potřeba nasadit nějaké záložní zdroje.
Kateřina Švédová, moderátorka
A pokud se tady bavíme o tom dovozu, bude to drahé opatření pro Maďarsko.
Radek Škoda, ČVUT
Bude to drahé, protože většina elektřiny je nasmlouvaná dlouhodobě a to, že ty jaderné bloky musí vypadnout, to je neplánované. Takže ta okamžitá cena na tzv. spotovém trhu je výrazně vyšší než na tom dlouhodobém a ty dodávky budou velmi drahé. Pro některé odvětví to bude znamenat, že budou muset vypnout výrobu, protože jednoduše ta elektřina bude příliš drahá na to, aby vyráběli. Ale pro některá odvětví nebo pro některé oblasti, ať už jsou to domácnosti nebo třeba některé krizové věci, jako třeba nemocnice, tak tam tu elektřinu bude potřeba zajistit. Ať to stojí, co to stojí.
Kateřina Švédová, moderátorka
Jak rychle a jak moc se větší poptávka po elektřině může projevit na její ceně v rámci celé Evropy?
Radek Škoda, ČVUT
V Evropě je takový zajímavý fakt, že elektřina od západu na východ se zdražuje. Takže od Francie, kde většinu vyrábí jaderné elektrárny, je nejlevnější a čím jdete víc na východ, tak se zdražuje. A protože většina je obchodovaná dlouhodobě, tak ten efekt nebude okamžitý. Pro Maďarsko to bude výjimka, protože tam jim vypadl velký zdroj, ale třeba pro země okolo to zas tak velký efekt nebude. Ovšem záleží na tom, jak rychle se ta situace vyřeší a v tomhle případě teď, jak rychle stoupne hladina Dunaje, což dneska hydromeologové jsou schopni velmi dobře předpovědět, kdy ta voda z Německa, Rakouska, Slovenska do Maďarska doteče a oni budou moct začít znovu ty reaktory chladit tak, jak byly zvyklé.
Kateřina Švédová, moderátorka
Které další jaderné elektrárny v Evropě může potkat podobný osud jako právě elektrárnu Paks?
Radek Škoda, ČVUT
Elektrárna Paks. Pro nás je asi zajímavé, že to je v podstatě sesterská elektrárna naší dukovanské elektrárny, s jednou výjimkou. A ta výjimka je to, že Paks se chladí tím, že ohřívá řeku Dunaj a ohřívá ji tak, že potřebuje při plném provozu řádově 100 kubických metrů za vteřinu. Vezme tu vodu z řeky, ohřeje a vypustí ji zpátky. Je tam nějaký limit, nemůže jí ohřát na víc stupňů, aby tam nezahynul život. Dukovany oproti tomu chladí chladícími věžemi. Takže tam ta situace je jiná. Většina elektráren v Evropě není ani toho druhého typu. Většina elektráren v Evropě chladí z mořské vody. Tam ať řeky vysychají nebo jsou teplejší, tak tam tento problém nehrozí. Ovšem státy, které nemají moře, a to jsou Maďaři, Slováci, my, tak ty to musí řešit jinak a tam to riziko může být. Ti co mají chladicí věže, tak to riziko je výrazně menší, protože tam té vody potřebujete několikanásobně méně, protože tu vodu odpařujete, tam tu vodu neohříváte, nepouštíte ji zpátky do řeky, ale když ji ohříváte a pouštíte ji zpátky do řeky, tak tam ten problém být může. Třeba v roce 2022 byl poměrně velký problém ve Francii, zejména v údolí řeky Rhony, kde několik jaderných elektráren museli odstavovat, protože prostě ta voda nebyla. Pak je tam ještě jedna možnost, že vy můžete kombinovat, že u řeky můžete mít chladicí věž, což dělají některé francouzské jaderné elektrárny nebo třeba to mě elektrárna Filisburg. Ale abych to zkrátil, tak většinu jaderných elektráren v Evropě to neovlivní, protože jsou buď chlazené z moře, anebo z chladících věží a těch několik, které jsou chlazeny z řek, tak tam je potřeba na to dát pozor. A nejsou to elektrárny ani u nás, ani na Slovensku, jsou to elektrárny v jiných zemích.
Kateřina Švédová, moderátorka
A ta Francie, kterou vy jste zmínil, ta je na tom tedy obecně jak? Protože tam je velký podíl jaderné elektřiny na energetickém mixu.
Radek Škoda, ČVUT
Francie na tom je dobře. Oni se poučili z toho roku 2022 a potom udělali několik opatření. Třeba loni ten problém v létě už tam tak velký nebyl. Já jsem se schválně před tímto vysíláním podíval, jak na tom Francouzi jsou. A v podstatě jedná se jenom na řece Garon jeden blok je odstaven kvůli teplotě a na Rhoně má omezený výkon. A to z těch více než 50 jaderných reaktorů, která Francie má, je malinká část.
Kateřina Švédová, moderátorka
Dá se nějak shrnout, co všechno vlastně řeší během léta energetické soustavy v Evropě za problémy?
Radek Škoda, ČVUT
Tak dřív to bylo tak, že v létě klesla poptávka, protože lidé netopili elektřinou. A nyní k tomu přispívá to, že fotovoltaiky dodávají více elektřiny. Takže přes den to vypadá, že je všechno slunné a krásné. Ale pak přijde večer a lidé si doma pustí klimatizaci, začnou vařit a večer fotovoltaiky nesvítí. Takže problém nastává v těchhle hodinách večerních, kde třeba Maďaři teď přemýšlejí o velmi logických, ale zajímavých konceptech. Například, že železniční doprava nákladní nebude jezdit v noci, protože jednoduše tu elektřinu vy v noci nemáte. Něco se to dá řešit bateriemi. Ty baterie jsou ale krátkodobé, takže tam jste schopni to kompenzovat v řádu hodin, maximálně nějakých desítek hodin, ale pokud třeba ten Paks bude vypnutý 2-3 týdny, tak tam už to tou baterií nevyřešíte. Takže ten problém se posouvá od toho, kdy dříve léto byla doba, kdy energetici měli v podstatě volno a ono i nyní, když se třeba podíváte v Čechách, tak dva dukovanské bloky jsou teď odstavené a plánovaně odstavené a dělají tam výměnu paliva a plánované opravy, protože ta spotřeba byla nižší. Akorát vy musíte nějak vyrovnat to, co se děje přes den a to, co se děje přes noc, kdy jednoduše slunce moc se nesvítí.
Kateřina Švédová, moderátorka
Nějakým způsobem, laicky řečeno, má Evropa nějaké energetické zdroje, které teď může nasadit tak, aby dokázala tu zvýšenou poptávku právě kvůli odstavení elektrárny Paks pokrýt?
Radek Škoda, ČVUT
Mohla by se vrátit tam, kde byla. Zdá se, že by mohliazačít používat ty uhelné elektrárny, které úplně neodstavila, jenom zamrazila. Ale jinak v podstatě má zdroje, které berou energii z ciziny. Když se koukáme na plynové elektrárny, které se tam objevují jako jasná náhrada, tak v podstatě s výjimkou Norska, počítejme ho mezi EU nebo nepočítejme, tak ten plyn se musí dovážet. Už je jedno, jestli dovážíte z Kataru, z Ruska nebo ze Spojených států a musíte ho dovážet odjinud. Takže ten problém tam je, trošku se do toho chytáme jak se do toho chytli Němci se svou Energiewende, kde se rozhodli všechny stabilní zdroje omezovat a na ty občasné zdroje spoléhat a pak je potřeba
toto vyrovnávat. Takže tyto problémy budou nastávat častěji a jediná cesta je zvýšit resilienci sítě, zvýšit některé zdroje, které nejsou občasné, které jsou řiditelné. A buďto bude návrat k tomu, co se nám dřív nelíbilo, tedy uhlí, anebo to bude zesílení závislosti na externích dodávkách plynu.
Kateřina Švédová, moderátorka
Vy jste zmiňoval české jaderné elektrárny, že jim vlastně nehrozí to stejné, co elektrárně Paks. Ale může je ta současná vlna veder a sucha nějakým způsobem, třeba i jiným, ohrožovat?
Radek Škoda, ČVUT
V podstatě ne. Tam trošku klesá účinnost těch elektráren při vyšší teplotě, protože ta voda se odpařuje při vyšší teplotě, ale ty spotřeby vody naší elektrárny jsou výrazně, výrazně nižší. Ovšem do budoucna je tam zvednutý varovný prst. Protože o Paksi se mluví, že odstavují tu elektrárnu, které tam mají teď, ale oni tam vedle toho staví druhou elektrárnu s ruským Rosatomem Paks dva a tu původně naplánovali bez chladících věží, že bude také brát vodu z Dunaje. Takže dnes už je jisté, že když ji bude brát z Dunaje, tak ty problémy budou mít dvojnásobné. Můžeme říkat, že to je problém Maďarů. Ale my máme stejný problém. V Dukovanech jsme s vodou poměrně na štíru, protože řeka Jihlava dneska má průtok, nevím, jestli má 1,5 kubíku za vteřinu. A pokud se tam postaví další dva zdroje, které se tam mají stavět s korejskými partnery, tak ten problém tam do budoucnosti také nastane. Takže chladicí voda dnes problém není u nás, ale do budoucna je potřeba se nad tím výrazně zamyslet, protože pokud máte průtok v Jihlavě 1,5 kubického metru, průtok ve Vltavě u Temelína je nějakých 15, tak je celkem logické, kde té vody máte víc a kde se vám bude lépe chladit.
Kateřina Švédová, moderátorka
Hostem vysílání byl Radek Škoda z Energetiky 4.0 ČVUT v Praze. Díky za komentář a za podrobnosti. Přeju hezký den.