redaktor
Ta zásadní otázka je: jsou připravené starší domy, třeba činžáky, bytovky nebo i paneláky na to, že v budoucnu si čím dál více domácností bude pořizovat klimatizace?
Karel Kabele, ČVUT
Nutno říct, že nejsou. Protože naše budovy byly stavěny vždycky na vytápění, léto jsme vždycky přežili. Takže ty budovy nejsou připraveny, nemají na to místa, ani na to nemají prostředky, které jednoduše umožňovaly tu klimatizaci instalovat.
redaktor
V čem je ten největší problém? Je to v té konstrukci té budovy, že případné vrtání do těch stěn a vyvedení kabelů a potrubí je ten hlavní problém?
Karel Kabele, ČVUT
Určitě je to právě vedení potrubí mezi vnitřní a vnější jednotkou té klimatizační jednotky, pak nesmíme zapomenout na odvod kondenzátu, protože při chlazení vzniká ze vzdušné vlhkosti kondenzát, který musíme někam odvádět, takže to je další část, která tam musí být někde. Není to úplně jednoduché, samozřejmě je to technicky řešitelné, ale je to zásah do budovy.
redaktor
Nicméně už teď můžeme vidět třeba na nějakých sídlištích, na panelových domech, že opravdu na balkonech lidé mají vyvedenou tu jednotku, vlastně ten větrák. A když by to ale začali dělat všichni, je to problém, byl by to pro ten dům problém?
Karel Kabele, ČVUT
Z hlediska estetiky určitě, protože všichni víme, že ta jednotka není nic jako krásného. Takže tím, že tam nejsou připravena místa, tak jako u moderních budov, které jsou už na to nastaveny, tak nám to tu budovu trošku hyzdí. Ale z hlediska technického zase na druhou stranu nutno říct, že příkony elektrické těchto jednotek nejsou nikterak vysoké, takže se v podstatě do elektroinstalace není nutno příliš zasahovat.
redaktor
To znamená, co se týče toho zvýšeného příkonu té elektřiny, to není problém pro ty starší domy. Ale pro tu konstrukci, pro ty panely, bylo by to třeba nějaké větší zatížení té fasády?
Karel Kabele, ČVUT
Ani v tomhle případě se nemusíme toho tolik bát. Říkám, největší problém je najít ta správná místa pro umístění té vnitřní a vnější jednotky, najít místa pro průrazy, pochopitelně, pokud zasahujeme do nosných konstrukcí, tak musíme posoudit, jestli to místo, které tou stěnou prochází, jestli není nebezpečné z hlediska statiky toho objektu.
redaktor
V tomto případě tedy mají výhodu lidé, kteří mají balkony. Předpokládám, že tam najít vhodné místo pro vyvedení všeho toho, co je potřeba, je ten balkon asi na to ideální.
Karel Kabele, ČVUT
Určitě ano. Stinné místo na balkoně je místo, kde ta vnější jednotka může být klidně umístěna.
redaktor
Když se vrátíme právě k té elektřině, k celkovému zatížení přenosové soustavy. Pokud čím dál více nejen domácností, ale zkrátka všech objektů začne být klimatizováno, třeba i dodatečně, může to být problém pro tu přenosovou soustavu energetickou?
Karel Kabele, ČVUT
Pokud by se jednalo o nějaké opravdu masivní spuštění všech těch klimatizačních jednotek najednou, tak může dojít k tomu, že ta soustava bude víc zatížená. Ale na druhou stranu ty naše soustavy jsou dimenzované na zimní období, kdy je ta zátěž je vyšší. Takže v porovnání s tím ta klimatizační jednotka, její příkon pro byt 3+1 je
někde mezi 1–2,5 kilowattu, což je v podstatě rychlovarná konvice. Takže to není nic tak dramatického. Ale v případě, že by se všechny ty jednotky spustily najednou, může to udělat problém z hlediska současnosti na jističích a na ochranných prvcích na síti.
redaktor
My teď vidíme ilustrační záběry právě z instalace takové klimatizační jednotky v panelovém domě. Je potřeba i nějaké legislativní povolení? Jsou potřeba na instalaci takových jednotek nějaká dodatečná povolení od vlastníků domů, od družstva a podobně?
Karel Kabele, ČVUT
Samozřejmě tohle je velmi choulostivá otázka. Obecně stavební zákon a předpisy toto neřeší. To znamená tu klimatizaci si můžete nainstalovat. Nicméně pokud je to objekt, který je ve společném vlastnictví nebo je to více vlastníků, tak je vždycky dobré tu instalaci projednat v rámci společenství vlastníků. Jinak pokud se jedná samozřejmě o objekty, které jsou v památkových zónách nebo jsou v památkové péči, promění se vzhled té budovy z vnější strany, tak tam bych doporučil určitě dojít na Stavební úřad a tady ty věci zkonzultovat.
redaktor
To určitě. Lidé, kteří bydlí právě v takových domech, dobře znají, že jakýkoliv hřebík, který budou chtít někam zatlouct, tak už na něj budou potřebovat povolení. Když to řeknu samozřejmě s nadsázkou. Co můžeme využít místo klimatizace, pokud nechceme nějakým způsobem právě dělat složité zásahy do té konstrukce, jak ochladit byty, které nějakým způsobem nejsou stavěné na takové vlny veder?
Karel Kabele, ČVUT
Takže tady k těm klasickým klimatizačním systémem, kde máme vnitřní, vnější jednotku, se dneska na trhu objevují různé místní klimatizace, které vypadají trošku jako zázrak. Chtěl bych upozornit, že to nemůže fungovat. Ten princip je ten, že odvádíme teplo, které musíme někam odvézt, takže jsou jednotky, které fungují na principu vzduchu, že odvádíme ohřátý vzduch mimo tu budovu, což znamená, ale prostup, otvor do té budovy. Pak jsou jednotky, které fungují na principu odpařování vody, tam samozřejmě tím, že se odpařuje, odebírá teplo z prostoru, takže tím můžeme trošku ochladit. Asi bychom neměli zapomenout ještě na jednu věc, kterou známe dobře z tropů a z těch oblastí, kde na ty teploty jsou zvyklí častěji, a to je proudění vzduchu. To znamená klasický ventilátor nebo stropní ventilátor, ten může zpříjemnit pobyt v tom prostoru, kde ta teplota nám stoupne. To znamená, nemusíme za každou cenu snižovat teplotu na 24, 26 stupňů, ale i v těch 28 stupních jsme schopni fungovat za předpokladu, že proudí vzduch a
že nás trošku víc ochlazuje.
redaktor
To se bavíme vlastně o těch možnostech, které mají lidé přímo v těch bytech. Ale co třeba právě už i v rámci celého ochlazení toho objektu, toho domu? Napadá mě venkovní stínění, anebo samozřejmě mluví se o zelených střechách. Často jsou tohle věci, které můžou celkově ten objekt ochladit a tím pádem i ty jednotlivé byty.
Karel Kabele, ČVUT
Určitě, ta obálka budovy je velmi důležitým prvkem. Musíme si uvědomit, že většina toho tepla, které v tomto okamžiku přichází, je z venkovního prostředí. To znamená vzduchem a solárním zářením. Takže sluníčko dokážeme odstínit vnějšími žaluziemi, které můžu jednoznačně doporučit, případně fasádou nebo střechou, která to sluneční záření spíš odráží, než pohlcuje. Takže ta zelená střecha, zelená fasáda, to jsou všechno prvky, které dokáží tento vliv trošku zmírnit. Nicméně pořád je tady ten vzduch, který venku má teplotu 32, 36 stupňů. Ten když dostaneme do té budovy, tak ho musíme nějakým způsobem ochladit, takže na to si musíme dát pozor.
redaktor
Jak moc jsou připravené novostavby na takové vlny veder? Staví se teď nové byty, nejen byty, ale třeba i kancelářské budovy nebo jakékoliv objekty s tím, že počítají s tím, že bude se zkrátka klima oteplovat?
Karel Kabele, ČVUT
Ve většině nových budov, když se podíváme na bytovou výstavbu, takovou tu hromadnější, tak dneska řešíme samozřejmě i letní provoz. To znamená učíme studenty, jak vyřešit letní provoz. Takže je tam příprava v tom, že například máme stropní systém, kde máme jak vytápění, tak chlazení a můžeme ten systém používat obojí. Takže to samozřejmě odbourá spoustu dalších starostí s tím. Takže ty moderní budovy, můžu říct, že na to jsou připravené. A když si trošku přihřeju polévku, naši studenti jsou připraveni na to, že v létě musí ty budovy chladit a musí mít vymyšleno, jakým způsobem.
redaktor
Když se vrátím ještě k těm starším panelovým domům, tak řada z nich v poslední době prošla procesem zateplení. To zateplení zároveň chrání i před tím horkem, že se ten objekt tolik neohřívá, anebo chrání jenom před tím chladem?
Karel Kabele, ČVUT
Chrání to částečně i před tím horkem, ale na druhou stranu ta budova se po zateplení stane hermeticky uzavřenou. Takže veškeré teplo, které do té budovy vstoupí v podobě slunečního záření anebo vnitřních zisků od spotřebičů, tak v té budově zůstává. Takže úplně ideální to není nebo úplně pomoc to není, ale je to samozřejmě lepší
než ta budova, která není zateplená. Co největší roli u těch budov je samozřejmě hmota té budovy. To znamená, pokud máme lehkou stavbu jako dřevostavbu, tak tam ty změny a to zvýšení teploty může nastat velmi rychle, u masivních staveb, kamenných budov nebo zděných budov, které mají hmotu té budovy uvnitř, to znamená zateplenou izolací, tak nám ta hmota pomůže překonat nějaké ty týdenní výkyvy. Protože ta tepelná zátěž se samozřejmě mění v průběhu dne.
redaktor
Karel Kábele, vedoucí Katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT. Pane profesore, moc děkujeme, že jste se k nám připojil do vysílání, ať se daří, hezký den.