Kateřina Trnková, redaktorka ČT
Jak velká je to komplikace pro jednotlivé státy, které tady provozují jaderné elektrárny, teď ta vlna veder a sucha?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Určitě je to velká komplikace primárně z toho důvodu, že jaderné elektrárny často bývají velmi důležitý zdroj elektrické energie. A jak bylo zmíněno v úvodu reportáže, s rostoucími teplotami se samozřejmě zvyšují nároky na chlazení, na klimatizace, takže ve chvíli, kdy vám vypadne takhle velký zdroj, tak samozřejmě je potřeba ušetřit tu energii někde jinde, případně i nakoupit ze zahraničí.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
Podle maďarského premiéra Petra Magyara se stane poprvé za 42 let provozu elektrárny, že budou současně odstaveny všechny její bloky. Jak je to vážná situace?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Velmi vážná z toho důvodu, co jsem zmiňovala předtím, protože jaderná elektrárna Paks poskytuje velké množství elektrické energie a opravdu v Maďarsku nebo konkrétně na Dunaji se tyhle problémy doteď neřešily. My víme, že každý rok se opakují problémy s nedostatkem vody pro chlazení jaderných reaktorů ve Francii, kde jsou nuceni buď odstavovat reaktory nebo třeba snižovat jejich výkon, ale v případě Dunaje je to opravdu rekordní pokles hladiny, s kterým nikdo doteď nepočítal.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
My také divákům nabízíme záběr ze snímku družice Kopernikus. Ve srovnání s minulým rokem, jak konstruktéři elektrárny počítali s tím, že by mohla nastat takováto situace, jak byla na to předem elektrárna připravena?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Já si myslím, že s takhle extrémním poklesem vody při té konstrukci vůbec nepočítali. Ono je potřeba si uvědomit, že ty elektrárny byly projektovány v sedmdesátých, osmdesátých letech a potom postupně se uváděly do provozu a nikdo nepředpokládal, že klimatická změna dosáhne takových extrémů jako řešíme v posledních letech. Samozřejmě ty elektrárny mají nastavené limity, v rámci kterých se pohybují, a to se týká třeba i toho, jaké mají zásoby chladící vody. Ale myslím si, že s takhle extrémní situací nikdo nepočítal a bude potřeba hledat nějaké konstrukční řešení do budoucna, jako třeba suché chlazení pomocí ventilátorových věží a podobně.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
Kdy provozovatel nejpozději musí rozhodnout o odstavení, aby se zabránilo bezpečnostnímu riziku?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Tam to souvisí s tím, jaká je hladina vody, jak mají umístěná čerpadla a jaké vlastně ty zásoby tam jsou. Primárně se to týká opravdu těch zemí, které využívají chlazení v řece, to znamená, to není případ Dukovan ani Temelína, protože obě dvě naše elektrárny mají poměrně velkou zásobu vody díky vodním nádržím, které byly v průběhu výstavby vybudovány. Ale pro ty elektrárny, které využívají chlazení v řece, tak tam se opravdu hlídá, kde je hladina vody, a pokud to klesne pod nějakou hodnotu, tak jim nezbývá nic jiného, než snížit výkon, anebo úplně tu elektrárnu odstavit, aby měli jistotu, že mají dostatek technické vody právě pro to chlazení.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
A jak složité je právě reaktor odstavit, ale potom ho zase znovu uvádět do provozu?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Z hlediska technického řešení to složité není. Reaktor má definované postupy, jak se odstaví a zároveň, jakým způsobem zase se uvádí zpátky na ten nominální výkon. Musí se projít nějakými testy a kontrolami. Ale ten největší problém, který je s touhle situací spojený, je především nevýroba v důsledku odstavení těch reaktorů. Takže ta nevýroba, ten výpadek, to je nějaký ten limit toho, když by země zvažovala, jak dlouho si může dovolit mít elektrárnu odstavenou.Tam zase je potřeba dát do souvislosti několik hledisek. Jednak jestli můžete tu elektrárnu provozovat dost bezpečně, jestli máte dostatek chladící vody, a pak samozřejmě se tam určitě promítá i to energetické hledisko, jestli máte dostatek energie minimálně pro ty kritické infrastruktury.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
Jak jsou vlastně české jaderné elektrárny konstruované, aby tak k takovéto situaci nedošlo? Jsou tam nějaké rozdíly oproti tomu maďarskému Paksu?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
Největší rozdíl je ten, že my nevyužíváme chlazení v řece. Paks využívá chlazení v Dunaji, ale my máme chladící věže, které jsou velmi zřetelně viditelné kolem našich elektráren. A voda pro ty chladící věže se bere z nádrží, které jsou vybudovány poblíž Dukovan, je to Mohelno a Dalešice, pro Temelín jsou to Hniskovice a Kořensko. A ta zásoba vody je výrazně větší. Zároveň vodohospodáři s tím umí pracovat dostatečně dlouho dopředu. Takže nás se úplně tenhle extrémní scénář netýká.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
A netýká se nás teď aktuálně při aktuálních vlnách veder nebo když by ty vlny byly s každým rokem třeba četnější a opakovaly se a byly ještě intenzivnější?
Lenka Frýbortová, FJFI ČVUT
To si netroufám odhadovat. Samozřejmě pokud by se ty extrémní teploty měly pohybovat ve vyšších hodnotách a v delších časových intervalech, tak může dojít k tomu, že budeme muset taky regulovat nějak ten výkon. Ale opravdu z hlediska toho uspořádání je naše zásoba vody výrazně větší, než co se týká toho chlazení v řece.
Kateřina Trnková, redaktorka ČT
Jaderná fyzička Lenka Frýbortová byla naším hostem. Moc díky za váš čas, na slyšenou. děkuju.