Ondřej Topinka, moderátor ČT
Jaké jsou ty nejčastější chyby, které lidé s elektronikou během veder dělávají?
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Tak tady je třeba si uvědomit, že elektronika zvládne stejné teploty jako lidské tělo. To znamená zhruba do těch zmiňovaných 35 stupňů. A proto je potřeba se chránit úplně stejně. To znamená, nenechávat mobilní telefon nebo počítač někde na přímém sluníčku, zvláště, když má černý kryt, a pokud možno ho umístit třeba do stínu. Teploty ve stínu budou i při těch čtyřicetistupňových vedrech maximálně 40 stupňů, to znamená, že tam by elektronika neměla mít problém, ale nesmí být na přímém slunci.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
Horka snižují třeba kapacitu baterie v mobilech nebo i počítačích. Co dalšího se v těchto zařízeních vlivem horka nějakým způsobem oslabuje nebo přímo ničí?
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Nejde jen o kapacitu. Tam je hlavní problém to, že baterie si tuhle epizodu vysoké teploty zapamatuje a ztratí svoji kapacitu, dalo by se říct, natrvalo. To znamená, že ta baterie bude rychleji stárnout. Tak i v
zařízení, které jsou vystavované takovýmto extrémním teplotám, ty baterky vydrží kratší dobu. Takže o baterii platí to samé. Navíc u baterií je lepší, když je ta teplota ještě nižší, to znamená, optimální teplota pro baterii je 20 stupňů. Ale je třeba si uvědomit, že při nabíjení telefonů, při práci s telefonem, třeba, když hrajete nějaké složitější hry na grafiku, tak ten telefon se přehřívá sám od sebe a tu baterku ještě ohřívá. To znamená, že teplota vnitřností telefonu nebo počítače je daleko vyšší než teplota okolní a vlastně se spolu sčítají.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
Když už člověk to zařízení v nějakém horkém prostředí nechá, zapomene počítač v autě, telefon někde na terase, je už ta škoda spáchaná, tak, jak jste říkal, že ty baterie si to pamatují. Nebo lze něco udělat a třeba snížit tu míru poškození?
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Tak určitě dá se udělat to, že to zařízení co nejdříve přemístíme do stínu nebo do nějaké chladné místnosti. Určitě nedoporučuju nějaké rychlé změny. Třeba strkat to do mrazáku nebo něco podobného, to by bylo špatně. Víceméně už nic jiného se dělat nedá. Ta teplotní epizoda proběhla. Samozřejmě bych takové zařízení potom zkontroloval. To znamená, měl bych zjistit, jestli se nechová abnormálně, jestli třeba
nedošlo k vyboulení krytu toho telefonu vlivem nafouknutí baterky. Pokud ano, tak takovéhle zařízení okamžitě v podstatě odstavit z provozu a odesílat do autorizovaného servisu.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
V běžné situaci, kdy to vyboulení není, má smysl třeba právě telefon, počítač vypínat nebo stačí počkat, až to zchladne? Nedávat do lednice, do mrazáku, aby tam nic nezkondenzovalo, jak jste říkal...
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Tak určitě, pokud ho vypnete, tak přejde jakoby do režimu skladování. A když se podíváte do každého manuálu, tak zjistíte, že skladovací teploty na elektroniku jsou mírně vyšší než ty provozní. Je to právě kvůli tomu, že při skladování tam nevzniká nebo při vypnutí tam nevzniká další teplo od provozu. Takže to vypnutí není špatný nápad a určitě bych ho doporučil. Ale samozřejmě záleží na tom, jak moc to zařízení je přehřáté. Někdy stačí opravdu ten telefon schovat do stínu.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
Podle čeho poznat, když nebudeme na přímém slunci, když nebudeme v tom scénáři zapomenutého zařízení v rozpáleném autě, podle čeho poznat, že to zařízení už se třeba začíná zahřívat a je na místě ho nějakým způsobem odložit? Může se to stát třeba i, nevím, v kapse kalhot.
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Určitě se to může stát i v kapse kalhot. V okamžiku, kdy se změní vnější podmínky, třeba větrání. Kapsa okolo působí jako tepelná izolace, navíc vlastně v kapse kalhot bude nějakých 37 stupňů vždycky, protože tam bude hřát vaše tělo, budete to nosit přímo na těle, takže jenom to zařízení ohřejete na 37 nebo 36 stupňů. Takže určitě nosit mobilní telefon v kapse kalhot je horší, než ho nosit v nějaké příruční tašce. Obecně platí to, že tyhle zařízení by se neměly ukládat třeba do obalu zapnuté. Docela rizikové je takovéhle chování notebooku, kdy vezmete notebook, jenom ho zaklapnete a on se vám probudí v tom batohu nebo v té tašce a ještě je tam v polstrovaném obalu. A v tom okamžiku k tomu přehřátí dojde ne vlivem vnější teploty, ale vlivem vlastního zahřívání. Takže určitě na ty zařízení dávat pozor a takový varovný signál je, když už na něm neudržím ruku. Když se zahřívá víc, než je běžně. To znamená všímat si, jak se to zařízení chová.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
Když se nebudeme bavit o těch, řekněme, zbytných zařízeních, protože telefony i počítače lidé nějakým způsobem můžou odložit. Co ale nositelná zdravotnická zařízení? Inzulinová pumpa, kardiostimulátor. Platí i tady nějaká ta omezení? Jsou tahle zařízení náchylná na horka?
Pavel Hrzina, FEL ČVUT
Za mě tyhle zařízení jsou na tom trošičku líp právě tím, že jsou nositelné. Třeba když zmíním nějakou inzulinovou pumpu, pokud ji mám přímo na těle, to znamená, mám ji přilepenou někde na rameni a podobně nebo na břiše, tak je to lepší, protože ta pumpa sama je navržena na to, že bude fungovat v těch zmiňovaných 37 stupních, co má ten mobil třeba v té kapse. A pokud si do sauny vezmete hodinky, tak ty hodinky v podstatě vašelo chladí, protože když změříte svoji povrchovou teplotu po návštěvě 100 stupňů teplý sauny, tak nebude vyšší než o pár maličko zlomku stupně nad těch 37. To je termoregulace lidského těla, takže tady ten problém není. Ve zdravotnictví je daleko větší problém potom ten vlastní pacient. Protože tím, jak je přehřátý, jak je teplo všude, tak jakékoliv průběhy úrazů jsou náchylnější, protože krev proudí rychleji, je v periferních částech těla a můžou i zranění, který jsou dalo by se říct povrchové, krvácet daleko víc v takovémhle počasí.
Ondřej Topinka, moderátor ČT
Pavel Hrzina z pražského ČVUT byl naším hostem, moc vám děkuju za váš čas, hezký den.
Děkuji, na shledanou.