Experimenty a nové kapacity Spolupráce s vědci a hejtmanstvím ale není ojedinělá. Příkladem jsou některá specializovaná centra, především v okolí Prahy, jejíž magistrát je často rovněž partnerem tamních výzkumných pracovišť. Ve zkratce jde o pracoviště s různými obory zájmu, od medicíny po pokročilé laserové technologie. Jako příklad může posloužit Biocev, neboli Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci. Letos v červnu si navíc pracoviště připomnělo 10. výročí od založení. Biocev v první řadě pomáhá s vývojem nových druhů léčiv, ale rovněž vychovává nové vědecké kapacity. Už v 50. letech minulého století naopak spustili v Řeži u Prahy první výzkumný atomový reaktor. Tamní Ústav jaderného výzkumu patří k nejvýznamnějším vědeckým zařízením nejen v regionu, ale v celém Česku. V posledních letech se tam zaměřují na využití jaderné energie v průmyslu, včetně sofistikovaných řešení, jak nakládat se vzniklým odpadem. Zároveň vyvíjejí novinky v oblasti zdravotnictví. Velkou popularitu si v kraji i díky pořádání každoročních talentových akademií pro mladé fyziky a přírodovědce vysloužila také laserová centra v Dolních Břežanech. Tamní pracoviště ELI Beamlines a HiLase zaměstnávají více než tři tisíce vědců z desítek zemí světa a pyšní se jedním z nejvýkonnějších laserů, který byl kdy uveden do praxe. Jmenovaná a také další odborná centra podporuje každoročně právě Středočeský kraj. Stamiliony pak putují na vědu rovněž z rozpočtu pražského magistrátu.
Miliony na inovace v kraji
„Ve středních Čechách máme významná špičková výzkumná centra a inovační firmy, které se nebojí výzev a dokážou spolupracovat s dalšími partnery napříč sektory. Proto jim teď společně s Fakultou stavební ČVUT otevíráme dveře,“ říká hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Podzemní laboratoř Josef nabízí podmínky, které jsou v českém prostředí zcela výjimečné. Umožňuje propojit experimentální výzkum s praktickým ověřováním nových řešení. Probíhají tam i mezinárodní výzkumné a vývojové projekty. Například se zde zkouší německé materiály, je místem intenzivní spolupráce s korejskými institucemi, zájem o spolupráci mají i na Slovensku. Mezi nově řešená témata patří robotika a digitalizace,“ konstatuje Jiří Šťástka, vedoucí Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT, které Podzemní laboratoř Josef spravuje. Samotná štola byla vyražena v osmdesátých letech minulého století u obcí Mokrsko a Čelina kvůli průzkumu dvou ložisek zlata. S nápadem na využití části podzemí k experimentům přišli pracovníci ČVUT v roce 2003. Otevřeli ji po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu a resortem životního prostředí už za další čtyři roky. Akademické pracoviště od té doby slouží také k praktické výuce studentů, akcím, jako je například Robotika v podzemí. Zároveň lze ve stanovené časy josefské podsvětí navštívit. „Vnímáme zvýšený zájem veřejnosti nejenom o naše působiště. V komentovaných prohlídkách proto hosty seznámíme nejen s tímto unikátním pracovištěm, ale i naším výzkumem,“ uvedl k exkurzím před časem Jiří Šťástka. Do spolupráce se za region zapojí ještě Středočeské inovační centrum (SIC), které už má za sebou podíl na projektech v mnoha středočeských firmách. Od SIC zároveň putují další peníze na inovace v technologiích a dalších oblastech. „Jen loni jsme investovali do inovačních projektů firem a výzkumu téměř 20 milionů korun. Navíc jsme jim poskytli více než 3 tisíce hodin odborných konzultací s experty,“ říká ředitel SIC Pavel Jovanovič.