Datum zveřejnění: 
22. 7. 2026
Česko podepíše v Londýně memorandum o spolupráci při přípravě lokalit pro malé modulární jaderné reaktory. Technologie má vzniknout kromě dříve vyjednaného Temelína i v bývalých uhelných elektrárnách v Dětmarovicích a Tušimicích. „Malé jaderné reaktory v kombinaci s obnovitelnými zdroji by nám zajistily energetickou stabilitu a stali bychom se téměř bezuhlíkovou zemí,“ řekl Českému rozhlasu Plus Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů ČVUT.

Můžete pro úplného laika vysvětlit, v čem jsou malé modulární reaktory přínosné, na jakém principu fungují a jak se liší od velkých jaderných reaktorů?
Nejde očekávat, že by šlo o úplně převratnou technologii a že by se příliš lišily. U malých modulárních reaktorů se uplatňují dvě technologie, které jsou standardem u velkých energetických bloků – to jsou tlakovodní reaktory a varné reaktory.

Klíčovým rozdílem je to, že malé modulární reaktory mají nižší výkon. V případě Rolls-Royce to není úplně malý výkon, je to 470 megawattů – podobá se to Dukovanům. Zásadní ale je, že tyto technologie umožní sériovou, opakovatelnou a standardizovanou výrobu.

Nicméně určité odlišnosti tam jsou. Například u Rolls-Royce reaktoru se předpokládá, že nebude využívaná borová regulace, která by technologii měla výrazně zjednodušit.

Mají více výhod, nebo nevýhod? Říkal jste, že hlavní výhoda je to, že se vyrábí sériově.
Ano. Další výhodou je určitá flexibilita. Tím, že mají menší výkon, tak si je můžete dovolit umístit do lokalit, kam byste nemohli umístit velké bloky – třeba z důvodu, že tam nemáte dostatečné zásoby vody pro chlazení.

Zároveň se počítá, že tyto reaktory budou flexibilní i z pohledu zapojení do energetické sítě. To znamená, že budou moct vcelku rychle a flexibilně snižovat nebo zvyšovat výkon podle potřeby.

Může podle vás mít tato flexibilita dopad i na celkovou cenu energií v Česku?
Tato flexibilita je důležitá hlavně při energetickém mixu, který je plánován jak u nás, tak v Evropě. To znamená při kombinaci velkých zdrojů – ať už jsou to jaderné elektrárny, nebo jiné tepelné elektrárny – s obnovitelnými zdroji energie. Přece jen u obnovitelných zdrojů energie se předpokládá velká fluktuace výkonu z důvodu změn počasí.

Když už zmiňujete ten energetický mix, tak třeba výkonný ředitel svazu energetiky Josef Kotrba říká, že tyto modely představují pro Česko jednu z cest k zajištění energetické bezpečnosti, dekarbonizace a hospodářského růstu. S tím byste souhlasil?
Určitě, to bych mohl podtrhnout. Tyto technologie by nám zajistily velkou stabilitu. Pokud bychom měli energetický mix jádra a obnovitelných zdrojů, tak bychom se stali téměř bezuhlíkovou zemí, která by produkovala čistou energii.

Rizika vždy budou

Když se bavíme o malých modulárních reaktorech, pořád se bavíme o jádru. Můžou být v nějakém smyslu i rizikové?
Je to pořád jaderný reaktor a v podstatě každá technologie – ať už je to chemický provoz, jaderný provoz nebo tepelná elektrárna – nese určitá rizika. Jde o to, aby design minimalizoval rizika na nejmenší možnou míru.

Díky tomu, že malé modulární reaktory už reflektují zkušenosti, které se získaly při předchozích událostech, tak jsou tam další prvky pasivní bezpečnosti. Počítají se station blackoutem, výpadkem vnější energie na řadu hodin, mají celou řadu dalších prvků. Bezpečnost šla zase nahoru. Ale riziko je samozřejmě u všech lidských činností, to se nedá nikdy vyloučit.

Jaké je to potenciálně nejhorší?
Předpokládá se, že může dojít k poruše chlazení kvůli cirkulaci. Pak by mohlo dojít k tavení paliva. Ale tato zařízení už jsou na tohle připravena. Dnes už jsou v nich hydroakumulátory, velké zásobníky vody, aby byl pořád vody dostatek. Aby se ochlazovalo i v případě, že čerpadla přestanou fungovat.

Britská společnost Rolls-Royce má široké portfolium. Vedle výroby leteckých motorů je pro většinu z nás spojena spíše s auty. Jak je na tom společnost právě v oblasti malých modulárních reaktorů?
Společnost Rolls-Royce je jedním z klíčových dodavatelů pro vojenský průmysl v Británii, dělá jeden reaktor pro britské ponorky. Má dlouholetou zkušenost v oblasti jádra.

Autor: 
Štěpánka Martanová
Zdroj: 
iRozhlas.cz